fbpx

Setkání s medvědem: Psychika zařadí autopilota. A případů napadení neustále přibývá 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Potkat v lese medvěda? To nechcete. Nejjednodušší rada v kostce: Zůstaňte v klidu, nepanikařte. A udělejte se větší. Další případ napadení člověka medvědem na Slovensku ještě více podpořil již diskutovaný odstřel až 30 medvědů hnědých. Tvorové jsou to sice krásní, ale potkat je, zejména třeba medvědici s mláďaty, se očividně nevyplácí.

Zveřejněno: 20. 10. 2024

Houby rostou jako divé. A my, Češi i Slováci, kteří jsme s naším houbařením pro většinu zemí západní Evropy trochu divní, vyrážíme do lesa na houby. Většinou se soustředíme jen na to, abychom ulovili nějaký pěkný kousek, zhluboka dýcháme čerstvý vzduch a užíváme si klidu, který nám lesní porosty poskytují. Rozhodně nechceme být tím, kdo je uloven. Jenže právě tenhle lesní klid může přehlušit něco, co bychom asi nikdo z nás na vlastní uši slyšet nechtěli. Zlověstné mručení a bručení medvěda.

Komár je pro člověka větší nebezpečí

Medvědí zabručení by zřejmě přikovalo k zemi každého smrtelníka a každý houbař by určitě rád zahodil celý nasbíraný košíček. Bohužel takové medvědí setkání rozhodně není nereálné. Zejména v posledních letech, a nyní i týdnech, jich je nepočítaně. 

Vlk, rys ani medvěd přitom nepovažují člověka za svou potravu, uvádí web selmy.cz. „Při pohybu krajinou představují pro lidi mnohem větší riziko infekční nemoci přenášené hmyzem, autonehody, přírodní katastrofy, napadení toulavými nebo neukázněnými psy, případně důsledky špatného vybavení při pohybu v horách.“

Čísla ale říkají něco jiného. Na jaře letošního roku byla napadena medvědem a na následky zranění zemřela žena v Nízkých Tatrách, poté byli přímo v centru města Liptovský Mikuláš překvapeni další dva lidé. Před několika týdny se útok opakoval, opět v okolí stejného města, a zemřel při něm další člověk, v polovině října opět napadla dalšího muže agresivní medvědice.

Hromadný odstřel medvědů jako řešení?

Už ke konci června letošního roku byla v Prešovském kraji vyhlášena mimořádná situace, protože k tomuto datu zaznamenali již deset medvědích útoků na člověka. V té době bylo už ve stejné oblasti 16 medvědů odstřeleno. Medvěd je stále chráněné zvíře, ale právě kvůli množícím se útokům slovenský parlament již v květnu schválil jednodušší pravidla pro odstřel těchto zvířat, což je v mimořádných případech povoleno. Pokud jsou ohroženi lidé, může ministerstvo životního prostředí udělit výjimku pro odstřel bez správního řízení.

Související…

Chcete si zatančit valčíček s medvědem? Pokud o to nestojíte, raději rychle zmizte
Hana Průšová

Nyní se situace opakuje, a to v ještě větším měřítku než na jaře. Objevily se zprávy, že Slovensko zvažuje odstřel asi třiceti medvědů, a to ještě před posledním útokem v Prievidze (19. 10. 2024).

V Česku jen pár „kousků“

Těžko říci, jaké stanovisko je správné. Na jedné straně pláčeme, jak zvěře celkově na naší planetě ubývá, na straně druhé vybíjíme škodnou. Medvědy jsme v našich lesích dlouho neviděli, ale v poslední době, s nárůstem napadení člověka, se zdá, že jich je až příliš a jsou člověku nebezpeční.

Slovenská vláda sice ujišťuje, že těchto 30 medvědů jsou tací, kteří se zdržují v blízkosti osídlených míst, ale i tak se zřejmě setkání s medvědem přeneslo z roviny „setkání třetího druhu“ do roviny poměrně reálné události.

V Česku žije pouze několik medvědů, a to jen určitou část roku, a média nás opakovaně ujišťují, že u nás podobná situace nehrozí. Pohyb velkých šelem (patří sem kromě medvědů i rysi a vlci) je u nás obecně pečlivě monitorován a medvědi naším územím většinou jen procházejí a přesouvají se právě na Slovensko. Média v tuto chvíli hovoří o tom, že v našich horách žije jen jeden kus v Bílých Karpatech a medvědice se dvěma mláďaty byla na jaře monitorována v Javorníkách. Medvěda je výjimečně možné spatřit i v Beskydech, a to především kolem Malých Karlovic a Valašské Senice.  Pravděpodobnost setkání s nimi je sice mizivá, ale ne nemožná. Věděli byste, co při takovém setkání dělat?

Až příliš blízká setkání s medvědem

Na Slovensku dochází k čím dál častějším setkáním lidí s medvědy. Zejména v Tatrách, ale i v jiných horských oblastech není výjimečné, že turisté nebo houbaři narazí na medvěda hnědého. Medvědi hnědí jsou silní a nebezpeční predátoři, ale většinou se lidem vyhýbají. Problém nastává, když se cítí ohroženi, zvláště pokud jde o matky s mláďaty nebo medvědy při krmení.

A právě  v oblasti Tater medvědi představují stále větší hrozbu a ukazují, že střetnutí člověka s tímto hnědým „mazlíkem“ může mít vážné následky. Je však něco, co můžeme udělat a jak reagovat, aby situace neskončila tragicky?

Asi vás nepřekvapí, že důležitou roli hraje naše psychika.

Psychika: Bojuj nebo uteč

Setkání s divokým zvířetem, a to nejen s medvědem, ale třeba i s vlkem, může v člověku vyvolat extrémní stres a paniku. Odborníci tvrdí, že lidská psychika se v takových chvílích dostává do stavu, který můžeme nazvat „boj nebo útěk“. Naše tělo je naprané adrenalinem k prasknutí, ostatně stejně, jak tomu může být i pod vodou, když se potkáte s potencionálně nebezpečným tvorem, jako je třeba agresivní, případně březí samice velkého bílého žraloka.

Nevymýšlím si. Zamával na mě tlapou, jako by chtěl říct, ať pokračuji, a sám pokračoval v jezení květin. Pomalu jsem se začala vzdalovat. Setkání skončilo dobře.

Ono staré známé „bojuj nebo uteč“, které máme zakořeněné kdesi hluboko v našich genech, je  instinktivní proces, který nám může pomoci, ale také uškodit, pokud nebudeme mít jasný plán. Jak řekla například lékařka z Liptovské nemocnice Petra Drobuliaková po jarním útoku v Liptovském Mikuláši, „ač zranění tehdy dvou napadených lidí nebyla život ohrožující a nebyla vážná, pacienti byli v šoku.“

Jak se chovat při setkání s medvědem

Pokud byste se ale s medvědem potkali, odborníci radí, že stačí obvykle v klidu počkat, než zvíře člověka zaznamená, a samo se vzdálí. Pro předcházení setkáním a ztrátě plachosti je důležitá především prevence. U všech divokých zvířat, tím spíš u velkých šelem, platí zejména zásada nepřibližovat se a nekrmit. Jenže tomu situace ze Slovenska příliš neodpovídá. A to si pak představte, jak je to v zemích, kde k takovým setkáním může dojít daleko častěji. Tam musejí mít pro strach uděláno.

Zajímavé je, že například Beth Prattová, kalifornská regionální ředitelka National Wildlife Federation, za více než deset let nebyla podobné situaci vystavena. A to pracovala i v Yellowstone parku, kde za jeden den potkala až devět medvědů grizzly. Sama však říká, že „útoky medvědů jsou vzácné, ale stávají se“. Medvěda grizzlyho potkala při běhu v Yellowstone parku a popsala to takto. „Zastavila jsem se. Stál na zadních a díval se na mě. Věděla jsem, že to není hrozivé gesto,“ uvedla pro CNN Travel. „Nevymýšlím si. Zamával na mě tlapou, jako by chtěl říct, ať pokračuji, a sám pokračoval v jezení květin. Pomalu jsem se začala vzdalovat. Setkání skončilo dobře.“

Jak tedy vyplývá z názorů odborníků, při setkání s medvědem nebo jiným velkým zvířetem je důležité zachovat klid. Panika jen zhoršuje situaci. Strach je přirozený, ale musíme se soustředit na to, co máme dělat, a nikoliv na to, co bychom neměli. Odborníci na setkání s divokou zvěří z projektu BearWise také shodně radí, že klíčem při setkání s medvědem je zachovat klid, zůstat stát a pokusit se medvěda nevyprovokovat.

Mluvte klidně a buďte vyšší

Medvědi jsou velmi rychlí, mohou běžet rychlostí až 50 km/h, takže útěk není možný, nebo spíše je marný.  „Neutíkejte, pomalu ustupujte a mluvte klidným hlasem, aby medvěd věděl, že jste člověk.“ Doporučuje zůstat klidný, udržet oční kontakt a pomalu couvat. Medvěd si vás pravděpodobně prohlédne, a pokud nebude cítit ohrožení, odejde. Jenže ono teorie je jedna věc a praxe druhá. Nevím, jak moc jde zůstat klidný, zejména pokud nejste zrovna vysokého vzrůstu.

Pokud se medvěd začne přibližovat, udělejte se větší – roztáhněte ruce nebo použijte batoh nad hlavou, aby měl medvěd dojem, že jste silnější protivník. Je také dobré mít při sobě pepřový sprej, který je speciálně navržen pro medvědy. Odborníci z BearVault zase doporučují sprej mít po ruce, nikoli v batohu, protože medvědí útoky jsou rychlé a reakční doba je klíčová. Hlasitý zvuk, například křik nebo bouchání klackem o strom, může také medvěda odradit. Nikdy však nesmíte dělat prudké pohyby nebo se přiblížit k medvědovi, zejména k jeho mláďatům.

A co vlk, rys či had?

V našich horách, luzích a lesích je daleko pravděpodobnější potkat rysa, vlka či hada. Ale všechna tato zvířata jsou à priori plachá. Přitom přítomnost vlků a rysů v Beskydech, Javorníkách a severní části Bílých Karpat potvrdilo mapování velkých šelem v polovině února letošního roku. Provedli jej pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) a Hnutí Duha.

Vlků je v Evropě mnohem méně než medvědů, ale přesto jsou občas zaznamenány útoky, zejména v oblastech, kde je zvířat málo, a jsou pod tlakem lidské expanze. Vlk obecně nepředstavuje pro člověka hrozbu, protože se mu obvykle vyhýbá, ale při setkání může cítit ohrožení. Stejně jako u medvěda odborníci radí, aby lidé při setkání s vlkem nepanikařili a neutíkali. Lepší je dát také zvířeti prostor a začít pomalu ustupovat. Pokud se vlk začne přibližovat, snažte se hlasitým křikem a zvednutím rukou působit větší a dominovat prostoru. Hlavní věcí, kterou je potřeba si pamatovat, je vlka neprovokovat, nedávat mu důvod k získání pocitu ohrožení. Zvláště v zimních měsících, kdy jsou zvířata hladovější, může být jejich reakce nevyzpytatelná.

Hadí kousnutí, ačkoli se nezdají být tak dramatická jako útoky velkých predátorů, mohou být také velmi nebezpečná, zejména pokud se jedná o jedovaté druhy. Na Slovensku se nejčastěji setkáte se zmijí obecnou, jejíž kousnutí může způsobit vážné komplikace, zejména u dětí nebo starších osob. Hadi obvykle útočí pouze v sebeobraně, pokud se cítí ohroženi, proto i zde je klíčové nedělat rychlé pohyby a neprovokovat jej. Pokud si všimnete hada v trávě nebo na cestě, ustupte a dejte mu prostor k ústupu. V případě, že vás had kousne, je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Přestože většina zmijích kousnutí není smrtelná, může způsobit silné otoky a bolest. Odborníci doporučují nekouřit, nepít alkohol ani se nesnažit vypustit jed z rány, protože to může situaci ještě zhoršit.

Obecně jsou ale rysi, vlci i hadi plašší, takže potkat je ve volné přírodě by bylo spíše štěstí… I když? Strach a vyplavovaný adrenalin by byl asi hodně podobný jako při setkání s medvědem, u ostatních zvířat se ale budeme rozhodně snadněji dělat vyšší než oni.

Jak se připravit na setkání se zvířetem?

Po posledním útoku medvěda na houbaře v Prievidze média hovoří o nutnosti zvýšit osvětu a ostrahu zejména u kukuřičných polí, která jsou údajně pro medvědy před zimou velkým lákadlem.

Prevence je vždy lepší než léčba a to platí i v případě setkání s divokou zvěří. Když se vydáte do přírody, ať už na túru, nebo na houby, je důležité být připraven a vědět, jak reagovat. Odborníci radí nosit zvukové zařízení, například zvonky nebo píšťalku, které mohou zvířata odradit od přiblížení.

Dále je dobré mít s sebou pepřový sprej, který může být poslední obranou proti útoku. Tento prostředek je velmi účinný při setkání s medvědy a vlky, ale musíte být opatrní při jeho používání, abyste se vyhnuli vlastním zraněním.

Setkání s divokými zvířaty, jako jsou medvědi, rysi, vlci nebo hadi, může být děsivé a potenciálně nebezpečné a zachovat klid je skutečně heroický výkon. Na druhou stranu buďme rádi, že divoká zvířata jsou stále přítomná v naší přírodě, takže se spíše snažme místům, kde hrozí medvědí setkání, vyhýbat. V případě, že dojde k útoku, rychlá reakce a správná opatření mohou zachránit život. Přejme si ale medvědy vidět spíše v roztomilých záběrech hravých medvíďat v přírodopisných dokumentech.

 

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...