Dříve lidé rozhodně neměli dnešní vymoženosti v podobě masážních van, tryskových sprch anebo vířivých koupelí. Dnes máme mnohem víc než to a čistota našeho těla je často povýšena na náboženství, dokonce snad i více, než byla krása lidského těla v renesanci. A spolu s uctíváním čistoty se objevila nová „diagnóza“, závislost na hygieně.
Není přílišné mytí a posedlost čistotou pro naše zdraví vlastně škodlivější, než nechat naše tělo pár dní žít vlastním životem? A co když je to právě bezdomovec, kdo našel klíč k pevnému zdraví? Podívejme se na historické, zdravotní a psychologické aspekty posedlosti čistotou a přehnanou hygienou.
Co je závislost na hygieně a proč může být škodlivá?
Pojem „závislost na hygieně“ se obvykle nevyskytuje v oficiálních diagnózách, ale projevy této závislosti jsou dobře známé. Nadměrná hygiena spadá do kategorie nutkavého chování a často ji lze spojit s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD). Lidé s touto poruchou se cítí nuceni neustále se drhnout a čistit sebe i své okolí kvůli přehnaným obavám z bakterií a špíny.
Dr. Nicolas Farrell vysvětluje, že tato forma OCD může být velice vyčerpávající: „Pacienti často provádí čisticí rituály celé hodiny a věří, že pokud přestanou, něco hrozného se stane. Ale opak je pravdou. Přílišné mytí může mít i fyzické následky – ztráta přirozených olejů v pokožce, narušení ochranné bariéry kůže a zvýšené riziko ekzémů a alergií.“
Moc se nemyjeme a jsme zdraví
Nejlepší kamarádky jsou mimo jiné i od toho, že se vzájemně nebojíte svěřovat absolutně o ničem. Když jsem otěhotněla, šla jsem za mojí nejlepší kamarádkou a prostě řekla: „Nevím, čím to je, ale od doby, kdy jsem těhotná a daleko méně se hýbu, nemám takovou potřebu se mýt, jak se nepotím. Tak jsem se prostě přestala denně sprchovat…,“ přiznala jsem trochu v rozpacích. Ale Martina jen jakoby nic dodala: „No dyk jo, to je v pohodě, já si taky zvykla, že mám nejšpinavější děti ve škole, ale zase jsme všichni zdraví. To neřeš.“ A já se uklidnila. Úrovně bezdomovce rozhodně ani moje, ani její rodina nedosáhly, rozhodně nepáchneme, tak proč se stresovat. Ono možná na tom zdraví a ne zas až přehnané hygieně něco je. Stačí se jen podívat do historie.
Jak to bylo s hygienou v historii?
Historie nám ukazuje, že lidstvo nebylo vždy posedlé čistotou. Ve starověku byla hygiena spojena s duchovní čistotou, přičemž například staří Římané věřili, že koupele v lázních jsou cestou ke zdraví i posílení ducha. S nástupem středověku se ale osobní hygiena stala spíše vzácností. Člověk, který se koupal klidně i jednou za rok, byl považován za normálního, a jak ukazuje řada zdrojů, voda byla tehdy vnímána jako potenciální nositel nemocí.
Reklama
Ironií je, že lidé ve středověku žili bez mýdel a dezinfekcí, a přesto měli větší imunitu vůči některým nemocem. Hygienická pravidla byla jiná než dnes. Protože se lidé neměli možnost koupat, a už vůbec ne ve „vodě s bublinami“, pachy přehlušovali jinak – namísto koupání spíše přebíjeli nežádoucí tělesné pachy těžkými parfémy. Historici navíc ukazují, že nemocnost populace nebyla o nic vyšší než dnes.
Jak je tedy možné, že se z hygieny stala jakási posedlost?
Moderní posedlost čistotou
Dnešní společnost nám neustále diktuje, že hygiena je klíčem ke všemu! Na sociálních sítích neustále sledujeme, co všechno na co použít. Některé ženy mají extra krémy a čisticí prostředky na kůži na loktech, na dlaních, na krku – prostě každá část těla má svůj specifický a zaručeně fungující produkt. Reklamy nás přesvědčují, že pokud nepoužijeme antiperspirant, staneme se vyvrheli. Podle marketingové agentury The Pull Agency průměrný člověk používá ročně až 6 druhů mýdel a hygienických prostředků. Antibakteriální mýdla, dezinfekční gely a čisticí ubrousky jsou v každodenním životě na denním pořádku. A čím mladší generace, tím větší nároky na hygienu. Stejná agentura zjistila, že příslušníci generace Z (tedy lidé narození po roce 2000) nakupují produkty pro zdraví a krásu dříve než kterákoli jiná generace před ní.
Průzkum zjistil, že 60 % příslušníků generace Z nakupuje kosmetické produkty před dovršením 14 let, zatímco u mileniálů je to jen 39 % a u osob starších 55 let 23 %. Jiná studie zjistila, že generace Z má o 10 % vyšší pravděpodobnost, že bude používat přípravky pro péči o obličej, než mileniálové, přičemž 3 ze 4 uvedli, že začali používat hydratační a čisticí přípravky na obličej před dosažením 18 let. Toto delší období vlivu jim dává ještě větší kupní sílu.
Když hygiena začne narušovat vaše každodenní aktivity a stává se nutkavou potřebou, může to signalizovat vážnější problém.
Přitom lékaři to vidí zcela jinak. Podle nich by byla ideální jedna, maximálně dvě sprchy týdně! Příliš častým mytím totiž zbavujeme kůži přirozeného mazu a narušujeme populaci bakterií na kůži. Přílišná hygienická rutina, zejména nadměrné sprchování a používání agresivních kosmetických prostředků, může vést k odstranění důležitých lipidů na povrchu pokožky, což oslabuje přirozenou ochranu před bakteriemi.
Takže Martina měla pravdu. Ale já se už zase myju každý den…
Hygienické hypotézy
Spolu s posedlostí čistotou se objevují i nejrůznější „hygienické hypotézy“, které tvrdí, že nadměrná čistota může vést ke zvýšení autoimunitních onemocnění, alergií a dalších chronických nemocí. Děti, které nejsou vystaveny normálním bakteriím v prostředí, mají slabší imunitu.
Existuje vůbec nějaké správně?
S tematikou „jak často“ také souvisí „problém“, kdy se sprchovat. Populace je většinou rozdělena na dva tábory, z nichž jeden se sprchuje zásadně večer před ulehnutím do postele, druhý zase přísahá na sprchování ráno.
Je lepší sprchovat se ráno, abychom začali den svěží, nebo večer, aby se smyly denní nečistoty? Odborníci se v názorech různí, ale většina dermatologů tvrdí, že denní sprcha je dostatečná. Podle dermatologů citovaných v několika studiích je však rozhodující používat jemná mýdla a nepřehánět to s teplotou vody, protože příliš horká voda zbytečně vysušuje pokožku.
Bezdomovci a lidé žijící bez přístupu k pravidelné hygieně přesto nevykazují vyšší míru nemocnosti, a dokonce mohou mít silnější imunitní systém.
Večerní sprcha má svou logiku – zbavíte se nečistot nasbíraných během dne, včetně bakterií, prachu a potu. Ranní sprcha naopak slouží jako osvěžení a probuzení organismu. Pro maximální ochranu pokožky dermatologové doporučují sprchování jednou denně, a to buď ráno, nebo večer, podle toho, co vám vyhovuje.
Jak rozpoznat, kdy už je čistoty příliš
Je normální toužit po čistotě a snažit se být voňaví a čistí. Ale jak poznáte, že to přeháníte? Pokud se cítíte neklidní nebo úzkostní, když nejste dokonale čistí, nebo pokud se sprchujete několikrát denně, aniž byste měli fyzickou potřebu, možná jste překročili zdravou hranici. Lékařka Patricia Thornton, odbornice na OCD, varuje, že když hygiena začne narušovat vaše každodenní aktivity a stává se nutkavou potřebou, může to signalizovat vážnější problém: „Nadměrná čistota je častým projevem úzkosti spojené s kontaminací a bakteriemi, které často pramení z hlubších psychologických problémů. V takovém případě je důležité vyhledat odbornou pomoc. Terapie, jako je kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a terapie expozice a prevence odpovědí (ERP), se ukázaly jako efektivní při léčbě nutkavého mytí a čisticích rituálů.“
Vyhrává tedy: Bezdomovec!
To samozřejmě myslíme s nadsázkou. Ale je fakt, že někteří lidé tvrdí, že menší důraz na hygienu by mohl být cestou ke zdravějšímu životnímu stylu. Bezdomovci a lidé žijící bez přístupu k pravidelné hygieně přesto nevykazují vyšší míru nemocnosti, a dokonce mohou mít silnější imunitní systém díky neustálému vystavení bakteriím. Studie z Journal of Infectious Diseases naznačuje, že dlouhodobý kontakt s přirozeným prostředím bez neustálé sterilizace může posílit imunitní systém našeho těla a snížit výskyt alergií a autoimunitních poruch.
Takže pozor! Pokud je mýval váš vzor a nejlepší kamarád, pak vězte, že posedlost čistotou se může stát nebezpečnou a má daleko od zdravé hygieny. I když je správné o sebe pečovat, je důležité najít rovnováhu, která bude respektovat přirozené potřeby těla. A co se týče sprchování, zlaté pravidlo je: méně je někdy více.
Přílišná čistota může být pro tělo stejně škodlivá jako její nedostatek. Takže až budete zvažovat už třetí dopolední sprchu, vzpomeňte si na to, že vaše tělo má také nějaké přirozené mechanismy, díky nimž drží všechno, i my, pěkně pohromadě.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek