Je to obecně známá věc: první sadu zubů tzv. mléčné zuby, začne nahrazovat druhá sada „stálých“ zubů někdy mezi šestým a dvanáctým rokem života. Pokud v dítěti rodiče nestihli do té doby vypěstovat zásady ústní hygieny, začíná jít do tuhého: nesprávná nebo nedůsledná péče o stálé zuby vede dříve či později k jejich poškození a ztrátě.
To sice, pomineme-li případy, kdy je chrup poškozen v důsledku nemoci nebo úrazu, obvykle nastane až v dospělosti, otázkou je ale kdy a co nás to bude stát. Záměrně říkám „co“ a ne pouze „kolik“. Jste-li dospělec, který z jednoho či jiného důvodu „prozřel“ a pochopil, že po stálých zubech už následuje pouze jejich umělá náhrada, pak vás v závislosti na tom, kolik škody už ve vašich ústech bylo napácháno, čeká více či méně strastiplná (a finančně náročná) cesta k záchraně toho, co tam ještě zbylo.
Zdrženlivý profesor hýří optimismem
Možná za to do určité míry skutečně mohou vaši rodiče, ale minimálně od doby pozdějšího dětství a dospívání už to bylo víceméně na vás. Některé živočišné druhy mají to štěstí, že se jim zuby průběžně obnovují, například žraloci – těm nové zuby dorůstají přibližně každé tři týdny. U savců je to ale možnost poměrně vzácná, a člověk si prostě musí vystačit se dvěma sadami originálního příslušenství.
Žralok má nekonečnou zásobu zubů. (zdroj: Shutterstock)
Nebo ne? Vědci zkoumají způsoby, jak stimulovat růst nových zubů z kmenových buněk – japonská studie z roku 2021 ukázala, že cíleným zásahem do genů lze obnovit růst zubů u myší. V roce 2024 plánují provést klinické zkoušky na lidech a doufají, že se jim podaří vytvořit lék, který dokáže růst zubů obnovit i u lidí.
„Představa, že si necháme narůst nové zuby, je snem každého zubaře. Pracuji na tom už od doby, kdy jsem byl postgraduálním studentem. Byl jsem přesvědčen, že se mi to podaří uskutečnit," řekl Katsu Takahaši, vedoucí výzkumný pracovník a vedoucí oddělení stomatologie a ústní chirurgie v lékařském výzkumném ústavu Kitano Hospital v Ósace. „Počet zubů se u myší měnil díky mutaci jediného genu," řekl. „Pokud se stane cílem našeho výzkumu, věřím, že najdeme způsob, jak počet zubů měnit i u lidí," dodává.
Už brzy i u vás
Kromě použití léků, cílených na spcifické geny nebo proteiny, přišli vědci s možností použití bioinženýrských zubních pupenů, což jsou shluky buněk, které mohou po implantaci do čelistní kosti vytvořit zub.
Vzhledem k tomu, že asi 1 % lidí trpí anodoncií, genetickým onemocněním, které neumožňuje růst plného chrupu, tak existuje naděje na obnovení růstu zubů i u lidí, která přesahuje rámec genové terapie.
Pokud vše v nadcházející klinické studii dopadne dobře, může mít svět více zubů již v roce 2030.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
