„Léky bránily panice, ale nezabránily tomu, aby mi pukalo srdce. Byla jsem sama, bez Daryla a Rileyho, a nebyla jsem si jistá, jestli moje dítě vůbec může dýchat. Bude v pořádku? Byl Daryl v pořádku, sám s touhle krizí? Kvůli lékům a stresu bylo všechno jako ve zpomaleném filmu. Necítila jsem bolest, ale cítila jsem každý nástroj, který uvnitř mě byl. Cítila jsem a slyšela sací nástroj nahoře u žeber. Cítila jsem pach vlastního pálícího se masa. Cítila jsem nevolnost a motala se mi hlava,“ píše ve své knize Dear Future Mama devětadvacetiletá zpěvačka Meghan Trainor. Úryvky z publikace zveřejnil magazín People.
Meghan a její manžel Daryl Sabara přivítali na světě jejich syna Rileyho v únoru 2021. Zpěvačka pro magazín Romper uvedla, že musela podstoupit plánovaný císařský řez, protože Riley byl v děloze otočený nohama dopředu. Vaginální porod v takové poloze může být nebezpečný, protože by se hlavička dítěte mohla zachytit v porodních cestách, což by mohlo vést až k udušení. Po císařském řezu Meghan zůstala na sále sama. Riley totiž musel být okamžitě převezen na jednotku intenzivní péče, protože měl problémy s dýcháním. Daryl jejich syna doprovázel, popisuje v rozhovoru pro People.
Charakteristickou reakcí na prožitek traumatické události je snaha vyhnout se věcem, které vyvolávají znepokojivé vzpomínky, myšlenky nebo pocity spojené s traumatickou událostí. Rodič je ale po traumatickém porodu se svým dítětem v každodenním kontaktu. To mu tak slouží jako neustálá připomínka.
Teprve když se Meghan konečně mohla vrátit domů, uvědomila si, jak moc ji tato zkušenost ovlivnila. „V noci jsem nemohla usnout. Plakala jsem a říkala Darylovi: Pořád ležím na tom stole, jsem tam uvězněná. Nemůžu si uvědomit, že jsem v posteli a že jsem doma v bezpečí,“ nastiňuje pro People. Terapeutka Meghan řekla, že důvodem, proč znovu prožívá bolest po císařském řezu a každou noc pláče, jsou chemické reakce v jejím mozku. Slavné zpěvačce byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha. „Vyrovnala jsem se s tím pomocí terapie. Čas všechno zahojí,“ dodává Meghan.
Specifické trauma
Americká psychologická asociace definuje trauma jako znepokojivý zážitek, který vede k výraznému strachu, bezmoci nebo jiným rušivým pocitům, jež jsou natolik intenzivní, že mají dlouhodobé negativní účinky na fungování člověka. Traumatické události zpochybňují pohled na svět jako na spravedlivé, bezpečné a předvídatelné místo. Za určitých stresujících okolností může být vysoce traumatizující právě i porod.
V souvislosti s ním zahrnuje trauma zkušenosti, které se mohou vyskytnout v kterékoli fázi porodu, včetně období před a po něm, kdy lidé přicházejí do styku s porodnickými a reprodukčními službami, uvádí ve svém článku pro Psychology Today certifikovaná perinatální psychoterapeutka Rachel Diamondová. A přestože porodní trauma odpovídá definici traumatické události, je podle ní v několika ohledech specifické.
1) Společnost vnímá porod jako pozitivní událost
Přestože přibližně pro každou třetí ženu je porod traumatizující, jediné, co nastávající matky slýchají, je, že den, kdy porodí, bude nejlepším dnem jejich života. Jen zřídkakdy jsou přitom informovány o rizicích a zranitelnostech spojených s možným traumatem. Novopečení rodiče tak mohou zažít šok, když se jejich očekávání neshodují s realitou, vysvětluje Diamondová. Mezi rizikové faktory spojené s porodním traumatem patří již existující faktory v anamnéze člověka, jako je například psychiatrická a traumatická anamnéza, porodnické faktory, tedy třeba porodní komplikace a zásahy nebo subjektivní zkušenosti spojené s porodem jako vnímaný nedostatek péče, podpory, strach či špatná komunikace.
V noci jsem nemohla usnout. Plakala jsem a říkala Darylovi: Pořád ležím na tom stole, Jsem tam uvězněná. Nemůžu si uvědomit, že jsem v posteli a že jsem doma v bezpečí.
2) Na porodu se podílí několik osob
Fakt, že do porodu je vždy zapojeno několik osob, tuto událost značně komplikuje. Vzhledem k tomu, že zdravotničtí pracovníci mají při porodu zcela jinou roli než rodiče, mohou mít na věc odlišný pohled. To znamená, že pro zdravotnické pracovníky je narození živého a zdravého novorozence často považováno za jasný ukazatel úspěšného porodu – porodní trauma je vyhrazeno pouze pro pozorovatelná fyzická poranění, která matka nebo dítě utrpěly. Podle Diamondové má právě proto mnoho matek pocit, že psychické porodní trauma, které zažily, je „zamlčováno“ zdravotníky, kteří celý proces považují za rutinní. Nedostatek uznání traumatu samotnými odborníky, kteří byli události přítomni, může přispět ke zmatku při hledání smyslu této zkušenosti.
Je také důležité si uvědomit, že současné definice traumatu uvádějí, že traumatizující může být i vystavení události. Zažít trauma z porodu tak mohou i otcové a partneři, aniž by sami rodili, varuje Diamondová.
3) Trvalý kontakt s připomínkami traumatu
Charakteristickou reakcí na prožitek traumatické události je snaha vyhnout se věcem, které vyvolávají znepokojivé vzpomínky, myšlenky nebo pocity spojené s traumatickou událostí. Rodič je ale po traumatickém porodu se svým dítětem v každodenním kontaktu. To mu tak slouží jako neustálá připomínka. Tento fakt má podle Diamondové potenciál symptomy ještě zhoršit, a pokud člověk tento problém neřeší, může to mít dopad na jeho vztah s dítětem. „Pokud jste novopečeným rodičem a jakákoli část vašeho reprodukčního příběhu ve vás zanechala pocity tísně, vězte, že nejste sami. Až jedna z pěti maminek a jeden z deseti tatínků zažívá v těhotenství a po porodu problémy s duševním zdravím. Tyto stavy jsou léčitelné a s odbornou pomocí se zase po chvíli můžete cítit dobře,“ ujišťuje Diamondová.
Přestože přibližně pro každou třetí ženu je porod traumatizující, jediné, co nastávající matky slýchají, je, že den, kdy porodí, bude nejlepším dnem jejich života.
Podpora pro traumatizované
Pokud máte potíže, Diamondová doporučuje vyhledat terapeuta, který je speciálně vyškolen v oblasti podpory duševního zdraví a traumatu nových rodičů.
Protože je běžné vyhýbat se připomínkám na traumatické události, rodiče se často vyhýbají návratům do nemocnice nebo vyšetřením u lékaře. To může vést k vynechání poporodních návštěv. Pro celkové zdraví nových rodičů je však důležité, aby jim byla poskytnuta péče, zejména pokud traumatický porod zahrnoval i fyzické komplikace. Abyste se cítili pohodlněji, vezměte si s sebou doprovod nebo se vydejte za jiným odborníkem, radí Diamondová.
Rodičům je běžně předkládáno sdělení, že živé a zdravé novorozeně je jasným a jediným ukazatelem úspěšného porodu. Vnímání traumatického porodu rodičkou a její psychické potřeby jsou tak odsunuty do pozadí. Dejte prostor všem aspektům porodního zážitku, říká Diamondová. Může v něm být ocenění toho, že je dítě zdravé, i smutek nad ztrátou očekávaného nebo vytouženého porodu. Oba prožitky totiž mohou existovat společně, být pravdivé a platné.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek