Od začátku pandemie covidu-19 uplynuly již tři roky, přesto zůstává nedořešeno mnoho aspektů, jak nejlépe reagovat na případný nový virus. Jedním z opatření, která byla předmětem vášnivých diskusí, bylo uzavření škol. Nová studie, zveřejněná v časopise Scientific Reports, nyní poskytuje přesvědčivé důkazy o tom, jak závažně bylo právě tímto opatřením narušeno duševní zdraví dětí.
Vědci provedli průzkum mezi 907 dospívajícími a jejich rodiči v Německu v období od května do června 2020, tedy během první vlny pandemie covidu-19. Průzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření. Kromě dalších aspektů duševního zdraví byly hodnoceny deprese a psychosomatické příznaky. Analyzován byl také objem telefonických hovorů na německé krizové linky pro mládež. Oba soubory údajů zjistily vyšší výskyt depresí a psychosomatických příznaků, zejména u chlapců, mladších dětí a dospívajících, a to obzvláště těch, kteří žijí v domácnostech s omezeným prostorem.
Jasná souvislost
Celosvětově má nyní nejméně 13 % mladých lidí ve věku 10 až 19 let diagnostikované poruchy duševního zdraví. Výskyt příznaků deprese a úzkosti se v této věkové skupině během pandemie zdvojnásobil. Doposud nebylo jasné, zda bylo toto alarmující zhoršení duševního zdraví v době covidu způsobeno uzavřením škol nebo něčím jiným. A právě nová studie potvrdila, že se zavřením škol psychické problémy souvisely silně. A čím déle byli mladiství drženi doma, tím více bylo jejich duševní zdraví narušeno.
Nejsilnější dopady se projevily u dětí školního věku, které žily v domácnostech s omezeným životním prostorem. Tento faktor podporuje závěr, že životní stres v rodině podpořil zhoršení duševního zdraví.
Ne všechny děti však trpěly těmito důsledky stejně. Uzavření škol se nejvíce dotklo malých dětí. S uzavřením škol se také mnohem hůře vyrovnávali chlapci než dívky. Nejsilnější dopady se projevily u dětí školního věku, které žily v domácnostech s omezeným životním prostorem. Tento faktor podporuje závěr, že životní stres v rodině podpořil zhoršení duševního zdraví.
Narušení denního režimu a sociálních interakcí podkopává duševní zdraví školních dětí, uzavřeli vědci. Vzhledem k tomu, jak velký vliv má plnohodnotná denní rutina a zdravé sociální vazby na dětskou pohodu, není při zpětném pohledu překvapivé, že mladí trpěli, když byly školy na delší dobu uzavřeny, a rodinný život často ovládl chaos.
Covid-19 není první a dost možná ani poslední nakažlivou nemocí, která zachvátila svět. Klimatická změna, mezinárodní cestování a rostoucí světová populace mohou dle vědců přispět ke vzniku další podobné pandemie. Někteří experti se dokonce obávají, že k tomu dojde do deseti let. Zjištění ohledně uzavřených škol proto budou cenná při rozhodování o tom, jak nejlépe v budoucnu takové epidemie zvládat.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today