Jedna z nejpůsobivějších věcí na Let It Roll je určitě vizuální stránka. Se světly a projekcemi si hrají všechny festivaly, málokdo ale pro každý z festivalů chystá vlastní animovaný film. „Letos jsme se rozhodli trochu přidat,“ říká manažerka festivalu Mína Havlatová. „Kromě úvodní show připravujeme ještě další, kterou budeme celý festival už ve středu otevírat. A abychom přitáhli lidi, bude přitom vystupovat jeden tajný headliner.“ Jméno ale neprozradila, i když jsem se opravdu snažil! Festival Let It Roll probíhá už tradičně první srpnový víkend na letišti v Milovicích.

Jak dlouho se vlastně festival připravuje dopředu?

No, jedeme tam na začátku července, to je měsíc před začátkem festivalu. Přijedeme v podstatě na prázdné pole, kam nejdříve musíme navézt zázemí pro crew, postavit catering, ubytování, až potom začneme budovat infrastrukturu a pódia a techniku řešíme samozřejmě až potom. A úplně nakonec jde to nejcennější: vizuální technika a příprava speciálních efektů.

Kolik lidí se podílí na přípravě vizuálních efektů a úvodní show?

Je to asi desetičlenný tým. Máme tam 6 producentů, kteří jsou zároveň našimi ambasadory pro tento ročník, a 4 další umělce. Ten příběh je vlastně nekonečný, postupem času se vyvíjí a každým rokem se posunuje o kousek dál. Mezi nimi je třeba duo QZB, Monrroe, Turno, Pythius a Rido – Pavel Ridoško, který to pak zároveň celé dává dohromady.

 

Takže příprava festivalu trvá měsíc. Jak dlouho trvá, než se po festivalu uklidí?

To záleží hodně na počasí. Loni v sobotu pršelo, takže jsme měli po konci festivalu velký problém s odvážením těžké techniky, kusů stage, zvukové aparatury a další. Loni jsme měli asi nejdelší pronájem, celkem 72 dní. Pořád se to prostě natahovalo, nemohli jsme ty věci odvážet… Naštěstí máme se stávajícím pronajímatelem dobré vztahy. Otázkou je, jaká bude situace příští rok, když se pronajímatel změní.

Jak to myslíš?

Nově by měla získat celý areál do pronájmu firma, která testuje automobilovou techniku. Nevíme, jaké mají záměry, ale předpokládáme, že to budou chtít aktivně využívat a že pro ně bude náročné každý rok na takovou dobu celý prostor uvolnit. Takže letos ještě normálně fungujeme, ale už se poohlížíme po nové lokaci, která by mohla být pro nás, návštěvníky i vystupující atraktivnější a komfortnější. A řeknu upřímně: v Česku je docela problém takovou lokaci najít.

Je pravda, že čeští festivaloví fans už jsou hodně citliví na dobrý servis, a mezi jednu z klíčových věcí patří určitě také úklid. Jak to řeší LIR?

Čistota je alfa a omega, naprostý základ, číslo jedna. Můžete mít sebelepší vystoupení, ale musí to probíhat v příjemném prostředí. A to se nebavím třeba jen o pravidelném permanentním úklidu, což už je opravdu standard, ale také třeba o zálohovaných kelímcích. To, co je dnes v Česku standard, třeba v Británii vůbec standard není.

Návštěvníci festivalu Let It Roll tvoří 10 procent celkové zahraniční návštěvnosti Středočeského kraje.

Cože? Jakože tam jsou pořád normální kelímky?

Jasně. Jednorázové plasty a drinky v plechovkách. Začne festival a po dvou hodinách jsou hory odpadků úplně všude. Nám to vlastně přišlo docela skandální, protože jsme z Česka zvyklí na vysoký standard. A to je vlastně i jeden z důvodů, proč má LIR takovou pověst a proč se na něj sjíždějí lidé z celého světa.

Co ještě nestandardního na festivalu děláte pro životní prostředí?

Je toho hodně… třeba podmínkou pro stánkaře je využívání nádobí z cukrové třtiny. Což je rozložitelný a kompostovatelný materiál. Neexistuje používání jednorázového nerozložitelného nádobí. V zázemí využíváme klasické porcelánové talíře, zaměstnanci dostávají univerzální láhve, po celém zázemí festivalu jsou pak rozmístěny aquapointy.

Takže kromě obalů od bonbónů není vlastně co odhazovat.

No je, ne, že ne. Třeba klasickým problémem jsou nedopalky. Proto nabízíme návštěvníkům jednorázové popelníky, což jsou vlastně takové obrandované kapsičky, do kterých se během večera odkládají nedopalky a pak se vyhodí do speciální k tomu určené nádoby. Samozřejmě to nedělají úplně všichni, ale až překvapivě velké množství návštěvníků to dělá prostě proto, že je to správná věc. Prostě házet vajgly pod nohy není cool.

Pamatuju na kampaň v Británii, kdy hlasovali lidi vhazováním vajglů, co je lepší superschopnost – jestli létání nebo neviditelnost…

To jsme používali taky. V ekopointu, kde soustřeďujeme většinu edukačních aktivit, jsme měli takovou nádobu, a tam jsme hlasovali o tom, který drum’n’bassový žánr je nejpopulárnější.

Ještě ke kelímkům: kolik jich během festivalu použijete?

Asi 80 000 s logem Let It Roll. Jinak samozřejmě firma Nick Nack jich má v zásobě hrozně moc, když je potřeba, tak se použijí i ty bez loga. Kterých samozřejmě ubývá, je to velmi populární suvenýr. Ale to si lidi vozí domů, to rozhodně nenechávají nikde povalovat. My každý rok chceme dělat aktuální design, kde dáváme třeba siluetu hlavní stage, což je vlastně vizuál celého ročníku.

Jaké máte vztahy s lidmi z Milovic?

Jsme s nimi dlouhodobě v kontaktu a troufnu si říct, že jsme dobří sousedé. Snažíme se, aby jim to co nejmíň narušovalo běžný život – třeba jen tím, jak směřujeme největší pódia a směr zvuku. Poskytujeme jim super zvýhodněné vstupenky, protože si myslíme, že mít světový festival za barákem je vlastně super. I pro člověka, který drum’n’bass neposlouchá běžně, je to vizuálně i společensky vlastně obrovský zážitek. Samozřejmě platíme poplatky ze vstupného, takže je to pro ně i ekonomicky zajímavé. Navíc na festival proudí davy turistů – návštěvníci festivalu tvoří 10 procent celkové zahraniční návštěvnosti Středočeského kraje.

Drum’n’bass byl dlouho undergroundovým okrajovým žánrem, dnes je z něj vlastně mainstream… možná i to je důvodem.

Přesně. Třeba letošní závěrečný track na mistrovství světa v hokeji byl od producentů Sigma, která je jedním z našich headlinerů. Ale není to jenom tím – drum’n’bass je prostě atraktivní žánr. Navíc ty undergroundové kořeny zanechaly v žánru povědomí pospolitosti. LIR je unikátní v tom, že je v rámci žánru jedinečný, je největším festivalem drum’n‘bassu na světě. Potkává se tu vlastně celosvětová komunita jak umělců, tak návštěvníků. LIR je prostě radost a my už se hrozně dlouho snažíme předávat tu radost z něj dál. Tak se přijďte podívat taky!

My určitě přijdeme. A s kým z čtenářek a čtenářů Flowee se tam uvidíme?

Související…

Suki: Hudba jsou vibrace
Zdeněk Strnad