S internetem na věčné časy a nikdy jinak. Anebo ne?

Geert Lovink, profesor Amsterodamské univerzity a teoretik médií, tvrdí, že se v určitém okamžiku všichni unavíme z toho, že jsme stále online. Nakonec prý to špatné převáží nad dobrým a všichni se dobrovolně odpojíme.

„Může dnešní internetová kultura odolat entropii a překonat nekončící zajetí, zatímco čelí svému nekonečnému zániku?“ Tuto otázku zanechal naší generaci francouzský filozof Bernard Stiegler před svou smrtí v roce 2020. Lovink na ni navazuje ve svém článku s názvem Zánik internetu, vydaném v Institute of Network Cultures.

Entropii ve vztahu k internetu vysvětluje jako problém informačního přetížení, který na naši psychiku dopadá ve formě nesoustředěnosti, vyčerpání a úzkostí. Dále popisuje, že zajetím je myšlen marnivý marketing, Sillicon Velley a státní kontrola, ale i klec v naší vlastní hlavě.

Mladí otevírají oči

Šedesátník Lovink ve svém článku říká, že jeho generace brzy zjistila, že internet umí být toxický i léčivý zároveň. Zatímco jeho vrstevníci nad touto protikladnou skutečností jen fascinovaně žasli, mladší lidé jsou z toho podle něj ale stále více rozčarováni. A co je možná ještě důležitější, jsou stále více přesvědčeni o tom, že internet není možné spravit.

Co by mohlo zaplnit prázdné místo v našich defragmentovaných mozcích, až internet odejde ze scény? Z čeho by se mohl skládat život poté, co na naši křehkou mysl přestanou útočit otupující a depresivní účinky zhoubného scrollování?

„Může nastat okamžik, kdy to už dále nebude možné, a poté už ani nebude možné kontrolovat nepříznivé důsledky,“ stojí v článku. „Internet směřuje k bodu, z něhož není návratu, a velké technologické společnosti si to už pravděpodobně také uvědomují.“

„Mark Zuckerberg se odklonil od svých platforem sociálních médií a spustil Metu, jako by všechno bylo v pořádku a mohli jsme začít znovu, ale přitom je to už zjevně rozbité,“ říká profesor.

Blíží se bod zlomu?

Lovink zastává názor, že bod, ze kterého není návratu neboli moment „vrcholu internetu“, se neustále blíží, protože, jak uvádí v článku, „i obyčejní uživatelé musí platit stále vyšší cenu za naši rostoucí závislost na internetu, sociálních médiích a aplikacích“. Podle něj se nakonec lidé začnou internetu vyhýbat, protože výše zmiňovaná cena, která je především psychologického rázu, začne být pro průměrného uživatele příliš vysoká.

Sám přemýšlí nad tím, jaké to bude, až internet zanikne. „Co by mohlo zaplnit prázdné místo v našich defragmentovaných mozcích, až internet odejde ze scény? Z čeho by se mohl skládat život poté, co na naši křehkou mysl přestanou útočit otupující a depresivní účinky zhoubného scrollování?

A co vy? Dovedete si představit, jaký by byl váš život bez internetu? Je to vskutku zajímavá teorie, ale je těžké si představit, že by se větší počet lidí někdy rozhodl odpojit od něčeho tak návykového, bez ohledu na to, jak škodlivý internet je.