S konopím je v Česku dlouhodobě problém. Na jednu stranu jej v Česku užívají miliony lidí a chlubíme se tím, že proběhla dekriminalizace, na druhé straně sedí ve vězení za konopí hromada lidí. Tři procenta trestné činnosti jsou drogové trestné činy, zároveň ale za drogy sedí ve věznicích 16 procent vězňů. Více než polovina z „drogových“ vězňů přitom sedí právě za konopí.
Tohle všechno zaznělo v Poslanecké sněmovně na semináři „O konopí bez emocí“, který pořádal poslanec za Piráty Ivan Bartoš. Mluvilo se o současném stavu rekreačního konopí v Česku. Díky bohu alespoň za to, že léčebné konopí už řešit nemusíme tak intenzivně.
Zajímavý byl už lineup. Kromě konopných veteránů, což byli Pavel Kubů (KOPAC), Robert Veverka (Legalizace), Jindřich Vobořil (poradce a bývalý protidrogový koordinátor) a Lukáš Hurt (časopis Konopí), se zúčastnili pouze dva politici: organizátor Ivan Bartoš za Piráty a předseda podvýboru na ochranu spotřebitele Patrik Nacher za ANO. A ten se jako první podivil tomu, že ač pozvánku dostaly desítky poslanců, cestu si tam našel on sám.
Je to tristní, zvláště když si uvědomíte, že nízké povědomí s obří peer pressure od straníků může vést k tragickým závěrům. Nicméně právě Nacher se projevil jako extrémně liberální: „Je nepřijatelné, abychom fungovali v zemi, kde je za násilný trestný čin nižší trest než za to, že si někdo doma vypěstuje 4 rostlinky konopí. A je absurdní, že něco takového akceptujeme,“ rozohnil se Nacher.
Hlavní část byla věnována diskuzi o třech modelech legalizace, o kterých se v Česku uvažuje. Je to samopěstování, konopné kluby a regulovaná distribuce. Původní vládní návrh obsahoval všechny tři, ten aktuálně projednávaný z dílny ministerstva vnitra je ale jiný. Podle Roberta Veverky zbyl v současném vykostěném návrhu ze tří pilířů jen jeden, a to je samopěstování. A i ten je špatně.
„Povolené množství rostlin je špatná metrika, rostliny jsou různě velké. Povolené množství 50 gramů je taky k ničemu, to není přiměřená spotřeba. My potřebujeme sdílené pěstování, minimálně pro ty, kteří nejsou schopni pěstovat sami. Potřebujeme výrazně snížit spodní trestní hranici a zavést alternativní tresty. A samozřejmě potřebujeme regulovaný trh s konopím.“
Všechno lepší než současný stav
Ivan Bartoš pak připomněl snahu udělat z ohlodaného zákona aspoň trochu funkční předpis: „Ve Sněmovně máme k projednání sněmovní tisk 861, novelu trestního zákoníku, který je před druhým čtením. Řada úprav se týká i konopí a samopěstování, nakládání s ním a užívání. Je potřeba podpořit úpravy, které přinesou racionální změnu. Nedělat zákon pro zákon, který může znamenat i to, že nejistota může být větší než v současné době. Řadu důležitých pozměňovacích návrhů jsme předložili za Českou pirátskou stranu, ale je jich zde dalších cca 15, který ze špatného návrhu udělají návrh aspoň trochu přijatelný.“
Komplexní model, který umožňuje samopěstování, konopné kluby a regulovaný trh s konopím, je nejvýnosnější, protože by díky němu mohl stát získat čisté společenské benefity ve výši 5,5 mld. Kč ročně a 77,2 mld. Kč za prvních 11 let od svého zavedení.
Komplexní návrh by byl ostatně nejvýhodnější pro stát i z finančního hlediska. Experti z podnikohospodářské fakulty VŠE (na konferenci je zastupovali Patrik Sieber a Tomáš Ryška) už loni publikovali socioekonomickou analýzu zavedení regulovaného trhu s konopím, vypracovanou pro Úřad vlády. Z ní jasně vyplývá, že komplexní model, který umožňuje samopěstování, konopné kluby a regulovaný trh s konopím, je nejvýnosnější, protože by díky němu mohl stát získat čisté společenské benefity ve výši 5,5 mld. Kč ročně a 77,2 mld. Kč za prvních 11 let od svého zavedení.
„Jakýkoliv krok je lepší než současný stav. To, že z pohledu ekonomiky dává největší smysl komplexní návrh, se dalo předpokládat. Pokud přistoupíme alespoň k prvnímu pilíři, určitě bych doporučil zákonodárcům zákon oddělený od zdravotní politiky a zároveň mít alespoň připraveny i další kroky v následující fázi vzhledem k tomu, že se zcela jistě bude v tomto smyslu měnit i celá evropská legislativa,“ uvedl bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Jenže to bylo loni, letos už tak optimistický nebyl. Zaprvé ve funkci koordinátora skončil a zadruhé vypadá realisticky maximálně samopěstování. A i tomu hází klacky pod nohy kdekdo, úředníky počínaje a policií konče.
„Za konopí se zavírá do nejpřísnějších věznic, přitom tvrzení o tom, že se netrestá pěstování pro vlastní potřebu, se nezakládá na realitě,“ uvedl Lukáš Hurt. Podle neoficiálních informací (blízkých zdrojům, ať využijeme terminus technicus) má být údajně všechno, co souvisí s konopím, procesováno podle paragrafu 283, což je nedovolená výroba a jiné nakládání, včetně přechovávání a distribuce, a ne podle mírnějšího paragrafu 281, což je nedovolené pěstování rostlin. Jak k tomu lze „organicky“ dojít? Velmi jednoduše.
„Když vám doma najdou pár kytek, tak je to sice pěstování, ale když se vás zeptají, co jste s nimi chtěl dělat, a vy řeknete kouřit jointy, je to už nedovolená výroba,“ uvedl advokát Jan Poláček. Mimo jiné, pokud někomu podáte jointa, je to už distribuce, také paragraf 283. „Mám klientku, která měla u sebe 400 gramů pervitinu. Dostala podmínku, ale já prostě nemůžu nevidět tu diskrepanci. Navíc je obrovský rozdíl v soudech po republice. Například odvolací soud v Olomouci má pod sebou několik dalších soudů, například brněnský. A všichni víme, že pokud by odvolání mělo spadnout právě pod něj, za každou cenu je lepší se dohodnout se státním zástupcem, ať už je dohoda jakkoliv tvrdá. Lidé, kteří spáchají pouze konopné přestupky, pak paradoxně přistupují na dohody o spáchání trestného činu, než aby riskovali přísné odnětí svobody, třeba za jednu nebo dvě kytky.“
A vyšší tresty samozřejmě hrozí, když pracujete v organizované skupině. Což může být například vy a váš táta, když pěstujete konopí pro maminku, která nemůže kvůli nemoci chodit. Nebo když jste senior a bolí vás kolena. Nebo když si s kamarády vysadíte v lese pár kytek. True story – onen otec se synem mimo jiné dostali 2 roky a 18 měsíců podmínky, přitom ani jeden z nich trávu nikdy nekouřil. „Prohibici považuji za krutý a nefunkční sociální experiment,“ říká Jindřich Vobořil.
Deep state se nevzdává
Zmínili jsme se už o tom, že vypadá méně optimisticky, tak jsme se zeptali, proč tomu tak je. „Jsem přesvědčený, že ať vymyslíme zákony, jaké chceme, nestačí to. U nás je deep state, státní správa je přesvědčena, že to, co děláme, je špatně, a že je potřeba hledat trhliny a trestat,“ neskrývá zklamání Vobořil.
Pavel Kubů uvádí pak už naprosto absurdní situace: „Existují lidé, kteří mají k užívání konopí doporučení od lékaře, protože jim pomáhá zlepšovat zdravotní stav. Nikdo se nad tím ale nepozastavuje, vytvářejí se hypotetická obvinění jako ve filmu Minority report. A za chvíli nás budou přesvědčovat o tom, že jsme si mysleli něco, co jsme neměli.“
Deep state nemá zájem na současném statutu quo cokoliv měnit. Můžeme měnit zákony, jak chceme, dokud bude policejní praxí „šikanovat a zavřít“, nezmění se nic.
Tvrzení o deep state je bohužel podloženo dlouholetými zkušenostmi. Systém úředníků a institucí, které mají politická rozhodnutí uvádět do praxe, může politické změny sabotovat nebo brzdit, pokud uzná za vhodné. Státní aparát má vlastní agendu, která se nemusí shodovat s politickým vedením, a v případě drogové politiky preferuje restrikce místo reforem. A nemusí to být z jejich hlavy. Úředníci, kteří mají reálnou moc a nejsou pod dohledem médií, jsou ideálními cíli pro lobbing všeho druhu.
„Proti změnám velmi intenzívně bojují jak nelegální industrie, která mají dost peněz, ale také naprosto legální entity. Je to samozřejmě globálně alkoholový průmysl a pak velké farmaceutické firmy,“ uvedl Vobořil, podle kterého je regulovaný trh jediným řešením. Který se ovšem do konce tohoto volebního období asi nestihne projednat. A jak to bude po volbách, to neví nikdo.
„Minimálně je ale potřeba zajistit delegaci (aby za vás mohl konopí pěstovat někdo jiný, pozn. red.) kvůli lidem, kteří jsou na vozíku a nemůžou pěstovat sami. Řešením by bylo také doplnit v lékárnách volný prodej omezeného množství konopí s obsahem THC do 3 procent, podobně jako je tomu u léků s obsahem pseudoefedrinu. Ten je mimo jiné daleko rizikovější než konopí,“ dodává Vobořil.
Proč tomu tak je? Proč je realita horší než konspirační teorie? „Kde se vzala poptávka po tom, že zrovna konopí je takto perzekvováno?“ ptá se Patrik Nacher. Odpověď se nabízí sama. Zvýšená dostupnost konopí by jak farmaceutickým společnostem, tak již zmíněnému alkoholovému průmyslu výrazně snížila zisky. Když to spojíme s (ne)ochotou deep state na současném statutu quo cokoliv měnit (a motivace mohou být jakékoliv, od filozofických až po zištné důvody), dospějeme k neradostnému závěru. Můžeme měnit zákony, jak chceme, dokud bude policejní praxí „šikanovat a zavřít“, nezmění se nic.
foto: Midjourney / Zdeněk Strnad
