Šest z deseti Čechů má nadváhu, každý pátý je obézní. U dětí, stejně jako u dospělých, jsou na tom chlapci hůře než dívky. Jak přivést populaci do normálu, ušetřit peníze za léčbu poškození způsobených nezdravým životním stylem a nebýt ve světě za ostudy?
Pohoštění pro přítomné na diskuzním kulatém stolu byly sice (relativně zdravé, s mrkvovou pomazánkou) jednohubky a koláčky, ale informace, které na konferenci zazněly, byly drsné, i když se moderátor, místopředseda Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka, snažil být hodně nad věcí. Hlavní slovo dostal prof. MUDr. Michal Vráblík, Ph. D., z České asociace preventivní kardiologie, který mluvil o tom, že by lidé měli převzít za své zdraví větší zodpovědnost sami a méně se spoléhat na lékaře. „V ordinaci nikdo zdraví nedostane, to si musí zařídit každý sám,“ konstatoval. Obezita a cukrovka jsou podle něj „multifaktoriální“ onemocnění – je spousta proměnných, které ovlivní, jestli onemocnění u každého jednotlivce propukne nebo ne.
Prevence nás nezajímá
Životní styl Čechů je oproti jiným evropským zemím poměrně tristní – národním jídlem je smažák (hrouda tuku obalená v sacharidech a osmažená v dalším tuku), ve velkém se tu konzumuje přehnaně levný alkohol, uzeniny a sladkosti a na pravidelné pohybové aktivity vypisují zdravotní pojišťovny dotační programy, které skoro nikdo nevyužívá. Také, bohužel, se u nás na rozdíl od ostatních zemi EU během několika posledních let nesnížil počet kuřáků.
Nezazněly ale jen špatné zprávy. Během konference několikrát padlo, že bychom měli být pyšní na náš systém preventivních prohlídek a vděční. Zástupkyně zdravotních pojišťoven i Ministr zdraví Kateřina Hellebrandtová se shodly na tom, že „systém preventivních prohlídek je české rodinné stříbro“. Využívá je více než polovina dospělých a 95 % dětí. Co se týče možností, jak o své zdraví lépe pečovat, je jich podle MUDr. Aleny Šteflové, Ph. D., (ZPMV) víc než dost.
O pestrém výběru zdravotních programů, které zdravotní pojišťovny nabízí, však má bohužel povědomí jen málo lidí. „Systém toho pro zdraví občanů dělá hodně, ale lidé se nezajímají. Lidé, kteří se o své zdraví starají, už na prevence chodí, ale 40 % lidí o nich vůbec neví,“ uvedla Šteflová. Kromě programů proti kouření a na redukci obezity a nadváhy nabízí pojišťovny také odtučňovací lázně pro děti. „Za těch pár týdnů děti zhubnou, ale až se vrátí domů, výsledek často sabotuje rodina. Proto je důležitá edukace nutričním terapeutem a vzájemná domluva o společném zdravějším životním stylu pro celou rodinu.“
Reklama
Za zdravotní pojišťovny promluvila také MUDr. Jitka Vojtová, MBA (OZP), která zmínila důležitost pokračující digitalizace. „Klíčovým prvkem dobrého fungování a efektivity celého zdravotního systému je elektronické zdravotnictví. Díky němu bude i víc peněz na léčbu.“ Pobídla také zaměstnavatele, aby přispěli svou troškou do mlýna a svým zaměstnancům nabízeli více zdravotních benefitů, jako je tomu v zahraničí.
Za think-tank Ministr zdraví mluvila Kateřina Hellebrandtová. „Na rok 2024 máme mnoho různých projektů, které najdete na našich stránkách. Zmínila bych například iniciativu Půl talíře, což je výzva, aby v každém jídle váš talíř z poloviny obsahoval zeleninu. Zaznělo od ní také konstatování, že je nešťastné, když jsou zdravé potraviny drahé, zatímco ty nezdravé zůstávají v dostupnější cenové kategorii – především sladkosti a alkohol. Řešení tohoto problému by však mělo nejspíš velmi náročné provedení a Češi by se zdražení svého salámu a alkoholu nejspíš velmi vzpírali. Jsme země, kde není zdaněno ani tiché víno.
Deset stupňů ke zlaté
Dále v panelu promluvila místopředsedkyně pacientské organizace ČAKO Kristýna Čilíková. Zmínila velmi citlivý problém a to je současný trend body positivity. „Není správné se obézním lidem vysmívat, ale není ani možné obezitu normalizovat.“ Profesor Vráblík upozornil na to, že se někteří lékaři chovají zbytečně nepřátelsky. „Někteří lékaři pacientům říkají, ať za nimi přijdou, až zhubnou. Měli bychom si uvědomit, že naším nepřítelem není kuřák, ale kouření a není to také obézní člověk, ale obezita sama.“
Vzhledem k tomu, že obezita má mnoho faktorů včetně problémů s duševním zdravím, nikdy nemůžeme vědět, jaké překážky v hubnutí obézní lidé mají, a proto je vždy na místě vlídnost a respekt. V populaci však o zdraví koluje velké množství mýtů a nedorozumění. Pacienti například nepovažují pivo za alkohol a ptají se, jestli ho se svojí kontraindikovanou medikací mohou konzumovat.
Zásadní myšlenkou kulatého stolu, která by každému měla uvíznout v hlavě, je teorie prof. Vráblíka o malých krůčcích na cestě k úspěchu. Stejně jako obecné zdraví ani optimální váha totiž není záležitostí toho, že padne velké rozhodnutí „teď začnu hubnout“ – je to dlouhodobý proces, kdy každý den činíme mnoho rozhodnutí drobných – jedná se třeba o to, jestli vystoupíme o jednu zastávku dříve, abychom se prošli, jestli si k obědu dáme pivo, nebo jestli se vykašleme na zdravou snídani, protože nestíháme. „Každý den uděláte asi deset až dvacet rozhodnutí, která jsou sice malá, ale velmi určující proto, jak dlouho si budete užívat života v relativním zdraví.“
zdroj: Autorský článek
