V neustále se vyvíjejícím prostředí vzdělávání prošel způsob, jakým se děti učí psát rukou, významnou proměnou. V době, kdy dominují počítače a digitální technologie, vyvolala otázka významu ručního psaní diskuse mezi pedagogy, odborníky a rodiči po celém světě.
Zastánci ručního psaní často zdůrazňují jeho úlohu při posilování vazeb mezi jazykem, čtením a kognitivními procesy. Naopak zastánci většího důrazu na digitální gramotnost argumentují tím, že dovednosti psaní na klávesnici více odpovídají požadavkům současného pracovního prostředí. V době, kdy komunikace často probíhá prostřednictvím obrazovek, je znalost psaní na klávesnici a orientace v digitálních rozhraních považována za nezbytnou. Schopnost výstižně se vyjadřovat v digitálních formátech, jako jsou e-maily a dokumenty, je považována za důležitější dovednost pro budoucnost.
Je to ale skutečně tak? Záleží na přístupu školy i rodiče.
Dotahuj, toč to, stačí!
Velmi mě překvapilo, když jsem, ještě coby bezdětná, zjistila, že děti ve školách už často nepíší krasopisně mezi linky, maminky nad nimi nestojí a nepovzbuzují je: „Dotahuj, ještě, ještě…“. Byla jsem překvapená, že děti mé kamarádky píší rovnou propiskou, která se dá vygumovat, a píší tiskacím. Jak se zdá, krasopisu ve školách tak, jak jsme jej znali my, odzvonilo, a když někdo škrábe jako kocour, je to vlastně v pořádku.
Metody používané při výuce ručního písma se u dnešních dětí liší, což odráží rozmanitost přístupů ve vzdělávacích systémech po celém světě. V posledních letech je patrný posun směrem k integraci technologií do raného vzdělávání. Mnoho škol nyní seznamuje děti s digitálními zařízeními již od útlého věku, což vyvolává otázky ohledně přetrvávajícího významu ručního psaní.
Tiskací, nebo psací?
Přestože se v posledních letech výuce ručního písma v základních školách opět věnuje pozornost, ani moderní technologie nelze opomíjet. Ty přinesly do výuky programy pro zpracování textu a další pomocné nástroje, ale význam výuky psaní rukou zůstává klíčový. I zde se však názory různí, a to zejména pokud jde o psaní písmem vázaným (kurzívou) anebo tiskacím.
Důraz by měl být kladen na to, aby děti dokázaly čitelně a bez námahy vytvářet písmo alespoň v jedné formě.
Tradičně se děti v prvních letech školní docházky seznamovaly s písmem vázaným, známým také jako rukopis nebo psací písmo. Díky třem hlavním tahům, důslednému pohybu zleva doprava a spojeným písmenům je kurzíva pro malé děti méně komplikovaná než složitější tiskací metoda.
Cílem tohoto základního kroku bylo vybavit je základními dovednostmi, potřebnými pro efektivní komunikaci a čtenářskou gramotnost. S měnící se pedagogickou filozofií a pokrokem v kognitivních vědách se však důraz na výuku tiskacího písma vyvíjel.
Proč je ruční psaní důležité
Ruční písmo je základním nástrojem, používaným v různých předmětech, od psaní zápisů z hodiny a testů až po plnění úkolů ve třídě a domácích úkolů. Historická debata mezi výukou rukopisu (tiskacího) a kurzivního písma však čas od času opět budí pozornost. My jsme ještě psali jen psacím vázaným písmem a byli jsme k tomu vedeni, pak se ale situace změnila.
Zatímco rukopisné písmo se tradičně zavádělo v první třídě a kurzíva ve třetí třídě, upřednostňování jednoho před druhým bylo předmětem diskusí, zejména u dětí s poruchami učení. Fyzická tvorba písmen na papíře totiž zapojuje různé oblasti mozku a napomáhá rozvoji jemné motoriky.
Co říkají znalí?
Špatný rukopis přitom může mít dopad na celkové školní výsledky. „Špatný rukopis podle mého názoru odčerpává duševní zdroje, potřebné pro psaní na vyšší úrovni, jako je obsah psaného textu, rozpracování detailů a uspořádání myšlenek,“ říká pro Flowee Marika Kerková, amatérská grafoložka, která pracuje s dětmi. Ona sama je zastáncem názoru, že důležitější je celková pohoda dítěte a rozvoj jeho obecných schopností než to, jak píše.
Kurzivní psaní nejen zlepšuje jemnou motoriku, ale také zapojuje hmatové a zrakové schopnosti, čímž podporuje kognitivní rozvoj. I proto písmo vázané učí například Montessori školy nebo Waldorfské školy.
Podle Kerkové může namáhavá a časově náročná povaha ručního psaní vést ke snížení motivace k psaní, což pak prohlubuje jen další potíže s ním. Ruční psaní v prvních ročnících je úzce spjato s úspěchy v počáteční fázi vzdělávání.
Kdo je pro kurzívu?
Výzkumy ukazují, že existuje jen málo důkazů podporujících názor, že kurzívní písmo se učí snadněji než rukopisné. V čem se však tyto výzkumy shodují? Často v tom, že v důsledku nejednotnosti, kdy učitelé používají různé metody výuky psaní rukou, si žáci často nerozvíjejí psaní potřebnou rychlostí a způsobem.
Důraz by měl být kladen na to, aby děti dokázaly čitelně a bez námahy vytvářet písmo alespoň v jedné formě. Lze ale vůbec psaní hodnotit – a jak? Je to jen podle toho starého známého „škrábe jako kocour“?
Například tento výzkum zdůraznil výhody výuky psaní kurzívou oproti psaní na klávesnici nebo písmem nevázaným (nespojitým). Kurzivní psaní nejen zlepšuje jemnou motoriku, ale také zapojuje hmatové a zrakové schopnosti, čímž podporuje kognitivní rozvoj. I proto písmo vázané učí například Montessori školy nebo Waldorfské školy.
Za výhody, které psaní kurzívou, tedy vázaným písmem, přináší, je dle některých rodičů dětí i jeho jednoduchost. „Největší přínos toho, že se dcera ve škole učí psát vázaně, vidím i v tom, že méně chybuje v přehazování písmenek, což je pro ni jako dyslektičku a dysgrafičku klíčové. Abych řekla pravdu, i to byl jeden z důvodů, proč jsme pro ni zvolili alternativní školu,“ říká Jana, maminka osmileté Aničky.
Děti, které se zpočátku učí psát kurzívou, dosahují lepších výsledků v testech pravopisu a čtení než děti, které začínají psát tiskacím písmem.
Pro některé děti je i podle Kerkové psací vázané písmo považováno za snazší a přínosnější, jelikož klade nižší nároky na jemnou motoriku, má konzistentní základní linie pro malá písmena, umožňuje kontrolu mezer mezi písmeny. Mezi další výhody pak patří i zdůraznění hranic slov zvednutím tužky, menší pravděpodobnost přehození písmen a možnost celoživotního zvládnutí svalové paměti.
Co které písmo dělá s naším mozkem
Studie ukazují, že psaní kurzívou a tiskací písmo aktivují různé oblasti dětského mozku. Psaní kurzívou je spojeno s lepší jemnou motorikou, lepším vytvářením nápadů a lepším uchováváním informací prostřednictvím psaní vlastní rukou.
„Z vlastní zkušenosti a praxe vidím, že děti, které se zpočátku učí psát kurzívou, dosahují lepších výsledků v testech pravopisu a čtení než děti, které začínají psát tiskacím písmem. Učení se kurzívou také usnadňuje pozdější osvojení dovedností psaní tiskacím písmem. Pozoruhodné je, že schopnost číst kurzivou si uchovávají ti, kteří se učí psát kurzivou, ale naopak to neplatí – děti, které se učí pouze tiskací písmo, mohou mít problémy se čtením kurzivou. Kurzívní psaní je zvláště cenné pro děti s dyslexií, protože stimuluje různé části mozku, což usnadňuje jejich úspěchy ve studiu,“ dodává Marika Kerková
Hodnocení dovedností psaní rukou
Hodnocení dovedností psaní rukou zahrnuje komplexní zkoumání provedení, čitelnosti a rychlosti psaní. Provedení zahrnuje sledování správného a důsledného držení tužky, postoje – či sedu při psaní a tvorby písmen. „Pokroku mohou bránit kontraproduktivní návyky, které nejsou na ukázkách psaní okamžitě patrné,“ doplňuje Marika Kerková.
První roky školní docházky jsou pro výuku psaní rukou rozhodující, protože návyky, vytvořené v tomto období, může být náročné změnit.
Čitelnost zahrnuje čitelnost písmen a mezery mezi slovy a uvnitř slov. Rychlost se stává klíčovou s tím, jak děti postupují do vyšších ročníků a potřebují efektivní psaní pro plnění čím dál náročnějších úkolů. Hodnocení by mělo zohledňovat rukopisné i kurzívní písmo, pokud se děti naučily obě formy. Počítače a nové technologie by se tak podle odbornice měly dostat ke slovu až v pozdějším věku, ideálně na střední nebo ještě lépe vysoké škole.
Výuka musí být důsledná
Efektivní výuka psaní rukou vyžaduje skromné, ale důsledné investice. První roky školní docházky jsou pro tuto výuku rozhodující, protože návyky, vytvořené v tomto období, může být náročné změnit.
Chcete, aby vaše děti psaly vázaně? Pak vám nabízíme některé možné konkrétní návrhy pro výuku psaní rukou.
- Učte důsledné formování: Důraz klaďte na souvislý tah, kdykoli je to možné, aby se děti naučily velmi důsledně tvořit každé písmeno.
- Zaměřte se na motorické vzorce: Zpočátku se zaměřte na velké pohyby, jako je tvoření písmen ve vzduchu, abyste dětem pomohli naučit se motorické vzory před zdokonalováním čitelnosti nebo velikosti na papíře.
- Učte podobně tvořená písmena společně: Pro efektivnější učení seskupujte písmena s podobným tvarem a frekvencí do slov. Například rukopisná písmena c, a a d učte společně.
- Oddělujte od sebe obojetná písmena: Minimalizujte zmatek výukou oboustranných písmen (např. b a d) odděleně a s odlišnými strategiemi tvoření.
- Používejte písemné nápovědy se šipkami při obkreslování tečkovaných písmen a kopírování. Pomohou správně tvořit písmena.
- Propojení psaní se čtením a pravopisem.
- Při psaní kurzivou výslovně učte spojení mezi písmeny ve slově a řešte možné záměny v určitých kombinacích písmen.
- Snažte se nejprve o čitelnost, až pak o rychlost
Jak to je v praxi?
Navzdory výhodám, které nesporně má, se v mnoha školách již kurzivní písmo nevyučuje. A v těch, kde se vyučuje, se výuka často zkracuje, aby se přizpůsobila novým vzdělávacím standardům. Význam výuky psaní rukou ve školách však nelze podceňovat. Psaní rukou není jen motorická, ale i kognitivní dovednost, která ovlivňuje různé aspekty vývoje dítěte.
Trendy ve výuce psaní rukou se v různých regionech a vzdělávacích filozofiích liší. Některé školy nadále upřednostňují psaní kurzívou, protože ho považují za plynulejší a efektivnější formu psaní, jakmile jsou zvládnuty základní dovednosti. Jinde se však od kurzívního psaní upouští a zaměřují se na psaní tiskacím písmem nebo na kombinaci obou forem. Volba často závisí na kulturních normách, vzdělávacích standardech a vnímaných výhodách jednotlivých přístupů.
Navzdory rozdílným názorům si mnoho pedagogů uvědomuje, že je důležité najít mezi tradiční výukou psaní rukou a digitální gramotností rovnováhu. Zdůrazňují potřebu komplexního přístupu, který žáky vybaví dovednostmi pro orientaci v rukopisných i digitálních formách komunikace. Začlenění technologií do výuky je považováno za způsob, jak připravit žáky na realitu moderního světa, aniž by se zanedbávaly základní aspekty rukopisu.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
