„Proč si nemůžu sundat tričko?“ Tuhle oprávněnou otázku mi položila moje osmiletá dcera, když pozorovala muže, který šel přes ulici „nahoře bez“. Řekla mi, že jí je také horko, tak proč si nemůže sundat i vršek? A upřímně řečeno, ani já si nepřála nic víc, než se projít bez něj a cítit vítr na prsou. Místo toho jí povídám: „Nevím, prostě to nejde.“ „Proč žiji ve světě, kde musím své osmileté dceři říkat, aby se zahalila, zatímco její mužský protějšek si běhá bez trička? ptá se ve svém článku redaktorka Koraly Dimitriadisová.
Mnozí aktivisté, ale i slavné osobnosti, začali v novém miléniu upozorňovat na nerovnost v pohledu na odhalené mužské a ženské bradavky. Společnost Meta nyní možná zákaz obnažených prsou přehodnotí.
Hlavním proudem ve snahách o rovnoprávnost se už v roce 2013 stala kampaň #FreetheNipple neboli Osvoboďte bradavky. Frázi začali lidé používat poté, co v roce 2013 Facebook stáhl klipy z dokumentárního filmu Free the Nipple herečky a režisérky Liny Escové.
Ženské vs. mužské
Escová film vytvořila, aby upozornila na problematiku rovnosti pohlaví a podnítila diskusi o tom, co vnímala jako americké oslavování násilí a potlačování sexuality. Ve snímku dokumentuje Hnutí žen "nahoře bez" bojující za rovnost pohlaví a dekriminalizaci odhaleného ženského hrudníku ve Spojených státech.
Proč žiji ve světě, kde musím své osmileté dceři říkat, aby se zahalila, ale její mužský protějšek může běhat bez trička?
Kampaň získala širokou podporu na univerzitních kampusech a zastání měla i u celebrit, jako jsou například Rihanna, Miley Cyrusová a Lena Dunhamová. „Samozřejmě se nechci do nikoho navážet, ale jak vás mohou tak urážet moje bradavky?“ komentuje pro Vogue anglická herečka Florence Pughová poznámky k tomu, že si na červený koberec oblékla průsvitné růžové šaty.
V minulosti se objevily také snahy o to, jak cenzuru ženských bradavek na sítích obejít. A jelikož ty mužské jsou na Instagramu povoleny, umělkyně z Los Angeles Micol Hebronová v roce 2015 vytvořila jejich samolepky, aby jimi uživatelky mohly překrýt ty své a zesměšnit tak nerovnost.
Obscénní kojení?
Na problematiku už upozornila dříve i skupina takzvaných "laktivistek". Kojící matky protestovaly v sobotu 27. prosince 2008 před kalifornským sídlem Facebooku v centru Palo Alta. Podle organizátorky akce Heather Farleyové skupině vadilo, že sociální síť odstraňuje fotografie matek, které kojí své děti.
Mluvčí Facebooku Barry Schnitt tehdy v písemném vyjádření uvedl, že společnost nepodniká žádné kroky proti fotografiím kojících žen, pokud na ně uživatelé neupozorní. Pravdou je, že jeden uživatel si stěžoval, že snímky Farleyové jsou obscénní, než je Facebook stáhl.
Dozorčí rada doporučila, aby Meta změnila svůj komunitní standard pro nahotu a sexuální aktivity dospělých „tak, aby se řídil jasnými kritérii, která respektují mezinárodní standardy lidských práv“.
Dnes už se matky nemusejí obávat, že by jejich příspěvky na Facebooku nebo Instagramu týkající se kojení byly smazány. „Omezujeme některé fotky ženského poprsí, pokud obsahují bradavky. Naším cílem je povolit obrázky, které jsou sdílené pro lékařské účely nebo účely ochrany zdraví. Povolujeme také fotky žen, které se aktivně zapojují do kojení nebo ukazují ňadra s jizvami po mastektomii. Dále povolujeme fotky obrazů, soch a jiných uměleckých předmětů, které znázorňují nahé postavy,“ stojí v zásadách facebookové komunity. Podobné zásady má nyní také Instagram.
Nutnost dalších úprav
Ačkoliv by jisté uvolnění mohlo do jisté míry vypadat jako šťastný konec, nyní se ukázalo, že tato pravidla jsou stále problematická. Dozorčí rada firmy Meta nyní volá po revizi pravidel, která zakazují zobrazování nahých prsou žen – nikoliv však mužů. Rada tvrdí, že současná politika brání právu na vyjádření žen, trans a nebinárních osob, informuje server The Guardian.
Dozorčí rada, která se skládá z akademiků, politiků a novinářů, v rozhodnutí doporučila, aby Meta změnila svůj komunitní standard pro nahotu a sexuální aktivity dospělých „tak, aby se řídil jasnými kritérii, která respektují mezinárodní standardy lidských práv“. Rozhodnutí bylo přijato 17. ledna, Meta má šedesát dní na to, aby na doporučení veřejně reagovala.
Kořeny ve starověku
Otázkou zůstává, proč vlastně vnímá společnost ženská ňadra jako problém, a to už od starověkého Řecka. Podle antropologa Briana Palmera není odpověď zcela jasná. Někteří historici se však podle něj domnívají, že to souviselo s měnící se rolí žen. „S postupujícími staletími se starověké Athény stávaly stále více patriarchální společností. Ženy se stahovaly do ústraní, jen zřídka se objevovaly na veřejnosti a žily pod nadvládou svých otců nebo manželů. Protože prsa byla dlouho symbolem ženské plodnosti, musela být držena stranou,“ napsal ve svém článku.
Předpokládá se, že ženská ňadra jsou pro muže sexuální objekt. A protože společnost, zejména v dřívějších dobách, nedoporučovala předmanželský nebo náhodný sex, měly by ženy cítit hanbu, pokud jsou jejich prsa na veřejnosti vidět. Jak zároveň víme, některé společnosti jdou ještě dál a nařizují ženám, aby si na veřejnosti zahalovaly celé tělo, obličej, svazovaly vlasy, zakrývaly hlavu, a tím nelákaly ostatní muže. Jiné, včetně některých afrických kmenů, naopak k ženské nahotě přistupují velmi liberálně.
Svobodné vyjádření nebo porno?
Ačkoliv zastánci stoprocentní genderové rovnosti mohou myšlenku nových volnějších pravidel pro zobrazování bradavek vítat, otázkou je, zda budou automatizované systémy pro moderaci obsahu schopny rozeznat nevinné „nahoře bez“ od porna?
„Kontext je všechno a algoritmy jsou v kontextu hrozné,“ podotýká pro The Guardian ředitelka Tow Center for Digital Journalism Emily Bellová. „Zajímavé bude, jak Meta vytvoří nová pravidla, aniž by otevřela bránu pornu, kvůli kterému tato pravidla v první řadě existují. Mělo by to být možné, ale jsem skeptická v případě, kdy je moderování obsahu automatizované,“ dodala.
Ženy se stahovaly do ústraní, jen zřídka se objevovaly na veřejnosti a žily pod nadvládou svých otců nebo manželů. Protože prsa byla dlouho symbolem ženské plodnosti, musela být držena stranou.
Také aktivistka a ředitelka pro mezinárodní svobodu projevu v Electronic Frontier Foundation Jillian Yorková upozorňuje, že pro společnosti, které využívají umělou inteligenci, je „ošemetné“ učinit správné rozhodnutí v každém scénáři. „Například pro automatizovanou technologii není snadné rozhodnout, kdo je dospělý "nahoře bez" a kdo je dítě "nahoře bez",“ řekla magazínu The Guardian. „Umělá inteligence možná dokáže rozpoznat devítiletého od šestadvacetiletého, ale co sedmnáctiletý a osmnáctiletý?“ dodává.
Mnozí tak pochybují o potenciálu umělé inteligence chránit všechny uživatele. „To je velké ponaučení z toho všeho: když vytvoříte automatizované systémy, bude to mít důsledky pro menšiny,“ míní Bellová.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
