Když se před 300 000 lety vyvinul druh Homo sapiens, žili jsme na pastvinách, v lesích, u jezer a řek. V roce 2007 jsme většinově přesídlili do měst. Díky urbanizaci se však náš přístup k přírodě, s níž je naše duševní i fyzické zdraví neodmyslitelně spjato, neustále zmenšuje. Její nedostatek v životech lidí je spojen s rostoucím počtem duševních poruch.
Bylo zjištěno, že pouhý pohled do krajiny způsobuje okamžité příznivé psychologické a fyziologické změny hormonu kortizolu ve slinách, zlepšení průtoku krve, krevního tlaku a mozkové aktivity. Zároveň mikrobi, se kterými v přírodě přicházíme do styku, trénují náš imunitní systém, působí blahodárně na naši kůži, dýchací cesty a střeva.
Stovky studií, které tyto pozitivní účinky popisují, se v posledních letech promítají do zdravotních politik a projektů revitalizace měst. Jejich cílem je přimět lidi k častějšímu pobytu v přírodě, a tím zmírnit mnohé civilizační choroby, které s sebou přináší moderní život.
Návrat domů
Nedávná období lockdownů v mnohých z nás probudila dobrodruhy, co si zvykli na práci na dálku z chaty uprostřed lesů, a začali si uvědomovat, jak příroda a čerstvý vzduch naší psychice prospívá. Snažíme se proto i nadále trávit co nejvíce času v zeleni. Čerstvý výzkum ale ukazuje, že modré plochy, jako jsou jezera, řeky nebo moře, nám mohou prospívat ještě více než ty zelené.
„Modré prostory nám poskytují rozptýlení, které odvádí naši mysl od každodenních starostí,“ říká Kate Campbellová, výzkumnice v oblasti psychologie zdraví z Univerzity ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Domnívá se, že „lidé mají vrozený vztah k přírodnímu prostředí, které nám jako druhu kdysi přinášelo užitek. Místa, která předmoderním lidem poskytovala potravu, pohodlí a bezpečí, nám dávají podobný pocit uvolnění i v dnešním světě“. Podle Campbellové může pobyt v blízkosti modrých ploch působit jako „návrat domů“.
Koncept modrého zdraví se objevil již před 10 lety. Tenkrát výzkumníci z Univerzity v Sussexu požádali celkem 20 tisíc lidí, aby v náhodně vybraných časech zaznamenávali své pocity. Shromáždili tak přes milion odpovědí a zjistili, že lidé jsou zdaleka nejšťastnější, když se nacházejí v blízkosti modrých vodních ploch.
Nedávný průzkum odborníků z Glasgowské kaledonské univerzity (GCU) navíc zjistil, že pobyt v blízkosti modrých ploch snižuje riziko stresu, úzkosti, obezity, kardiovaskulárních onemocnění a předčasného úmrtí. Niamh Smithová, výzkumná pracovnice GCU a spoluautorka průzkumu, říká, že čas strávený v modrém prostoru má vliv i na snížení indexu tělesné hmotnosti (BMI).
Příroda na předpis
Harune Aktar žije v západním Londýně a před deseti lety mu byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, ADHD, deprese a úzkost. Během let zkoušel řadu různých terapií, ale nenašel žádnou, která by mu pomohla. „Moje deprese se střídají. Když jsem měl špatný den, trvalo další tři až čtyři dny, než jsem se z toho dostal. Spal jsem a ignoroval všechny včetně rodiny. Nejedl jsem. Málokdy jste mě viděli,“ říká.
V červnu 2022 ho lékař odkázal na program Blue Prescribing, který provozuje charitativní organizace Wildfowl and Wetlands Trust (WWT). Do šestitýdenního cyklu, který probíhá v londýnském mokřadním centru WWT, se mohou zapojit rodiče samoživitelé, lidé s chronickým onemocněním nebo špatným duševním zdravím.
Po prvním dni si myslel, že to není nic pro něj. Na konci druhého se už nemohl dočkat, až se tam vrátí. „Teď, když se cítím na dně, vím, že mám udělat krok zpátky a nadechnout se. Místo čtyř dnů v posteli mám jeden nebo dva. Je to úžasné,“ říká Harune.
Účastníci se jednou týdně vydávají na procházky po okolních mokřadech s průvodcem. Dále se věnují smyslovým aktivitám, jako je pozorování ptáků, modelování z hlíny, ochutnávání bylinkových čajů nebo výroba aroma koktejlů. Harune si po prvním dni myslel, že to není nic pro něj. Na konci druhého se už ale nemohl dočkat, až se tam vrátí.
Podle britské Nadace pro duševní zdraví, která je partnerem WWT, tvrdí 65 % lidí, že jim pobyt v blízkosti vody zlepšuje duševní pohodu. „Když lidé zvažují, co je pro ně psychicky posilující prostředí, často uvádějí, že dávají přednost modrému prostoru,“ říká Jonathan Reeves, výzkumník WWT v oblasti zdraví a pohody. Vodní prostředí je podle Reevese méně kognitivně náročné než každodenní obrazy a zvuky našeho rušného života a umožňuje mírnou fascinaci. „Představte si, jak snadné je pozorovat vlnění vody,“ říká.
Harune si zpětně uvědomuje, že pobyt u vody umožnil jeho mysli rozptýlit se, odpočinout si. „Teď, když se cítím na dně, vím, že mám udělat krok zpátky a nadechnout se. Místo čtyř dnů v posteli mám jeden nebo dva. Je to úžasné.“
Modrá budoucnost
Podle Reevese by koncentrace na modré plochy a prostory mohla pomoci předcházet mnoha zdravotním problémům. „Naše zdravotnické systémy jsou v drtivé většině zaměřeny na řešení problémů až v momentě, kdy nastanou. Měli bychom vynakládat více prostředků na prevenci a podporu zdraví,“ říká Reeves.
„Pokud bychom se zaměřili na zkvalitňování modrých vodních ploch, přínosy by se projevily nejen v oblasti zdraví, ale také v oblasti klimatické krize, obyvatelnosti měst, povodní, kvality vody, biologické rozmanitosti a soudržnosti komunit.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC