Kybernetická nevolnost a ženy: Proč je virtuální realita méně přátelská k něžnému pohlaví?

Rozdíly mezi muži a ženami ve zkušenostech s VR technologiemi mohou být dány několika faktory: jedním z nich je způsob, jakým VR headsety zpracovávají prostor a pohyb. Výzkumy naznačují, že ženy a muži vnímají prostor a pohyb odlišně, což může vést k odlišnému prožívání virtuální reality.

Článek na webu Futurity uvádí, že u žen je vyšší pravděpodobnost postižení kybernetickou nevolností než u mužů. Jak je to možné?

Virtuální realita na míru

Může to být tím, že ženské tělo je citlivější na změny v prostředí, což zahrnuje i rychlé pohyby a změny orientace ve virtuálním prostoru. Co ale způsobuje takovou odlišnost? Jednou z možných příčin může být rozdílná anatomie ženských a mužských těl, zejména jejich rovnovážného systému. Ženy mají obvykle menší hlavy a užší ušní kanály než muži, což se může projevit právě ve vyšší citlivosti na změny polohy a pohybu. Vliv může mít i individuální zkušenost a zvyk na VR technologie. Muži se zpravidla věnují hrám a zážitkům ve virtuální realitě více než ženy, a tak mají lepší možnost si na tyto technologie zvyknout.

Je důležité si uvědomit, že kybernetická nevolnost může mít negativní dopad na celkový zážitek uživatelů virtuální reality. Je tedy v zájmu výrobců VR technologií zaměřit se na zlepšení kompatibilty svých produktů s různými skupinami uživatelů, včetně žen.

Další výzkum v oblasti virtuální reality se musí zaměřit na pochopení rozdílů mezi pohlavím, mozky a technologiemi a hledání způsobů, jak přizpůsobit technologie tak, aby byly přívětivější pro všechny uživatele.

Řešení, které by mohlo pomoci výskyt kybernetické nevolnosti snížit, je vývoj dokonalejších algoritmů pro sledování pohybu a zpracování obrazu. Takové algoritmy by mohly přirozené vnímání prostoru a pohybu uživatelů simulovat lépe, čímž by se riziko vzniku kybernetické nevolnosti mělo omezit. Například by mohla být vyvinuta virtuální realita, která se automaticky přizpůsobuje uživateli a jeho způsobu vnímání prostoru, což by mohlo snížit zatížení na mozek a smysly.

Citlivější z kola ven

Je zřejmé, že řešení tohoto problému spočívá ve zkoumání složitých vztahů mezi pohlavím, mozky a technologiemi. „Další výzkum v oblasti virtuální reality se tedy musí zaměřit na pochopení těchto rozdílů a hledání způsobů, jak přizpůsobit technologie tak, aby byly přívětivější pro všechny uživatele,“ říká Jonathan Kelly, profesor psychologie na Iowa State University.

Neméně důležité ale je, aby ženám bylo v oblasti technologií poskytnuto vzdělání a podpora. Tím by se mohlo zlepšit jejich sebevědomí a zvýšit ochota virtuální realitu používat – jejich adaptace na virtuální prostředí a důvěra v používání virtuální reality, což by mělo za následek menší projevy kybernetické nevolnosti.

Až se virtuální realita dostane do bodu, kdy se stane větší součástí pracovního výcviku nebo vzdělávání, bude zásadní zajistit, aby lidé měli k této technologii přístup.

Podle Kellyho se rozdíly mezi pohlavími v oblasti kybernetické nemoci nemusí zdát tak významné, týkají-li se hraní videoher a jiných forem zábavy. „Ale stále je to problém, a až se virtuální realita dostane do bodu, kdy se stane větší součástí pracovního výcviku nebo vzdělávání, bude zásadní zajistit, aby lidé měli k této technologii přístup,“ říká. „Pokud tomu tak nebude, spousta lidí zůstane stranou a to by ve finále mohlo mít neblahé následky.“

Virtuální realita pro každého?

Kelly a jeho tým proto vypracoval studii, která poskytuje přehled dosavadního výzkumu v oblasti genderu a kybernetické nemoci. Zúčastnilo se jí 150 dobrovolníků, kteří 20 minut hráli s headsetem ve virtuální realitě hru. Žádný z účastníků (a účastnic) neměl s virtuální realitou předchozí zkušenosti – instrukce zněla, aby hru přerušili ve chvíli, kdy na sobě začnou příznaky nevolnosti pociťovat. Ženy ukončily hru předčasně dvakrát častěji než muži a hlásily o 40 % vyšší intenzitu nevolnosti.

Kellyho studie také objasňuje, proč předchozí výzkumy vykazují rozporuplné výsledky: „Mnoho starších prací, které nezjistily žádný rozdíl v prožívání kybernetické nevolnosti muži a ženami, pracovalo s velmi malým vzorkem, nebo byla mezi pohlavími účastníků velká nerovnováha. „Aby bylo možno zjistit statisticky významné rozdíly, je nutné do studie zapojit až 200 účastníků,“ vysvětluje Kelly.

„Kybernetická nevolnost je výzvou, kterou musíme překonat, aby se virtuální realita stala skutečně univerzálním nástrojem pro zábavu, vzdělávání a komunikaci. S větším porozuměním a inovacemi v oblasti VR technologií se nám toho snad podaří dosáhnout,“ Kelly uzavírá.