„EHDS má obrovský potenciál. Jeho cílem je, aby měli pacienti do budoucna okamžitý, bezpečný a bezplatný přístup ke svým zdravotním údajům, včetně laboratorních testů, rentgenových snímků či lékařských zpráv. Zároveň bude možné dokumentaci snadno sdílet napříč zdravotnickými zařízeními či státy EU, což zabrání zbytečnému opakování vyšetření,“ uvedla Barbora Dubanská, expertka na právo ve zdravotnictví a členka správní rady think tanku Ministr zdraví, na tiskové konferenci této organizace. Ta (podle svého popisu) „na základě dat a expertíz předkládá politikům řešení, která mění pohled státu a veřejnosti na zdraví.“ Čili se snaží o to, aby zdravotnictví v budoucnu fungovalo líp a moderně.
EHDS na první pohled věc budoucnosti bezesporu je. Představte si, že budete mít k dispozici kdykoli náhled na svou zdravotní kartu. Půjdete ke specialistovi, kterému nebudete muset nést žádanku od praktika, všechno, včetně souvisejících informací a příslušných vyšetření, bude dostupné na pár kliků. Pokud budete cestovat po EU a dostanete se do problémů, budou si lékaři moci (s vaším svolením) zobrazit vaši anamnézu, výsledky vašich vyšetření, léky, které berete, nebo třeba na co jste alergičtí.
Představa, že všechny tendry při budování digitální infrastruktury proběhnou bez námitek a v řádném termínu, je asi tak pravděpodobná, jako že voda ve Vltavě začne téct proti proudu
Ne všichni uvažují racionálně a EHDS se okamžitě dostalo do dezinformačních kruhů, které šíří spoustu polopravd, mýtů a lží. Například to, že kdokoli z EU bude mít přístup k vašim záznamům (není pravda, jen zdravotníci za přesně stanovených podmínek), že zdravotní údaje budou k dispozici firmám pro marketing (není pravda, data budou anonymizovaná a používat se budou jen pro výzkum), nebo že EU nám nakazuje zase nějaké nesmysly (není pravda, povinné vedení zdravotní dokumentace v elektronické podobě může jen česká legislativa). Otázky také vzbudil fakt, že data budou moci upravovat sami lidé. „Ano, tuto možnost pacient dle EHDS má, ale informace nahrané pacientem budou jasně odlišitelné od zdravotních dat, která do zdravotního záznamu zadá lékař,“ uvedl na tiskové konferenci Petr Čermák, bývalý zdravotní atašé při Stálém zastoupení ČR při EU.
Dobrou zprávou je, že nepůjde o velký zlom, ale spíše o postupné krůčky. Už dnes například na podobném principu funguje eRecept, v první fázi EHDS (do roku 2029) by měla být online dostupná data právě z něj nebo z pacientského souhrnu, v druhé fázi (do roku 2031) pak například rentgenové snímky nebo laboratorní zprávy a výsledky vyšetření. „Kdo má datovou schránku nebo elektronickou identitu, může už dnes například nahlédnout do svého lékového záznamu. Podobně bude v rámci EHDS například seznam činností,“ říká Klára Jiráková, koordinátorka IT projektů Kraje Vysočina a Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví. Česko se podle ní připravuje už dnes a základní centrální služby by měly být k dispozici už příští rok.
Na fotografii zleva: Petr Čermák, bývalý zdravotní atašé při Stálém zastoupení ČR při EU, Barbora Dubanská, expertka na právo ve zdravotnictví a členka správní rady Ministra zdraví, Klára Jiráková, koordinátorka IT projektů Kraje Vysočina a Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví
Jenže nežijeme v ideálním světě, ale v Česku v roce 2025. Základním předpokladem funkčního systému je například to, aby se data předávala v jednotných formátech, což předpokládá určitý stupeň počítačového vybavení. A jak je to s IT projekty v Česku, zvláště s těmi na celostátní úrovni, si nemusíme popisovat. Navíc, jak bylo již řečeno: V Česku musí proběhnout legislativní proces. A moc atraktivnějších témat než zdravotnictví k dispozici nemáme. Navíc už teď před ostatními státy EU zaostáváme a představa, že všechny tendry proběhnou bez námitek a v řádném termínu, je asi tak pravděpodobná, jako že voda ve Vltavě začne téct proti proudu.
A tak zbývá už jen starý dobrý tlak veřejnosti, jak odborné, tak laické. Za nedodržování nařízení jsou pokuty, až 4 procenta z ročního obratu (to je rozdíl mezi nařízením a směrnicí, nařízení má vyšší účinnost). Ale hlavně je potřeba, aby se co nejvíce komunikoval základní přínos celého systému. Čím rychleji budou zdravotní data kolovat, tím více lidem to může zachránit život.
Co se stane s těmi, kteří přístup ke svým datům zakážou? Z čeho se to bude všechno financovat? A co když to do roku 2029 nestihneme? Odpovědi na další otázky přinese Flowee ve čtvrtek v rozhovoru s již citovanou Klárou Jirákovou.
Reklama
foto: Shutterstock, Zdeněk Strnad