fbpx

Názor: Jan Hnízdil, charismatický guru s „pravým selským rozumem“ 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Zeptá se, zda se opravdu chcete uzdravit, a předepíše heřmánkový čaj. Potom otevřete peněženku...

Zveřejněno: 3. 3. 2024

Psychosomatická medicína je velmi důležitý rozvíjející se obor, nejedná se o žádnou pseudovědu z 18. století střihu homeopatie. Když se s ní lidé poprvé setkají, mají přirozenou tendenci k ní přistupovat se skepsí, ale důkazů, že duševní rozpoložení člověka významně ovlivňuje fyzické procesy, je opravdu mnoho.

Tento článek není kritikou psychosomatické medicíny, ale Jana Hnízdila. Znáte ho z televize, z podcastů, z dezinformačních médií i z různých lifestylových časopisů, kde poskytuje zasvěcující interview. Lidé mu odezírají z úst. Člověk, který neprofesionalitou a antivědeckým přístupem devalvuje obor psychosomatiky, má i další nešvary – od kamarádíčkování se s prorusky smýšlejícími individui, arogantního chování a nechutných sexistických výroků.

Hnízdil je ve všeobecném povědomí považován za autoritu v oboru psychosomatiky, nicméně ne všichni lidé, kteří se jí vážně zabývají, jsou Janem Hnízdilem nadšení. Vymezil se proti němu například Výbor psychosomatické společnosti ČLS s tím, že psychosomatice kazí pověst, a v roce 2015 mu byl za diskreditaci psychosomatické medicíny dokonce udělen Bludný balvan od Českého klubu skeptiků Sisyfos – ten se snaží mapovat lidi a spolky, kteří více či méně ubližují vědeckému výzkumu – buď z vlastního mylného přesvědčení, nebo jelikož jsou to pouze oportunističtí podvodníci, jejichž cílem je rýžovat peníze.

Fenomén Hnízdil

Hnízdil má titul MUDr., ten mu nikdo odpárat nemůže (i když se nedávno dramaticky rozloučil s Českou lékařskou komorou). Má vhodné vzdělání, desetiletí dlouhou praxi a je nepochybně inteligentní. V televizi působí charismaticky a důvěryhodně. Pokud zohledníme jeho úspěch, nejspíš se s ním mnozí pacienti cítí bezpečně, svěří mu svá nejintimnější trápení a odchází od něj o něco lehčí.

Jan Hnízdil každého pacienta vyslechne a nabídne příjemné tvrzení, že se může uzdravit, pokud opravdu chce. Někteří pacienti na to reagují pozitivně, jiní ale po dlouhodobém neúspěchu začnou vinu za svou nemoc přičítat sami sobě. Hnízdil nepředepisuje léky, svým klientům „ordinuje“ obecná moudra, kterými se nedá nic zkazit, jako například „dejte si život do pořádku, jezte zdravě, dejte pozor na pitný režim (heřmánkový čaj!!), omezte stres, sportujte a choďte na procházky“.

Pacienty nemůže přímo odrazovat od chemoterapie nebo léků, protože to už by seděl ve vězení. V rozhovorech ale vyjadřuje svoje zhnusení nad obyčejným zdravotnictvím, nad které se povyšuje. Jeho přístup ke zdraví je nevědecký a psychosomatiku vždycky staví na první místo. Když k němu přijde někdo s problémem se štítnou žlázou, vysvětlí mu, že štítná žláza se jmenuje štítná, protože je to emoční štít

Je pravda, že psychický stav se velmi často odráží do toho, jakou má pacient prognózu, jak se cítí, ale je to jenom jeden z mnoha faktorů ovlivňujících danou nemoc. Hnízdil tvrdí, že „každá nemoc je zprávou pro člověka, že něco dělá špatně“. U rakoviny plic by to jakž takž dávalo smysl (samozřejmě ne vždy), ale co třeba u infekčních nemocí a vývojových nemoci dětí? Hnízdil ovšem nikdy nepřizná, že se mýlí, to si správný guru nemůže dovolit. Kolem tvrzení „každá nemoc je zprávou pro tělo“ vykonstruuje nějakou pochybnou argumentaci, třeba že za nemoc dítěte mohou jeho rodiče, jak to řekl jeho kolega Jaroslav Dušek.

Zachránce života vs. arogantní egoista s nedostatkem empatie 

Hnízdil pacientům ve své ordinaci dává na vybranou: buď zůstanou otroky farmaceutického průmyslu a budou do konce života brát léky, které samozřejmě neléčí, jen potlačují příznaky, nebo se vydají cestou osvícení – uvědomí si, že „nemocí jim chce tělo něco říct“, vzmuží se a provedou ve svém životě změny, které povedou k jejich uzdravení.

Zní to velice líbivě, skoro hrdinsky, až na to, že změnou životního stylu rakovinu nebo nemoc motýlích křídel vyléčíte opravdu jen stěží. Pokud se ovšem řeší ještě řešitelný problém, ideální je bojovat na všech frontách. Pacienti obvykle potřebují obojí – farmakoterapii i změnu životního stylu. Což Hnízdil na první pohled nepopírá, v rozhovoru pro Blesk pro ženy ale uvedl: „Léky předepisuji, pochopitelně. Někdy to bez léků nejde. Ale lidem vždycky radím, aby nechodili k doktorům zbytečně. Budou je totiž léčit. A na to by si měli všichni dát pozor. Důležité je totiž zamyslet se nad tím, co nám chce tělo nemocí sdělit. Jsem přesvědčený, že většina stonajících tuto příčinu najde a obejde se bez doktorů i bez léků.“ Připusťme, že to není plánovaná pokrytecká mediální obrana. I poté je ovšem jasné, co považuje za dobrou a co za „špatnou a škodlivou“ cestu.

Lékařská komora je jako hysterka po 40 letech, rozvádím se s ní.

Jelikož Jan Hnízdil nevěří „farmaceutickému podvodnému byznysu“, odrazuje od braní léků i pacienty, kteří by například potřebovali antidepresiva. Nechcete poslouchat? Můžete si za své problémy sami, já si myju ruce. 

Uzdravení? Stačí chtít

V jedné věci má Hnízdil částečně pravdu, někdy se léky předepisují opravdu zbytečně. Od praktických lékařů je nezodpovědné na všechno napsat antibiotika, která nejenže ztrácí účinnost, ale také mohou vyvolat další zdravotní problémy. Hnízdilovo magické myšlení však nepočítá s možností, že někdy jsou pacienti opravdu bezmocní a že to není jejich vina. Racionálně uvažujícím lidem asi není potřeba vysvětlovat, že mnoho lidí má natolik špatně rozdané karty, že se svým osudem nedokážou udělat sami nic.

Podle Hnízdila si však za všechny nemoci můžeme vlastně sami, a proto se také sami silou vůle můžeme vyléčit (pokud už tedy není moc pozdě). Pozitivní naladění pacienta určitě pomůže urychlovat rekonvalescenci, ale ta „chyba, co v životě děláme“, jak Jan Hnízdil tvrdí, spouštěčem nemoci být skutečně nemusí. Když má pacient problémy se střevy, asi to nebude tím, že „má život k posrání“, i když stres může být třeba jedním z faktorů dráždivého tračníku.

Smutné je, že pokud se důvěřivý Hnízdilův pacient nevyléčí, bude přesvědčen, že si za to může sám, protože se „vlastně vyléčit nechtěl“. Vinu bude hledat jenom v sobě, ne v Hnízdilovi, který mu vnuknul, že léky berou jen slaboši, kteří se se svou nemocí nedokážou vypořádat. Stejně jako velká část různých self-help podvodníků  má i Jan Hnízdil kolem sebe poměrně slušně rostlý kult. Svým následovníkům káže něco ve stylu: „Vytvořte si svoji vlastní realitu, vezměte život do svých rukou a změňte svůj osud.“ Svoje pacienty, jejichž stav se opravdu zlepšil, považuje za výjimečnou enklávu společnosti, která „se probudila“ a stojí u zrodu velké společenské změny. Tenhle motiv se u apoštolů všeho druhu opakuje se železnou pravidelností: na jedné straně jsou ti, kteří dojdou spasení, na druhé straně ti, kteří přijdou do pekla (čti zemřou, protože nevzali osud do vlastních rukou).   

Není to tak dávno, co jeden lékař tvrdil něco podobného – že vakcíny jsou nástroje ovládnutí mas a způsob, jak elity manipulují lidmi. Jmenoval se Šoko Asahara, a jak to s ním dopadlo, si vygooglete sami.

Hnízdilovo sebevědomé vystupování je pro mnoho lidí magicky přitažlivé. Věří mu, protože je pro ně osvěžující, že na rozdíl od normálních vědců nepostrádá ten tolik oblíbený selský rozum. Proto je také oblíben u ezoterických  dezinformátorů. Hnízdilův přístup je antivědecký, což má jistá skupina lidí ráda. „Věda není nic jiného než potvrzování pravdy lidových přísloví“,  je jeden z Hnízdilových slavných výroků. 

Jan a dezinformátoři

Než začal covid, škodil Hnízdil jenom „svým“ pacientům a diskreditoval nadějný lékařský obor.  Pak se ale začal vyjadřovat k vakcínám a „covidové totalitě“, a to nejen na svém blogu – osobně navštívil demonstrace s Jindřichem Rajchlem, kde se pohybovali neočkovaní lidé s židovskou hvězdou. Mimo jiné tam pronesl: „Vláda a média nám dva roky soustavně lžou. Pod záminkou ochrany před obyčejným virem nás týrají respirátory, nesmyslnými testy, zavírají do izolace, nutí, abychom si nechali vpichovat do těla jakousi nevyzkoušenou látku,“ nebo „očkování je analogií plošného bombardování“.

Když covid „skončil“, jako ostatní jeho dezinfo kolegové se Hnízdil začal vyjadřovat k mezinárodním konfliktům. Dopracoval to tak daleko, že například na aktuálně.cz byl jeho blog spolu s blogem Jany Zwyrtek Hamplové a dalších dezinformátorů v roce 2021 zrušen

Od války na Ukrajině se pak jako většina antivaxerů začal Jan Hnízdil namísto covidu soustředit na Ukrajinu. „Každý, kdo si dovolí zpochybnit nebezpečí Ruska a jediné možné řešení zbraněmi, je označen na dezinformátora, proruského trolla, vraha ukrajinských dětí,“ stěžoval si v Parlamentních listech. „Covidismus vystřídala jiná fanatická víra – ukrajinismus. Kdo nevyvěsil ukrajinskou vlajku, nepodporoval válku proti Rusku nebo zpochybnil jediné možné řešení – zbraně, byl označen za dezoláta, putinovce, chcimíra. Pro potvrzení správnosti ukrajinismu nás média bombardují fotkami mrtvých Ukrajinců, podřezáváním hlav…“, pokračoval.

Hnízdil se objevuje i na demonstracích, kde mu společnost dělají lidé, jako je Soňa Peková, Lukáš Pollert, Igor Chaun, děkan Miroslav Ševčík a další. Stejně jako většina dezinformátorů se vyjadřuje antisystémově: „Liberálně demokratické principy naší společnosti jsou jen hrou v rukou bezohledných a bezcitných psychopatů, kteří jsou pod záminkou falešných ideálů a morálky schopni zničit tento svět a sebe s ním. Lidstvo se duchovně nepoučilo,“ řekl v jednom z mnoha rozhovorů v Parlamentních listech.

„Před pár lety jsem byl hodně nemocný, permanentně unavený a bolelo mě úplně všechno. Zkoušel jsem, co se dalo. Příbuzná mi řekla, že zná skvělého doktora, tak mě k němu vzala. U Hnízdila jsem se tedy ocitl čirou náhodou. V té době jsem ještě nevěděl, co je zač, takže jsem seděl v ordinaci s očekáváním, že mi ten pán třeba pomůže. Krátce se podíval na moje lékařské zprávy, které jsem přinesl, a pak jsme si hodinu povídali – jak se cítím, jak žiju. Řekl mi to, co jsem v podstatě chtěl slyšet – jsem nemocný, protože mám příšernou manželku, a až se rozvedu, tak mi bude líp. Pořád se mě ptal: „Chcete se opravdu vyléčit?“ jako by moje nemoc byla moje vina, a když se rozhodnu být zdravý, tak prostě budu zdravý. Na konci mi řekl: „Dejte si heřmánkový čaj, když to nezabere, zkuste meduňkový. Bude to 1000.“

„Ne, nedělám si legraci, opravdu se se mnou rozloučil s doporučením bylinkového čaje a s tím, kdy mám přijít na kontrolu. Z té návštěvy  jsem si neodnesl vůbec nic – to, že mi zdravější životní styl prospěje, mi bylo jasné už předtím. Po čase jsem se sice s manželkou skutečně rozvedl, ale mému vyléčení rozhodně víc pomohlo zjištění jiného lékaře, že mám boreliózu ve třetím stádiu. Přeléčili mě tedy antibiotiky a valná část příznaků vymizela. Věřím, že někoho Hnízdil zhypnotizoval a tím mu pomohl, ale levnější by bylo jít si pokecat s psychoterapeutem. Takže za mě je Hnízdil šarlatán, který rýžuje na pacientech peníze.“

Napsal dokonce knihu s názvem „Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo.“ V ní tvrdí, že většina vrcholných představitelů, tedy členů elity, jsou psychopati bez schopnosti soucitu, studu atd. a že se de facto proti normálním lidem spikli. „Jak se z vlády psychopatů vymanit? Jediná šance na změnu je zdola. Zakládáním občanských sdružení, každodenní občanskou angažovaností. Psychopati se nejvíc bojí samostatného aktivního občana. Pro svoji existenci potřebují pasivního závislého ovčana,“ volá Hnízdil po revoluci. Není to tak dávno, co jeden lékař tvrdil něco podobného, že vakcíny jsou nástroje ovládnutí mas a způsob, jak elity manipulují lidmi. Jmenoval se Šoko Asahara, a jak to s ním dopadlo, si vygooglete sami.

Tonoucí se Jana chytá

Kromě šíření zdravotnického a proruského dezinfa si Hnízdil občas neodpustí sexistický výrok, například když přirovnal nepohodlnou manželku k České lékařské komoře. „Je to jako s hysterickou manželkou po 40 letech. Nadává vám, uráží vás, neposkytuje vám žádnou rozkoš, chce po vás prachy, a když jí je nedáte, tak řve,“ říká MUDr. Jan Hnízdil o svém rozhodnutí z července 2023 vystoupit z České lékařské komory.  Hnízdil ČLK obvinil z šíření iracionálního strachu a podílení se na rozvratu zdravotnictví i celé společnosti. Z lékařské praxe tak přechází na pozici léčitele, i když ještě zůstal v patvaru Paralelní česká lékařská komora. Jak probíhalo Hnízdilovo vyloučení z ČLK nevíme, ale z jejího seznamu lékařů zmizel.

Na konci mi řekl: „Dejte si heřmánkový čaj, když to nezabere, zkuste meduňkový. Bude to 1000.“

Hnízdil jako celebrita může díky svému postavení zásobovat veřejnost svými názory na zdravotnictví, liberální demokracii, na Putina, na vakcíny a další. Nelze mu upřít charisma, kvality influencera, vůdce self-help kultu a kmenového šamana. A jako u většiny dezinformací špetku pravdy v tom, co říká.

Pacientům se opravdu někdy zbytečně předepisují léky, zatímco by potřebovali lepší diagnostiku nebo pomoc se změnou životního stylu. Pacienti, u kterých zdravotnictví selže, jsou často chronicky nemocní lidé s vágní diagnózou, které jejich lékař nebere vážně. V zoufalství pak vyhledávají různé Hnízdily, kteří jim dokážou naslouchat, porozumět a... vsugerovat placebo efekt, který je někdy opravdu mocný. 

Video, kde Hnízdil označuje farmaceutický průmysl za absolutní zlo. Na platformě Odznova vystupuje také numeroložka, která věští, jaký bude rok 2024.

Lékař, který se specializuje na psychosomatickou medicínu, by ale měl nabízet trochu víc než jen placebo, heřmánkový čaj a lidová moudra. Chybí tu odborník, který by Hnízdila zastoupil, a pomohl tak psychosomatické medicíně dostat se do popředí zájmu. Takový, kterému by ale na rozdíl od Hnízdila nechyběla pokora a kritické myšlení.  

Autorka článku má s Janem Hnízdilem osobní zkušenost. Pokud jste u pana Hnízdila byli také, napište do komentářů svou zkušenost.

Související…

Psychosomatická prvouka. O nemocném je nutné vědět víc, než jakou má nemoc
Kateřina Hájková

foto: Profimedia, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...