Co je golier, povala nebo čipka? Slovákům nejhůře rozumí mladí Češi, říká Tomáš Maretta

Má italské příjmení po svém prapradědovi, ale duší je Čecho-Slovák. Narodil se ve Skalici na slovensko-moravském pomezí, vyrůstal v Trenčíně, ale pět let žil také v Praze. I když dnes bydlí v Bratislavě, miluje dobře načepovanou Plzeň. A tak je celkem pochopitelné, že mu naše řeč není lhostejná. Z toho vyplývá i jeho iniciativa Dorozumenia, nebo chcete-li Dorozumění.

„Myšlenka založit iniciativu Dorozumění vznikla někdy během první vlny pandemie. Segment, kterému jsem se tehdy věnoval, zažíval značný útlum, takže jsem měl čas na nové projekty. Už dříve jsem si bezelstně zaznamenával rozdílná česko-slovenská slovíčka, která mi v běžné komunikaci v pražských ulicích způsobovala nedorozumění. Chvíli trvalo, než jsem přišel na to, jak tenhle nápad uchopit, ale nakonec to přišlo − vydáme knihu, do které vybereme rozdílná slovíčka, ta doplníme povídkami a hezkými fotkami. Za oficiální začátek považujeme 1. července 2020, kdy byl publikován první příspěvek na našem facebooku a instagramu.

Ptát se, jaký máte vztah k Čechům, je asi od věci, když vedete takovýto projekt?

Je to tak. Založil jsem iniciativu, která se snaží udržet pouto mezi našimi národy. Zvolili jsme k tomu moderní formy − vizuálně pěknou minimalistickou knihu, rozhovorový podcast se zajímavými osobnostmi, pravidelné příspěvky na sociálních sítích a newsletter s rozšířeným obsahem. Co se týká vztahu k Čechům... přímou rodinu v Česku nemám. Můj československý vztah se budoval na hodinách dějepisu, neboť mě fascinoval (a dodnes fascinuje) vznik společného státu, životy TGM a Milana Rastislava Štefánika. Plus období československého jara 1968.

Česká sázka je slovenská stávka a slovenská sázka je česká sázka. Nebo přídavné jméno sprostý. Ve slovenštině to používáme ve smyslu hloupý, v češtině vulgární.

Můžete na úvod zmínit něco zajímavého, co o češtině a slovenštině netušíme?

Určitě. Pět set nejpoužívanějších výrazů v češtině a slovenštině jsou si zhruba na osmdesát procent podobné nebo stejné. Zcela rozdílných výrazů je přibližně dvacet procent. Výzkum na toto téma uskutečnil ještě v devadesátých letech pan Uher. Výrazný rozdíl je v melodice, což v kombinaci se zmíněnými zcela rozdílnými slovíčky způsobuje nejvíce nedorozumění.

Zmiňujete průzkum. I vy jste jeden zajímavý provedl. Jak si tedy stojíme?

Žádná polévka není tak horká, jak se navaří, říká jedno staré přísloví. Tím jsem chtěl říct, že to není tak špatné, jak by se mohlo zdát. Zaměřovali jsme se na spontánní poznatelnost vybraných výrazů. Nesrovnávali jsme, kdo je lepší. Obecně však platí, že starší vzdělaní lidé, kteří ještě zažili společný stát, a smíšené rodiny jsou na tom nejlépe. Nejhůř je na tom mladá generace, která se narodila po rozdělení federace.

Které slovo bylo pro vás nejpřekvapivější?

Nejvíc mě překvapila dvě slova – český trychtýř a slovenská pahreba (žhavé uhlíky). V prvním případě proto, že by mě ani ve snu nenapadlo, že je to nálevka. Zní mi to víc jako středověký mučící nástroj. Na druhé slovo mě při nahrávání podcastu upozornil Martin M. Šimečka a je zajímavé tím, že nemá jednoslovný ekvivalent v češtině.

Určitě jste zažil spoustu vtipných historek…

Těch drobných nedorozumění jsem zažil víc. Naposledy jsem se nepochopil s českým personálem v hostelu na Srí Lance, když jsem chtěl uterák. Nastalo ticho, pochopil jsem, že nevědí, co chci, tak jsem je chvíli potrápil a po pár vteřinách řekl ručník.

Pět set nejpoužívanějších výrazů v češtině a slovenštině jsou si zhruba na osmdesát procent podobné nebo stejné. Zcela rozdílných výrazů je přibližně dvacet procent.

Jaké konkrétní výrazy jsou nejčastějšími příčinami nedorozumění?

Tak tohle víme díky průzkumu zcela přesně: golier/límec, povala/půda, čipka/krajka, žubrienka/pulec, bitúnok/jatka.

Existují nějaké specifické případy, kdy se slovenština a čeština podobají, ale mají úplně jiný význam?

Jako první mě napadla dvojkombinace sázka/stávka a sázka/sázka. Česká sázka je slovenská stávka a slovenská sázka je česká sázka. Nebo přídavné jméno sprostý. Ve slovenštině to používáme ve smyslu hloupý, v češtině vulgární.

Co říkáte na takový ten smíšený jazyk, kdy se používá kombinace češtiny a slovenštiny?

Zní to hrozně. Trhá mi to uši a podle mě ani neexistuje důvod používat takovou hatlaninu. Češi, kteří žijí na Slovensku, mluví z drtivé většiny česky a tak by to mělo být i opačně… Slováci žijící v Česku by měli z drtivé většiny hovořit slovensky.

Z vaší iniciativy vznikla kniha. Co v ní najdeme?

Kniha 44 česko-slovenských dorozumení je kombinací sbírky povídek, fotoknihy a slovníku. Vybrali jsme výrazy, které jsou mezi češtinou a slovenštinou rozdílné. Ty se staly námětem pro vznik povídek a fotografií. Dali jsme si záležet i na grafické stránce, takže kniha je i vizuálně zajímavým počinem.

Chystáte něco dalšího? Budete v projektu pokračovat?

Samozřejmě, projekt pokračuje. Máme v hlavě nápad na společenskou hru kombinovanou s pexesem, která by byla ideální pro společné chvíle s přáteli a rodinou. Před měsícem jsme spustili newsletter s rozšířeným obsahem, protože algoritmy na sociálních sítích ne vždy doručí náš obsah všem sledujícím. Chceme se v něm věnovat česko-slovenským zajímavostem (naposledy to byly méně známé fakty o TGM), součástí je také online kvíz, který jsme dříve pořádali naživo v českých a slovenských hospodách, vinárnách a kavárnách. Plus ad hoc témata.