Kočky poznají, když na ně mluví „jejich člověk“. Cizí lidé je nezajímají

Každý majitel kočky vám potvrdí, že mluvit na kočku je zcela normální. A i když se může zdát, že kočičí kamarádi jsou k tomuto obdivnému žvatlání lhostejní, nová studie publikovaná v časopise Animal Cognition naznačuje, že opravdu naslouchají. Informuje o tom servere Scientific American.

Výzkumníci z francouzské vysoké školy Université Paris Nanterre pustili šestnácti kočkám nahrávky, na kterých jejich majitel nebo cizí člověk říkali různé fráze, které byly mířeny buď lidem, nebo kočkám. Podobně, jako lidé mluví na děti, i při adresování koček je řeč typická vyššími tóny a může obsahovat krátké, opakující se fráze. Hlavní autorka studie, etoložka a odbornice na chování koček Charlotte de Mouzon ová a její tým nahráli šestnáct majitelů koček, kteří v „řeči koček a lidí“ pronášeli fráze jako: „Chceš si hrát?“ nebo „Chceš pamlsek?“

Zvláštní komunikace

Výzkumníci natočili každou kočku před, během a po přehrání série nahrávek. Použili při tom software k hodnocení rozsahu reakcí koček na zvuk řeči. Tým zjistil, že kočky zřetelně reagují na to, když jejich majitel mluví kočičí řečí, ale už ne na to, když lidský společník mluví tónem používaným k dospělým lidem, nebo když mluví cizí člověk – ať už klasickou nebo „kočičí“ řečí.

Zatímco deset z šestnácti koček projevilo snížený zájem, když je cizí člověk volal jménem, zájem opět vzrostl, když k nim mluvil jejich člověk. Osm z těchto stejných koček opět ztratilo zájem, když slyšely, že jejich člověk mluví s jinou osobou, ale opět ho získaly, když poznaly, že jejich člověk mluví k nim. „Tato zjištění vnášejí do úvah o vztahu mezi člověkem a kočkou nový rozměr, protože naznačují, že se mezi člověkem a kočkou vyvíjí zvláštní komunikace, která se opírá o zkušenost,“ uvádějí autoři ve studii.

Kočky zřetelně reagují na to, když jejich majitel mluví kočičí řečí, ale už ne na to, když lidský společník mluví tónem používaným k dospělým lidem, nebo když mluví cizí člověk – ať už klasickou nebo „kočičí“ řečí.

Dřívější výzkum dospěl k podobným zjištěním u psů, ale o kočkách už toho tolik známo není. „Stále existují lidé, kteří považují kočky za nezávislé – jsou přesvědčeni, že s kočkami nelze mít skutečný vztah,“ podotýká de Mouzonová. Podle ní se někteří lidé mohou stydět za to, že používají pro kočky speciální tón hlasu, tento výzkum ale ukazuje, že by se stydět rozhodně neměli.

„Ačkoliv kočky mají pověst, že ignorují své majitele, stále více výzkumů ukazuje, že člověku věnují velkou pozornost,“ říká vědkyně, zabývající se chováním koček, z Unity College v Maine Kristyn Vitale ová. „Kočky se mohou velmi dobře naučit, že určité hlasové projevy mají určitý význam,“ dodává. Upozorňuje ale, že studie byla menšího rozsahu a že v budoucnu by se mohl výzkum rozšířit i na širší kočičí populaci.

Nový výzkum navazuje na další studie, které dokládají úzké pouto mezi lidmi a kočkami. Například vědci z výzkumného projektu TheyCanTalk vycvičili psy a kočky, aby komunikovali prostřednictvím tlačítek, po jejichž stisknutí zaznějí slova. Výzkumníci už před časem sdělili serveru Salon, že zjistili, že kočky lze naučit, jak při komunikaci s lidmi spojit konkrétní slova s věcmi, které chtějí nebo potřebují.