I když čas letních prázdnin je dávno pryč a dovolenou máme většinou za sebou či se chystáme na Vánoce, někteří z nás krátké dny a pochmurné ledové noci, kdy atmosféra na dobré náladě nepřidá, vymění za cestu za hranice všedních dní. A jelikož v mnoha evropských destinacích už skutečně teplo nenajdete, našinec se vydává za exotikou.
Krásné pláže, naprosto jiná kultura, kde se často nedorozumíte ani anglicky či španělsky, s sebou ale nenesou jen onu tajemnost a nádech naprosté výjimečnosti. Číhá tady na nás i spousta nástrah v podobě hmyzu, závadné vody, neznámých jídel, která nám mohou způsobit problémy, protože naše léky na ně nezabírají.
Proti možným problémům v těchto krajích je pak faraonova pomsta jen malou hrozbou, protože Egypt je vlastně „za rohem“ a většina z nás už ví, jak se při postižení nekonečnými průjmy a zvracením, které nám zcela berou energii na objevování podmořských krás, zachovat.
Léky jako Antinal se díky ceně a velmi snadné dostupnosti staly pro mnohé Čechy běžnou součástí domácí lékárničky, kterou vytahujeme vždy, kdy se chystáme zase do země faraonů i s tím, že jejich pomstu si možná okusíme na vlastní… tělo.
Češi vyrážejí na zimu do exotiky
Egypt, nejlevnější, proto také všemi mnohokrát navštívený, už Čechy tolik neláká. V našich očích si ho může dovolit každý, takže je načase vydat se dál než soused. Milovníci exotiky ale touží vydat se mnohem dál, nejlépe přes celou zeměkouli a české cestovky se jen předhání v tom, jaké destinace nabídnout a udělat z nich „malé Česko“ i pro účastníky zájezdu. Kanáry jsou přes léto vlastně dalším z krajů Čech a Moravy, na Bali je více Čechů než Balijců, přestože ceny narostly do výšin. Takže nás lákají proto země, jako jsou Zanzibar, Madagaskar, Mexiko, Vietnam, Dominikána, jih Albánie a mnohé další.
Související…
Reklama
„Nejvíc českých cestovatelů míří do Asie. K nejoblíbenějším destinacím patří Thajsko, Bali, Indie, Srí Lanka, Čína a Vietnam,“ vypočítává docent Rastislav Maďar, specialista na cestovní medicínu a odborný garant očkovacích center Avenier. „Tento region zůstává pro cestovatele relativně levný, dokonce levnější než Afrika.“
Podívejme se společně na země, kam se Češi začínají vydávat i v zimě, a na nástrahy, které nám tam hrozí, a co na ně zabírá. Jistě, na Seychellách nebo na Maledivách se nám zřejmě nic nestane, pokud budeme v navoněném hotelu, kde vám kolem vany zapuštěné v moři plují černoploutví žraloci a za cenu měsíčního platu průměrného Čecha si zde užijete pár dní v ráji. Na pevninu vás na vlastní pěst ani nepustí. Jsou ale země, kde se našinec se smyslem pro dobrodružství může více odvázat. A také tady snadněji zranit.
Poštípání hmyzem a jinou havětí
Poštípání hmyzem je poměrně běžné i v Evropě, ale naši komáři jsou trochu jiní než ti, které potkáte v Africe nebo Asii. Jejich kousnutí jsou nejen bolestivá a dlouho se hojí, ale mohou si s sebou přinést i opravdu nevítanou nemoc. Nejhorší jsou černobíle pruhovaní komáři, jejichž kousnutí vám dokáže pěkně znepříjemnit dovolenou.
Existují na ně elektronické „vypalovačky“, tedy přístroje na úlevu po štípnutí hmyzem, které prodávají i naše lékárny, repelenty, které stále fungují nejlépe… jenže většina jezdí na dovolené i s dětmi. Děti nesnesou pálení „vypalovačky“ a nesnesou třeba ani skvělou tygří mast nebo její olejovou alternativu. Děti je proto nejlepší ochránit vhodným oděvem alespoň v inkriminované hodiny, většinou podvečerní.
„U zdravého člověka tyto problémy během několika dní odezní, citlivějším jedincům však může i komáří štípnutí způsobit reakci projevující se otoky, zduřením uzlin, únavou nebo kopřivkou. Silnější alergické reakce nebo infekční bodnutí pak potřebuje zásah lékaře, nasazení antibiotické léčby apod., aby nedošlo k rozšíření infekce do organismu,“ radí na webu lekarna.agel.cz interní školitelka Rita Smolková.
„Byli jsme se synem ve Vietnamu a bydleli v krásném rodinném resortu u moře. Vypadalo to jako v pohádce, kromě dvou hodin mezi 5. a 7. hodinou večerní. To se totiž vyrojili nejen vzácní milovaní kolibříci, ale také nenávidění komáři. Nevěděli jsme, co dělat, jestli fotit naprosto jedinečné ptáky, anebo se chránit před agresivními komáry. Schytali jsme pěkných pár štípanců, které nás trápily déle než dva týdny. Nefungovalo na ně nic, já jsem se polila na noc tygřím olejem a syn to chtěl vyzkoušet. Scéna, která následovala i poté, co jsem ho upozornila, jak to bude působit, by se vyrovnala oscarovému představení nejlepších světových herců. Měla jsem chvíli i pocit, že jsem ho skutečně spálila. Zatímco místní děti byly s tygří mastí a jejími alternativami zcela v pohodě, syn to opravdu nezvládl. Domů jsme odjeli s pěknými desítkami štípanců po celém těle a jen se modlíme, aby se z nich nevyklubalo nic horšího,“ řekla pro Flowee paní Jana Júzková po dovolené ve Vietnamu.
Pokousání toulavým psem
Toulavé psy najdeme všude – od Egypta přes Tunis, Vietnam, Indonésii až po evropské země. I když se jim všude, zejména expati, snaží pomoci, jak mohou, situace jim velmi často přeroste přes hlavu. V arabských zemích jsou navíc psi považováni za nečisté a jen ty vzdělanější vrstvy je mají doma jako mazlíčky. Není tedy divu, že na ulicích se shlukují často až do obřích smeček, které jsou velmi agresivní a často je skutečně o strach se s nimi setkat, i když jste milovník zvířat.
Kdykoli jsem se napila omylem při potápění či šnorchlování vody z moře, bylo to horší než faraonova pomsta.
Pokousání toulavým psem je skutečně velmi nebezpečné. Očkování proti tetanu a jiným nemocem je samozřejmě doporučeno, ale mnohem jistější je se v okamžiku, kdy se s takovou smečkou potkáte, prostě stáhnout. Sklopit takříkajíc uši jako pes a opatrně se vrátit, odkud jste přišli.
V případě pokousání psem neprodleně vyhledejte místní lékařskou pomoc. Pokud lékař usoudí, nechte se naočkovat proti vzteklině a nepodceňujte se vrátit i do místní ordinace na kontrolu. Domů odjedete vyzbrojeni léky, berte je tak, jak vám bylo řečeno, místní lékaři většinou vědí, co zabírá. Rozhodně tato zranění nepodceňujte, protože mohou být život ohrožující.
Proti vzteklině totiž neexistuje léčba. „Neexistuje léčba a nemoc je opravdu smrtelná ve sto procentech případů,“ dodává vakcinolog Ondřej Beránek pro web iRozhlas.cz. Právě proto je doporučeno výše zmíněné vyhledání lékaře ještě v destinaci, kde k pokousání dojde. „Tam nelze říci, že by někdo mohl vyčkat třeba týden, čtrnáct dní, pár dnů předtím, než dorazí do Prahy. Opravdu by měl vyhledat ošetření v místě pobytu, je to někdy komplikované, a právě proto doporučujeme očkování před cestou,“ říká přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Milan Trojánek. Ten zároveň varuje, že nejvyšší riziko pokousání toulavým psem je v jižní Asii a v subsaharské Africe, kam právě teď míří mnoho Čechů.
Navíc pozor! Vzteklinu můžete velmi snadno chytit i od opic, takže třeba Malajsie nebo Bali, ale i safari v Keni či Zanzibaru jsou z tohoto pohledu rizikové. Pokud se vydáváte opakovaně do rizikových oblastí nebo tam, kde je malá dostupnost očkovacích látek, je nutné se nechat očkovat proti vzteklině. „Typické je poranění od opic z jihovýchodní Asie, pak jsou tu třeba i kočky a psi i z méně exotických oblastí, jako je třeba Turecko, severní Afrika a podobně,“ doplňuje pro iRozhlas Trojánek.
Otrava jídlem
Otrava jídlem nás může sice potkat i doma, ale většina z nás ví, že v létě se máme vyhýbat majonézovým salátům, lahůdkám, masu, které nebylo v lednici. Doma se prostě umíme chovat a víme většinou, z jakého zdroje maso nakupujeme. „V létě jsme byli s 5letou dcerkou v Albánii. Protože jsme tam byli dlouho a já jsem nechtěla jíst každý večer venku, vařili jsme si v apartmánu. Místní kuchyně je skvělá, ale občas chcete sníst to, co znáte. Protože hodně cestujeme, rozhodla jsem se koupit kuřecí maso ne v no-name obchodě, ale ve Sparu. Předpokládala jsem, že u renomované evropské značky nebezpečí nehrozí. Ale to jsem se spletla. Otrávila jsem nás všechny tři. Maso nijak nesmrdělo, jen pak na talíři se zdálo měkčí a vláčnější, ale to nikoho z nás nenapadlo. Každý z nás tří měl jiné příznaky, které trvaly jinak dlouho. Nejhůře na tom byl manžel, který celou noc prozvracel a proseděl na záchodě. Ráno byl slabý jako moucha, ale druhý den vlastně už normálně fungoval. Já jsem se cítila strašně, že mi dokonce chtěli turisté další den volat záchranku. Nejhůř to odnesla dcera, která sice měla nejjemnější příznaky, ale trvaly celý týden. Nic nejedla, a cokoli snědla, okamžitě vyzvracela. Až po týdnu po večeři vyzvracela opravdu neskutečné množství večeře, daleko větší, než byla večeře samotná, podívala se na mě a řekla, uf, a už je mi dobře. Pomohla návštěva místní lékárny a speciální kapky pro mě, jiné pak pro děti. A velké množství rehydratační soli do vody, abychom zabránili dehydrataci. Už jsem poučená a budu ještě opatrnější, zkazili jsme si týden dovolené,“ říká pro Flowee Martina Pechlátová.
K přesnému posouzení situace musí znát očkující lékař nejen zdravotní stav cestovatele a jeho předchozí očkování, ale i přesná místa pobytu v cizině, způsob stravování, plánované výlety, délku a charakter pobytu, tedy co nejvíc detailů.
„Otrava jídlem je obvykle způsobena konzumací kontaminovaného jídla nebo vody obsahující škodlivé mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry, paraziti nebo toxiny,“ řekl pro HuffPost Mark Fischer, regionální lékařský ředitel International SOS. Otrava jídlem je pravděpodobnější při cestování do cizí země, protože naše těla nejsou zvyklá na místní bakterie, které se nacházejí v jídle a vodě.
Pokud vás už otrava jídlem v exotice potká, pak nejdůležitější je hydratace a jíst jen jídla nevýrazná, bez koření. „Pokud se domníváte, že vás po cestě potkala otrava jídlem, je důležité, abyste byli hydratovaní dostatečným množstvím tekutin a elektrolytů,“ uvedl Fischer „Jakmile překonáte počáteční příznaky, zkuste pít rehydratační roztoky nebo vodu doplňte o elektrolyty ve formě prášku. Pokud pociťujete nevolnost, popíjejte pomalu.“ Pokud se otrávíte a příznaky jsou mírné, je možné dodržovat dietu BRAT (banány, rýže, jablečný protlak a toasty) nebo sušenky, více odpočívat a v případě nutnosti použít místní volně prodejné léky.
Napití se mořské či kontaminované vody
„Roky jsem žila v cizině, a to většinou v zemích třetího světa. Nikdy jsem neměla problém se zažíváním, alespoň ne takový, který by stál za řeč. Kromě jedné věci. Kdykoli jsem se napila omylem při potápění či šnorchlování vody z moře, bylo to horší než faraonova pomsta. Začalo to neskutečnými křečemi v břiše a poté několikadenním průjmem, který, zdálo se, že snad nikdy neskončí. Pomohly mi většinou vždy místní léky, ale bylo dobré uvést, že je to z mořské vody. Pro místní lékaře sice není rozdíl mezi vodou nepitnou, kterou v těchto zemích nekonzumujete, a mořskou, ale v zemích, jako je Indonésie, většinou poznají, zda se jedná opravdu o problém z vody, anebo se rozhodnou vám odebrat krev, zdali nejde o něco jiného. U mě bylo i podezření na horečku dengue, která je na Bali poměrně častá, ale nakonec se naštěstí nepotvrdilo. Musela jsem strašně moc pít a po 3 hodinách brát místní léky, které nakonec zabraly. Byla to taková nechtěná dieta, ale jedna z nejúčinnějších, které jsem kdy podstoupila,“ svěřila se Kamila Podlipná, která žila několik let na Bali a živila se potápěním.
Pokud tedy jen šnorchlujete anebo se vydáte na ponor, zkuste se nenapít vody. Ono ve vlnách je to někdy nemožné, stejně jako při potápěčském kurzu, ale pokud už se u vás střevní problémy objeví a víte, že jste nesnědli nic zdravotně závadného, na vině je mořská voda. Vyhledejte lékárnu a poraďte se s odborníkem, většinou první pomoc dokážete sehnat i bez návštěv lékaře.
Největšími riziky jsou však u kontaminované vody bakteriální onemocnění, jako jsou nejrůznější formy tyfu, akutní průjmová onemocnění, ale i cholera, již si můžete přivézt nejčastěji z Indie nebo Thajska, a virová onemocnění (nejčastěji hepatitida, žloutenka typu A), nazývaná také nemoc špinavých rukou. Pokud tedy nepatříte k těm, kdo s sebou neustále nosí dezinfekci a ruce si myjí každých pár minut, dbejte na základní hygienu. Myjte si ruce před jídlem, samozřejmě po použití toalety, omývejte si ovoce a zeleninu, ideálně balenou vodou, není-li uvedeno doslova, že voda v hotelu je zdravotně v pořádku.
Nemoc špinavých rukou se může někdy projevit i po návratu z dovolené. Pak doporučujeme vyhledat lékaře doma, anebo opět stačí většinou návštěva místní lékárny. I v tomto případě je nutný pitný režim a hydratace.
Cestujte zodpovědně
Pokud se tedy chystáte za exotikou, zejména vás přitahuje magnetická Asie, myslete na hygienu i očkování před cestou. Podle Rastislava Maďara „je infekčních nemocí mnoho a vakcín k jejich prevenci jen několik, proto by očkování na míru nemělo být nadstandardem, ale samozřejmostí. K přesnému posouzení situace musí znát očkující lékař nejen zdravotní stav cestovatele a jeho předchozí očkování, ale i přesná místa pobytu v cizině, způsob stravování, plánované výlety, délku a charakter pobytu, tedy co nejvíc detailů.“
Takže bez ohledu na to, zda se považujete za cestovatele, nebo jste hrdý turista, využívající služeb cestovní kanceláře, zvažte, co chcete v exotice dělat. Pokud plánujete trávit čas v přírodě, jezdit na kole nebo si půjčit skútr a projíždět cizinou na vlastní pěst, myslete na to, že nebezpečím jsou i útoky volně pobíhajících zvířat, a kromě povinných očkování zvažte i očkování proti vzteklině. Když milujete kontakt s místními lidmi, pak nezapomeňte, že cestováním v hromadné dopravě anebo pohybem po tržištích a dalších místech, kde je mnoho lidí, nesete rizika přenosu meningokoků, pneumokoků, neštovic, záškrtu, černého kašle a chřipky. Ostatně, tu můžete chytit i na letištích, nádražích nebo v hotelových komplexech.
Takže cestujte i v zimě do exotiky rozumně!
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
