„Rád ve sprše poslouchám podcasty. Je to divné? Možná. Je to zvyk, který jsem si osvojila, když jsem bydlela sama. Takže mi možná podvědomě chyběly neustálé sociální interakce, které jsem měla, když jsem žila se spolubydlícími. A podcasty vám mohou dát pocit, že vedete rozhovor – nebo ho alespoň odposloucháváte,“ píše ve svém článku pro Mind Body Green autorka Jamie Schneiderová. Přední odbornice na štěstí Gretchen Rubinová nicméně žádnou mentální stimulaci ve sprše nedoporučuje. Říká to v podcastu Mind Body Green. Podle autorky bestsellerů New York Times totiž tyto návyky mohou sabotovat naši kreativitu.
„Fascinuje mě nuda,“ poznamenává Rubinová. Nuda totiž podporuje kreativitu. Lidé ale často nepouštějí svou mysl z uzdy. „Právě když se nudím, mám velké tvůrčí vhledy, protože můj mozek je otevřený a snaží se zabavit sám sebe,“ vysvětluje Rubinová.
Její zkušenosti potvrzuje i výzkum. Vědci v jedné studii dali účastníkům za úkol po dobu patnácti minut opisovat telefonní čísla ze seznamu – tito lidé tedy dostali takový úkol, aby se u něj začali nudit. Poté výzkumníci tyto osoby požádali, aby vymyslely různé způsoby využití dvojice hrnků – úkol, který jim dal příležitost projevit kreativitu. A výsledek? „Znuděná“ skupina přišla s výrazně kreativnějšími nápady než kontrolní skupina. Vědci totiž předpokládali, že účastníci během pasivního, nudného úkolu snili, což nakonec vedlo k větší kreativitě.
„Aby nové nápady mohly probublat“
Rubinová proto doporučuje nechat svou mysl alespoň několik minut denně bloumat a napojit se na své podvědomí – ať už jste na procházce, v muzeu nebo, ano, ve sprše. „Nevím, jestli bych měla skvělé tvůrčí vhledy, kdybych se procházela a poslouchala podcast,“ poznamenává. „Ačkoliv podcasty poslouchám ráda, přemýšlela bych o tom, o čem ten podcast byl,“ dodává.
Když jste během nástupu spánku vyzváni, abyste snili o nějakém tématu, můžete mít snové zážitky, které později využijete pro tvůrčí úkoly.
Samozřejmě – pokud vám poslech hudby nebo podcastu pomáhá relaxovat, prosím, pokračujte! Některým lidem víří hlavou až příliš mnoho myšlenek a poslech myšlenek někoho jiného jim může pomoci se uvolnit a odreagovat po dlouhém a náročném dni.
Pokud ale doufáte, že se vám podaří vyvolat nějaké nové a originální myšlenky, možná byste se měli vyhnout jakémukoliv druhu mentální stimulace. „Potřebujete tento čas otevřeného hledání, aby nové nápady mohly probublat. To je důvod, proč lidé dostávají nápady ve sprše nebo uprostřed noci – je to čas prostoje, kdy si pak mozek vytváří vlastní zábavu,“ popisuje Rubinová.
Řízené podřimování
To, že existuje souvislost mezi spánkem a kreativním myšlením, naznačuje i nová studie, publikovaná v časopise Scientific Reports. Klíčové je však načasování. Informuje o tom New York Post. Výzkumníci z MIT a Harvard Medical School zjistili, že mysl je obzvláště plodná během nástupu spánku, tedy jeho nejranější fáze, kdy se člověk pohybuje mezi spánkem a bděním.
„Odhalili jsme silný vliv 'nástupu spánku' na kreativitu,“ uvádí autorka studie Kathleen Esfahanyová. „Když jste během nástupu spánku vyzváni, abyste snili o nějakém tématu, můžete mít snové zážitky, které později využijete pro tvůrčí úkoly,“ vysvětluje. K tomu, aby tento proces fungoval, tedy budete potřebovat něco, co dokáže sledovat spánek a přehrávat zvuk.
Esfahanyová se domnívá, že řízené podřimování, známé jako cílená inkubace snů, může zvýšit kreativitu díky mnoha faktorům – včetně toho, že se člověk nachází v polospánku, který mu umožňuje stále vnímat vnější podněty. „A tak se stává ideální fází pro vedení a zachycení snů a s nimi i potenciálních tvůrčích vhledů,“ říká výzkumnice. „Zdá se, že k pozorování tohoto efektu skutečně stačí pouhých několik minut. Ve skutečnosti neočekáváme, že by delší zdřímnutí bylo nutně lepší,“ dodává.
