Šestadvacetiletá bojovnice Martina Ptáčková se na podzim objeví na televizních obrazovkách jako jedna z účastnic oblíbené taneční soutěže. Ve své sportovní kariéře to dotáhla daleko, stala se osminásobnou mistryní světa v bojových sportech. Kromě toho pracuje na plný úvazek v bezpečnostních složkách a diplomatických službách.
Martina bydlí v Praze, pohybuje se v oblasti sportu a na pomezí diplomacie a bezpečnosti. Sama o sobě říká, že je takové přerostlé dítě, které se rádo směje a blbne. „Věřím, že náš osud není ve hvězdách, ale v nás, a tímhle se řídím celý život. Mám spoustu plánů a věřím, že všechno dokážu,“ říká o sobě Martina, která miluje cestování a dobré jídlo. Na svůj věk toho už stihla opravdu dost – pracuje jako trenérka, poradce mladých prezidenta republiky, je vedoucí představitelkou Českých ozbrojených složek a diplomatkou. „Mám hodně rolí a neustále mezi nimi přepínám,“ zmiňuje.
Marti, jako dítě jste se setkala s šikanou, což vás vedlo k tomu, že jste se přihlásila na bojové sporty. Doporučila byste to i ostatním dětem?
Musím říct, že s odstupem času jsem ráda, že jsem to prožila. Mělo to tak být. Právě díky šikaně jsem se dostala k bojovým sportům a ty mě dovedly tam, kde jsem dnes. V současné době pomáháme s bratrem ostatním šikanovaným dětem, aby se uměly bránit. Vedeme spolu projekt proti šikaně s názvem „Šikana do klece“. Myslím, že si nikdo nezaslouží, aby mu někdo ubližoval. Bojové sporty doporučuji každému, naučí vás respektu, disciplíně, mohou vám ukázat životní směr, naučíte se bránit a budete odolní.
Jakými sporty jste začínala?
Nejprve se jednalo o lehké pohybové hry, poté jsem začala s karate a následně přestoupila na kickbox, do toho přidala zápas, judo, jiu jitsu, box, ale primárně se věnuji hlavně hand to hand – sportu ozbrojených složek, kde jsem se opravdu našla. V tomto sportu neexistují prakticky žádná pravidla, skoro všechno je dovolené. Nejvíce si cením úcty a respektu k ostatním.
Co vás nejvíce zaujalo právě na kickboxu?
Hrozně mě bavily zápasy a sparringy. Ráda se peru a nevadí mi náročné a těžké tréninky, naopak trochu tápu v technice. Chybí mi motorika a taková celková šikovnost. Všechno mám vydřené na krev. Očekávám, že v tancování to bude úplně stejné, všechno si budu muset opět vydřít na krev.
Dnes jste nejúspěšnější česká kickboxerka, reprezentantka v bojových sportech, získala jste několik titulů mistryně světa. Co je podle vás klíčem k takovým úspěchům?
Jsem bojovnice, a když se mi něco nepovede, oklepu se a jdu dál. Být odolný a mít správně nastavenou hlavu je podle mě hodně důležité, možná to nejdůležitější. Dále je potřeba pořádně makat a nehledat výmluvy, nespoléhat se na ostatní, ale na sebe. Nepočítat s tím, že vám někdo bude na vaší cestě neustále pomáhat, protože většinou na to budete sami, a někdy to bude bolet. Také je potřeba se obrnit trpělivostí. Všichni chtějí být úspěšní, závidí ostatním, že jsou tam, kde oni sami nejsou, ale přitom pro to nic nedělají. Myslím, že kdyby všichni viděli a věděli, jak moc musí člověk makat, mnozí by si to rozmysleli.
Na podzim vás budeme moci sledovat také jako jednu z účastnic populární taneční soutěže StarDance. Co vás vedlo k tomu jít do této soutěže?
Velmi jednoduše. Dostala jsem nabídku a přijala ji.
Máte k tanci blízko, nebo se budete muset vše učit tzv. od píky?
S tancem nemám vůbec žádné zkušenosti. Všichni říkají, že je to podobné bojovým sportům, ale myslím si, že to není pravda. Mým úkolem je svého protivníka zničit, ne se s ním vodit a krásně tancovat. Budu začínat úplně od začátku a moc se na to těším.
Těšíte se na to, že budete mít možnost dělat „něžnější“ sport, než na který jste byla dosud zvyklá? Místo sportovního oděvu obléknete šaty?
Tanec je krásný a vizuálně se mi moc líbí. Ráda sleduji někoho, kdo umí tančit. Co se týče šatů, tak to pro mě velká změna nebude, protože si je oblékám často. Ale jinak to bude hodně těžké. Zejména naučit se poslouchat jiné, protože většinou to bývám já, kdo říká ostatním, co mají dělat. Ale věřím, že to půjde. Nemám ráda lehké věci a tohle snadné určitě nebude.
Zmiňujete, že šaty nosíte moc ráda. Chápu to tedy tak, že jim dáváte přednost před sportovním oblečením?
Ano, šaty miluju. Mám ráda klasické holčičí barvy – růžovou a světle modrou. Naopak nesnáším tmavé barvy, jako je černá a hnědá. Přijdou mi, že se ke mně vůbec nehodí. Já se snažím vždycky na svět dívat optimisticky a tyhle barvy tomu naprosto neodpovídají. Ze sportovních věcí nosím akorát legíny, ty také preferuji, co možná nejbarevnější a nejveselejší. Šaty jsou pro mě však naprostou jedničkou, chci vypadat jako holka. Občas se také věnuji modelingu. Dělat modelku mě hrozně baví, ráda předvádím módu nebo fotím.
Marti, jste trémistka? A pokud ano, umíte to maskovat?
Ano, jsem. Nikdo kromě mě to naštěstí nepozná, protože na sobě nedávám nic znát. Myslím, že tréma je důležitá, protože to znamená, že vám na věcech záleží. Já nedokážu dělat věci jen tak. Chci být co nejlepší, takže je jasné, že se to bez nervozity neobejde. Když jsem nervózní, tak zapomínám, takže doufám, že nezapomenu taneční kroky, to by byl asi průšvih.
Na co se ve StarDance nejvíce těšíte, a z čeho naopak máte obavy?
Zpočátku jsem měla velké obavy, ale teď už se moc těším. Bude to jízda, kterou si chci naplno užít. Vím, že začátek nebude nejlehčí, ale věřím, že to dokážu. Na všechno se těším – na tréninky, na krásné šaty a hlavně na tu atmosféru. Myslím, že to bude neuvěřitelný zážitek.
Kdy začnete s přípravami na taneční soutěž?
Taneční tréninky vypuknou v létě. Zatím se toho příliš neděje. Nedávno jsme se seznámili se svými tanečními partnery. Budu tancovat s Dominikem Vodičkou a už se moc těším. V době tréninku budu pracovat sice krátkodobě na poloviční úvazek, ale pracovní povinnosti mi rozhodně neubydou.
Čemu byste se chtěla věnovat po ukončení sportovní kariéry?
Už nyní se nevěnuji pouze sportu. Pracuji na plný úvazek v bezpečnostních složkách a diplomatických službách. Jak jsem řekla, mám tolik tváří a rolí, že se v tom občas ztrácím i já sama. Musím ale říci, že mě to všechno nesmírně baví, mám pestrý život.
Měla jste někdy jako aktivní sportovkyně vážnější úraz, který vás například na nějaký čas „vyřadil z provozu“?
Ano, měla. Doktoři mi dokonce řekli, že už nikdy nebudu chodit. Měla jsem vážný úraz na saních a prognózy nebyly zrovna nejlepší. Bylo to pro mě hrozně těžké období, ze kterého jsem se dlouho dostávala. Udělala jsem chybu, za kterou jsem zaplatila. Nejtěžší pro mě asi bylo vyrovnat se s tlakem a komentáři od ostatních. Měla jsem slušně rozjetou sportovní kariéru a ze dne na den jsem o všechno přišla.
Trenéři o mě ztratili zájem a i někteří sponzoři nebyli ze situace nadšení, místo toho aby mě podrželi. Tato událost mě však hodně posunula vpřed a nic mě jen tak nerozhodí. Od té doby jsem mnohem odolnější, než jsem kdy byla předtím. Jinak jsem měla různá zranění jako například vyhozená a vykloubená ramena, nalomenou klíční kost, prsty. To ale byly spíš maličkosti. Vždycky říkám, že bolest je kámoš. Bez bolesti se nedá růst. Mám velmi posunutý práh bolesti, nechci připustit, aby nade mnou bolest vyhrála.
Co všechno vlastně obnáší život úspěšné sportovkyně?
Já žiji takový netradiční život sportovkyně. Vždycky jsem chtěla kromě sportu dělat i jiné věci, které mi dávají smysl. Jsem teď přesně tam, kde mám být. Každý den mám jiný. Většinou brzy ráno odjíždím se svým růžovým kufrem, kde mám věci, které na celý den potřebuji – chrániče, různé oblečení – dle toho, jaké akce mě budou čekat, knížky, počítač aj. Mám tam složenou celou kancelář.
Ráno tedy vyrážím na trénink nebo rovnou do práce, kde jsem na plný úvazek, odpoledne mám buď nějakou akci, trénink s dětmi apod., večer svůj trénink. Domů se obvykle vracím velmi pozdě a ráno zase brzy vstávám. Na spaní není mnoho času, ale to mi vůbec nevadí.
A v souvislosti se StarDance budete muset na nějakou dobu odložit kickbox „na druhou kolej“, je to tak? Nebo zvládnete obojí?
Určitě se chci naplno věnovat tancování. Ale samozřejmě bojové spoty mi budou hrozně chybět. Tancování bude těžký soupeř, který mi patrně zabere většinu času.
Marti, máte nějaký osobní vzkaz pro diváky StarDance?
Budu moc ráda, když se budou na podzim dívat. Bude to velký boj a slibuji, že do toho dám všechno, co umím, a že si to společně užijeme.
foto: se svolením Martiny Ptáčkové, zdroj: Autorský článek
