Případ, o kterém počátkem září informoval server novinky.cz, odhalil trhlinu v českých zákonech, souvisejících s domácími porody. Jedná se o ožehavé téma, které má své zastánce i odpůrce. Oba tábory si tvrdě stojí za svým a neváhají o tom plamenně diskutovat a bojovat za svá přesvědčení. Jak se ale ukázalo, ani české zdravotnictví nemá v této problematice vyloženě jasno.
Dosavadní právní úpravy vedou k absurdním důsledkům
V reakci na žádost dvou žen (porodní asistentky a nastávající maminky, která chtěla využít jejích služeb) totiž ústavní soudci připomněli, že dosavadní stav vede k absurdním důsledkům – dovoluje ženám rodit doma, ale bez přítomnosti zdravotníka. A to mnohdy končí tak, že využijí pouze služeb duly, což je osoba bez zdravotnického vzdělání, která může plnit maximálně podpůrnou a motivační funkci.
Senát v čele s ústavním soudcem Janem Wintrem tak dospěl k závěru, že české předpisy fyziologický porod nepovažují za situaci, kterou by bylo potřeba řešit zásahem zdravotníka, tedy využitím zdravotnické služby, a ženám tedy nemůže být zakázáno rodit doma za přítomnosti porodní asistentky, která v takovém případě nepodává zdravotnickou službu, porod nevede, pouze napomáhá obvyklému běhu událostí. „Vyložení rozsudku konzultovala UNIPA se svými právníky z Ligy lidských práv a porodní asistentky zdravotní službu poskytují, jen není garantovaná státem, což vlastně znamená, že stát nemůže ručit za její kvalitu,“ doplňuje Miluše Jurečková Kosková, porodní asistentka a laktační poradkyně.
Fyziologický porod nevyžaduje zásah zdravotníka
Soudci přitom vycházejí ze skutečnosti, že fyziologický porod je procesem probíhajícím samovolně a porodní asistentka tak není jeho hybatelem. Podle jejich interpretace se právě touto skutečností vedení porodu liší od poskytování péče během nemoci, kdy už zdravotník jako hybatel situace funguje.
Reklama
Zajímavé přitom je, že podle soudců nelze ani vyhlášku ministerstva zdravotnictví, formulující požadavky na vybavení zdravotnických zařízení, chápat tak, že by zároveň stanovovala požadavky na vybavení, které s sebou musí porodní asistentka mít při vedení domácího porodu. Teoreticky to zní logicky, otázkou ovšem zůstává, jak takový výklad může obstát v realitě.
Kdo totiž může s jistotou vědět, že u ženy bude porod skutečně probíhat fyziologicky? A pokud fyziologicky probíhat nebude, kde asistentka, která nebude mít potřebné vybavení, toto vybavení narychlo získá, aby mohla zasáhnout tak, jak by zasáhla ve zdravotnickém zařízení? „Vlastně většina porodních asistentek určité vybavení má a řídí se okolními státy, kde je péče v domácím prostředí běžná a má dána jasná pravidla. Stejně tak se každoročně školí v resuscitaci novorozence, i když to po nich žádná úprava zákona nevyžaduje, protože naše zákony s takovou péčí vůbec nepočítají,“ vysvětluje Miluše Jurečková Kosková.
Když jde o život, hraje se o čas
Jak známo, i u porodů, u nichž se podle vyšetření a indikací předpokládá fyziologický průběh, může dojít k nepředvídatelným okolnostem. „Patří mezi ně abrupce placenty, kdy hrozí smrt dítěte, kdy se mu v podstatě zastaví přívod kyslíku, a ženě hrozí zase vykrvácení nebo zauzlení pupečníku, kdy rovněž, pokud dítě není extrahováno z dělohy co nejrychleji, hrozí jeho smrt,“ dává příklad z praxe MUDr. Pavel Turčan, sexuolog, gynekolog a porodník z centra Mediol v Olomouci. „Nutné podotknout, že tady se čas měří na minuty, a dojezd přivolané pomoci a ještě bez odborníka a patřičného vybavení může vše výrazně protáhnout,“ pokračuje.
Většina porodních asistentek vozí i oxytocin. Ten mohou získat například u spřáteleného gynekologa, což není ideální postup, ale bohužel to jinak není možné.
„Důležité je zmínit, že porodní asistentka, pečující o ženu v domácím prostředí, se s ní setkává již v průběhu těhotenství a společně vyhodnocují míru rizika. Také na rozdíl od personálu v nemocnici, ať už je to porodní asistentka, nebo lékař, je přítomná celému procesu, který může lépe sledovat a tím pádem i vyhodnocovat, a navrhnout včasný přejezd do nemocnice. Navíc v domácím prostředí do procesu nezasahuje žádnými léky a nevznikají tak akutní situace, například tíseň plodu, protože nikdy nemůžeme vědět, jak na to zareaguje dítě,“ říká Miluše Jurečková Kosková.
Ve zdravotnickém zařízení bývá kvůli takovým situacím nutné přivolat lékaře, jehož včasný zásah může zachránit život matce i dítěti. V domácím prostředí se lékař nikdy nedostaví tak brzy jako přímo ve zdravotnickém zařízení. Jak tedy takovou situaci řešit při porodu vedeném doma? Přivoláním zdravotnické záchranné služby? S ní ale zpravidla nepřijede zkušený porodník, pro něhož jsou určité situace, například použití porodnických kleští či vakuumextraktoru – jak doplňuje MUDr. Turčan, rutinou, kterou na rozdíl od jiných lékařů, kteří nemají v podobné problematice specializaci, bez větších obtíží zvládne vyřešit, případně má vyšší šance na zdárné zajištění komplikovanějších situací. Mnohdy je tak nutný převoz do zdravotnického zařízení, přičemž se samozřejmě hraje o čas.
Nebezpečí může přijít i po porodu s hladkým průběhem
Dalším známým faktem je, že řada okolností ohrožujících život rodičky i dítěte může nastat právě po porodu, který proběhl fyziologicky. „Jde například o atonii dělohy – děloha se po porodu nestáhne a žena v průběhu několika málo minut vykrvácí, nebo o placentu accreta, kdy je placenta přirostlá k děloze a neodloučí se, a hrozí rovněž vykrvácení, u dítěte to může být po porodu problém s vdechnutím plodové vody či někdy i jeho náhlé zástavy srdeční činnosti,“ vyjmenovává opět MUDr. Turčan.
Jak takové situace na místě, bez odpovídajícího vybavení a možnosti okamžitě přivolat lékaře může vyřešit porodní asistentka, byť sebeschopnější? „Nejčastější komplikace po porodu u ženy je poporodní krvácení. Většina porodních asistentek ovšem vozí i oxytocin. Ten mohou získat například u spřáteleného gynekologa, což není ideální postup, ale bohužel to jinak není možné. Oxytocin je i v porodnici první volbou při takovéto komplikací a může ho tedy aplikovat a ženu pak směřovat do porodnice na další ošetření. Pokud dojde ke špatné poporodní adaptaci novorozence, i tady zvládne podat první pomoc, jak jsem zmínila výše, pravidelně se v resuscitaci školí,“ odpovídá Miluše Jurečková Kosková.
Svobodné jednání vyžaduje odvahu nést všechna rizika
Závěr, k němuž ústavní soudci došli, je apelem na zákonodárce, jejichž úkolem je zajistit zpřehlednění současných předpisů souvisejících s domácími porody. V právním státě je podle nich nežádoucí, aby byla zákonná právní úprava kolem služeb porodních asistentek podobně spletitá, nepřehledná a pro adresáty nesrozumitelná, i co se týče případných sankcí za nezákonné jednání.
Jinými slovy je situace plná trhlin a nesrovnalostí, které mohou vést k mylným a zdraví i život ohrožujícím výkladům. Jak soudci uvedli, tak každý může dělat to, co zákon nezakazuje, musí ale také počítat s následky, které může takové chování přinést. „Bylo by dobré na toto rozhodnutí Ústavního soudu navázat úpravou zákonů, aby bylo jasné, jaké má mít porodní asistentka vybavení, praxi nebo znalosti, a zároveň stanovit, které ženy spadají do nízkorizikové skupiny žen, pro které je porod v domácím prostředí bezpečností srovnatelný s porodem v porodnici, jak udávají některé studie,“ uzavírá Miluše Jurečková Kosková.
zdroj: Autorský článek