Ať už se podíváte do knihy, pročtete články na internetu, zeptáte se nějakého lékaře, nebo dokonce pacienta, dozvíte se nejspíš, že nedostatek spánku je jedním z významných faktorů zhoršujících riziko deprese. Ano, to jistě, jiná je ovšem situace, když už depresí trpíte. Přišel na to již v roce 1818 německý profesor psychiatrie Johann Christian August Heinroth. A výsledky dalších bádání jeho poznatky potvrdily – bezesná noc při umělém světle podle nich prospívá až polovině lidí s depresí.
Terapie probuzením pomáhá až polovině lidí s depresí
Výhoda metody známé jako terapie probuzením tkví především v rychlosti účinku – na rozdíl od většiny antidepresiv, které začnou zabírat až po několika týdnech, se v tomto případě zlepšení dostaví takřka okamžitě. Ba co víc, výzkumníci přicházejí s návrhy způsobů, které by tyto efekty měly navodit bez nutnosti podstupovat celonoční bdění doopravdy. To totiž, ruku na srdce, skutečně může být velmi náročné, což jistě potvrdí každý, kdo například vychoval dítě.
Bizarní fenomén obrací zaběhlá přesvědčení
Každodenní efekty nedostatku spánku se přelévají do všech činností, nálad, rozpoložení… Jak je tedy možné, že v depresi pomáhají? Vědci zjistili, že spánková deprivace spouští v mozku procesy, které jsou zásadní pro navození lepší nálady. Z nejnovějších studií tuto teorii potvrzují například výsledky té, která byla 20. června tohoto roku publikována v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Hlavní autor Philip Gehrman, profesor klinické psychologie působící na University of Pennsylvania, hovoří o metodě jako o bizarním fenoménu, který má ovšem skutečně potenciál pomáhat. Výsledky jsou o to zajímavější, že do bádání byli zahrnuti jak pacienti s depresí, tak i jedinci, kteří ničím podobným neprocházejí.
Deprivace zlepšuje náladu jen pacientům s depresí
V rámci Gehrmanovy studie podstoupilo zkoumání 30 pacientů s depresí a 54 jedinců bez deprese – s výjimkou 16 kontrolních účastníků netrpících depresí všichni prodělali spánkovou deprivaci.
Pokud se to podaří, bude podle Gehrmana snad možné využívat výsledky podobných metod jako terapii, která zafunguje rychleji než antidepresiva, a pacienti kvůli ní nebudou muset o nocích bdít.
Během pěti dnů provedli badatelé u všech zúčastněných trojí skenování mozku, sledující dodávku kyslíku do jejich mozku ve chvíli, kdy nehybně leží a nevykazují žádnou aktivitu. První vyšetření proběhlo po normálním nočním spánku, další po bezesné noci a poslední po dvou nocích zotavovacího spánku. 16 kontrolních účastníků skenování také podstoupilo, ovšem s tím, že spali pravidelně. Každé dvě hodiny mezi jednotlivými vyšetřeními vyplňovali navíc všichni respondenti dotazníky hodnotící jejich náladu. Tímto způsobem Gehrmanův tým odhalil, že 43 % pacientů s diagnostikovanou depresí po nedostatku spánku skutečně zaznamenalo zlepšení nálady. Většina z jedinců netrpících depresí naopak po spánkové deprivaci měla náladu horší.
Nedostatek spánku normalizuje mozkové funkce narušené depresí
U pacientů s depresí ke zlepšení nálady po spánkové deprivaci vedlo zvýšení aktivity ve dvou oblastech mozku, které byly předtím dotčeny jak samotnou depresí, tak i vlivem nedostatku spánku. Jde o amygdalu, spojenou s emocemi a pamětí, a přední cingulární kůru (kortex). Právě navození spojení mezi těmito oblastmi způsobuje jejich aktivaci, která se následně zasluhuje o zlepšení symptomů deprese po probdělé noci. Dané výsledky potvrzují zjištění Burkhanda Pfluga, profesora psychiatrie na univerzitě v Tubingenu, který už roku 1976 napsal, že spánková deprivace může u lidí s depresí fungovat jako dárce času, který vrátí do běžného fungování mozkové funkce, jež deprese ochromuje.
Nemusíte nespat, „stačí“ podstoupit speciální techniku
Z myšlenky, že nedostatek spánku může zmírnit symptomy deprese, vznikla neinvazivní technika známá jako transkraniální magnetická stimulace. Ta má působit stejně nebo podobně jako spánková deprivace a spočívá v tom, že jsou na vnější část lebky aplikovány magnetické vlny. Klíčové je zasáhnout právě ty oblasti, které je v tomto směru třeba zaktivovat – tedy amygdalu a cingulární kortex. Pokud se to podaří, bude podle Gehrmana snad možné využívat výsledky podobných metod jako terapii, která zafunguje rychleji než antidepresiva, a pacienti kvůli ní nebudou muset o nocích bdít.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Scientific American