Teplotní rekordy o letošních prázdninách dosahují úrovně, na kterou nejsme zvyklí. Důvodem jsou klimatické změny. A ani předpověď do budoucna není příliš příznivá. Což sice je možná dobrá zpráva pro majitele koupališť, stánků u vody a výrobců piva, méně radosti z toho ale mají určitě lékaři. Kromě běžných letních prázdninových nemocí (a kromě covidu, na který jsme trochu pozapomněli) nám totiž začíná dělat daleko větší problémy další z tichých zabijáků – vedro a jeho důsledky.
To, že je v létě horko, je logické. Aby ale teploty v Česku přesáhovaly 37 ºC, to už se vymyká jak zvyklostem, tak hranicím, ve kterých je možno ještě hovořit o udržitelném stavu. A nejde jen o to, že vysychá půda nebo že mizí ryby, velmi výrazně se kvůli vedru zvyšuje také úmrtnost.
Zabíjí 90 Pražanů ročně
Zatímco od roku 1980 do roku 2010 umíralo v metropoli na důsledky horka 50 osob ročně, v poslední dekádě už je to 90 lidí za rok. A to mluvíme jen o přímých důsledcích vystavení organismu extrémním teplotám. „Pobyt v extrémně vysokých teplotách může mít pro organismus drtivé důsledky, ať už nás postihne úžeh, úpal, prekolapsové a kolapsové stavy při přehřátí, nebo dehydratace organismu. A nesmíme zapomínat ani na nebezpečí kožních nádorů při dlouhém pobytu na sluníčku nebo na celkovou vyčerpanost,“ říká MUDr. Maria Vadbolskaja z Kliniky pracovního lékařství VFN.
Za úžeh může přehřátí v důsledku dlouhého pobytu na slunci, úpal vzniká celkovým přehřátím organismu. K úpalu nejčastěji dochází při pobytu v prostorách, kde je velké teplo a jsou málo větrané.
A právě přehřátí se od ostatních vymyká, protože se týká úplně všech, kteří se nonstop nepohybujeme v klimatizovaných prostorech. Což si troufnu tvrdit, že v současné době to kromě vážně nemocných na jednotkách intenzívní péče není nikdo. Přitom přehřátí organismu má také svá zásadní rizika.
„Z lékařského hlediska může poškodit více orgánů v těle, může vést i k těžkým stavům selhání organismu a k dekompenzaci chronických chorob. V nejtěžších případech to pak může vést i ke kolapsům a až k úmrtí,“ dodává Maria Vadbolskaja. Nejvíce jsou přitom ohroženy děti, senioři, lidé s kardiovaskulárními chorobami, s cukrovkou, ale také sportovci. „Rozhodně nedoporučujeme při vysokých venkovních teplotách jakýkoliv sport. I když se jedná o běžné plavání, člověk se může spálit a může také dojít k dehydrataci. Takže je důležité nezapomínat na pitný režim a na používání krémů s vysokým ochranným filtrem, ideálně nad 50+, nosit pokrývku hlavy, dostatečně odpočívat ve stínu a hlavně pít minimálně tři litry vody denně,“ dodává MUDr. Vadbolskaja.
Co zvládneme sami a s čím k lékaři
Co ale udělat v okamžiku, když už na opatrnost ve víru letních radovánek pozapomeneme? Nejlepší je samozřejmě nepříjemnostem předcházet, ale když už se něco stane, nemusíme hned k lékaři. Většinu běžných lehkých stavů spolehlivě zvládneme s volně prodejnými prostředky z běžné lékárny.
„Můžete si koupit v lékárně Panthenol sprej, namazat postižená místa, dodržovat pitný režim, sprchovat se,“ říká MUDr. Vadbolskaja. „Pokud už se udělají puchýře, jedná se o popáleninu II. stupně, ošetření panthenolem je určitě na místě, ale při postižení velké plochy je třeba navštívit lékaře. Při spálení také lidi často bolí hlava, jsou vyčerpaní a zmatení. Pokud se tyto stavy nelepší po dobu tří a více dní a přidá se k nim horečka, neváhejte a vyhledejte lékařskou pomoc,“ dodává MUDr. Vadbolskaja ze Všeobecné fakultní nemocnice.
Otravný průvodce veder
Jednou z nejčastějších a nejpodceňovanějších zdravotních komplikací, která může v létě udeřit silněji, je migréna. Není nic otravnějšího, než když nás po vydařeném dni zdánlivě bezdůvodně rozbolí hlava. Může to být důsledek přehřátí z vysokých teplot a také úpalu nebo úžehu. „Úpal vzniká při dlouhém pobytu v teplém, klidně i vlhkém prostředí, ve kterém selžou naše obranné mechanismy. Jedním z nich je třeba pocení, při kterém vylučujeme vodu a elektrolyty, a tím se tělo chladí. Ve vlhku, nevětraných místnostech, nebo u lidí s nadváhou dochází k velkým ztrátám tekutin a ochlazování je nedostatečné,“ říká MUDr. Alexandra Kadlecová ze Specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při Fakultní nemocnici Motol.
„Úžeh vzniká z dlouhého pobytu na přímém slunci, kdy může dojít k přehřátí povrchu hlavy a potažmo i mozku. Takže i po vydařeném dnu, kdy nedodržíme režimová opatření, nás může úžeh potkat. Třeba chodíme po přímém slunci delší dobu bez pokrývky hlavy a ochrany kůže, nebo nemáme dostatečný příjem tekutin a minerálů. To se stává hlavně tehdy, pokud pijeme tekutiny, které náš organismus dehydratují, tedy ty, co obsahují alkohol, kofein nebo tein. Pak může snáze dojít k dehydrataci, elektrolytové nerovnováze, přehřátí povrchu hlavy, potažmo plen mozkových. Z toho pak vznikají bolesti hlavy.“
Pokud se jedná opravdu pouze o bolest hlavy, pomoc je relativně jednoduchá. Stačí pořádně pít, případně doplnit hořčík. A samozřejmě se nevracet na sluníčko a pořádně odpočívat. Pokud se ale přidají další příznaky, s návštěvou lékaře neváhejte. Například v situaci, kdy je migréna doprovázena dalšími příznaky, jako je motání hlavy, porucha rovnováhy či zraku. „V horkých dnech se mohou některé příznaky zdát intenzivnější a je důležité je sledovat,“ říká Alexandra Kadlecová. „Třeba pokud lidé s migrénou opakovaně zvrací a nedaří se to zastavit, nebo když záchvat migrény trvá déle než 48 hodin. V těchto momentech by pacienti měli vyhledat odbornou pomoc, zejména v teplých dnech, které tyto potíže umocňují.“
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek