Včely má většina z rodičů spojeno s trnutím, kdy na ně naše více či méně nahé, ale jistě bosé dítě šlápne na koupališti nebo při letních hrách. Máme je určitě raději než vosy, o sršních ani nemluvě. A med? Med milujeme všichni, bez ohledu na roční dobu. V zimě si ho mícháme do čaje, mlsáme ho s müsli nebo palačinkami. A právě tato pochoutka stoupá na ceně, přestože výrobní cena českého medu patří stále ještě k těm nejnižším v Evropě. A stoupat bude i nadále. Proč? Razantně se totiž ochladí, byť jen na pár dní, což může včelstva ohrozit.
Syndrom zhroucení včelstev je celosvětový problém
Masivní úhyny včelstev jsou celosvětový problém, rok od roku jich navíc přibývá. Včely hrají důležitou roli v ekosystémech a mají zásadní význam pro lidské zdraví. Jsou hlavními opylovači mnoha plodin, což znamená, že přibližně jedna třetina potravin, které konzumujeme, závisí na jejich opylovací činnosti. Bez včel by produkce ovoce, zeleniny a ořechů byla výrazně nižší, což by vedlo k omezené dostupnosti těchto zdravých potravin.
Masivní úhyn včel, známý jako syndrom zhroucení včelstev, představuje vážný problém pro zemědělství a potravinovou bezpečnost. Nedostatečné opylování, způsobené poklesem populace včel, vede k 3–5% ztrátě produkce ovoce, zeleniny a ořechů, což má podle studií za následek přibližně 427 000 úmrtí ročně – v důsledku snížené konzumace těchto potravin a s tím souvisejících nemocí, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, cukrovka a některé druhy rakoviny.
Med jako lék, zejména ten český
„Včelí med považuji za super hodnotnou potravinu s řadou preventivních i léčebných vlastností. V lidovém léčitelství je oblíben pro prevenci i léčbu nachlazení, podporu imunitního systému, snižuje riziko kardiovaskulárních a metabolických problémů. A pro své antibakteriální účinky se dále používá pro krytí ran, popálenin a vředů,“ říká pro Flowee PharmDr. Hana Chudobová z rodinné lékárny Vitalpoint, která nedá dopustit na med od českých včelařů.
Med je třetím nejčastěji falšovaným výrobkem na světě, který výrobci ředí sladkými sirupy nebo mísí s méně kvalitními druhy.
„Vzhledem k vysokému obsahu cukrů dodává tělu ohromné množství energie, což lze ale kompenzovat jeho přiměřenou konzumací a vysazením sladidla ve formě řepného či třtinového cukru. Důležité jsou další obsahové látky medu, zejména minerální prvky, vitamíny, antioxidanty, aminokyseliny a proteiny. Složení medu je rozmanité, záleží na sezónním období a skladbě rostlin a stromů v lokalitě umístění včelstva. Podobně existuje několik rozdílných způsobů jeho zpracování, které ovlivňují jeho výslednou kvalitu,“ dodává. „Každoročně nakupuji pro celou rodinu přímo u českých včelařů 15–20 kg medu. Věřím českým včelařům – v Česku nastavená pravidla jsou i oproti EU přísnější. K medu, často zahraničního původu, který nabízí supermarkety a někteří další obchodníci, důvěru moc nemám. Pokud by v důsledku podstatného úhynu včelstev v ČR došlo k omezení nabídky medu a produktů z něj, velmi by mě to mrzelo. Kvůli medu samotnému i kvůli klíčovému významu včel pro opylování rostlin, ovocných keřů a stromů.“
Med nad zlato
Úhyny včelstev se podle některých včelařů každý rok navíc zvyšují. Včelím populacím nenahrává ani teplé počasí v zimě a přicházející masivní ochlazení po teplých, výrazně jarních dnech, bude další podpásovkou, která včelstva u nás ohrozí.
Obecně však včely čelí mnoha jiným nebezpečím. Příčiny jejich úhynu jsou mnohostranné. Na vině jsou infekce parazity (např. roztoč varroa, neboli kleštík včelí), vystavení pesticidům, ztráta přirozeného prostředí a klimatické změny. Tyto faktory včelstva oslabují a činí je náchylnějšími k nemocem a dalším stresorům.
Josef Kölbl se o osud českého včelařství a medu obává. (foto: Marika Veselská)
Včely navíc nemají rády rozmarné počasí. Meteorologové i pro letošek předpokládají méně srážek, české hory navíc v zimě trpěly nedostatkem sněhu (podle ČHMÚ například v únoru nespadla ani polovina obvyklého množství srážek). „Teplá zima a rychlý nástup jara nemusí být samy o sobě problém. Ten by nastal v případě dlouhodobých extrémních výkyvů teplot nebo v případě absencí dešťových srážek. To vše má velký dopad na to, že včely nestihnou být v plné síle na hlavní snůšku květového medu,“ řekl v únoru Josef Kölbl z Včelařství Domovina. A právě takový výkyv nás čeká v těchto dnech.
Těžký život včelaře
Loni se přitom Asociace soukromého zemědělství ČR vyjádřila ve smyslu, že „medu je moc, čeští včelaři potřebují zdražit, ale nemohou“. Jak to tedy je?
Přestože (nebo protože?) se díky loňskému chladnějšímu dubnu podařilo zachránit první vlnu květového medu a mnozí včelaři byli spokojeni, trh byl medem zela přesycený. Zásoby z roku 2023 se nevyprodaly a loňská produkce nadále zvýšila jejich objem, o med ale nebyl zájem. Ceny medu proto vloni nevzrostly (pamatujete si všechny ty nejrůznější marketingové kampaně včelařů a soukromých včelařství, do nichž se zapojovali i influenceři a med a strdí doslova přetékaly ze sociálních sítí?), někde naopak dokonce poklesly, zatímco náklady na výrobu tohoto tekutého zlata, počínaje sklenicemi až po energie, prudce rostou. Výkupní ceny medu se již vloni pohybovaly hluboko pod výrobními náklady (med od včelařů vloni vyšel na 160 až 230 korun za kilo, výkupny za něj nabízely jen 80 až 140 korun).
A i když to vypadalo, že se letos včelařům blýská na lepší, skoro medové časy, přicházející výrazné ochlazení je opět hrozbou. Například podle projektu Coloss, který meziroční úhyny včelstev v Česku sleduje, včelaři v posledních letech přicházejí každý rok minimálně o 10–20 % včelstev. „I přesto, že každý rok investujeme mnohem více času a financí do péče o včelstva, zaznamenali jsme loni největší úhyn za dobu, co včelaříme. Jde o to, že včely mají čím dál těžší život, ať už kvůli rozšíření infekcí, nebo kvůli necitlivým zásahům člověka do krajiny,“ popisuje situaci Josef Kölbl, zakladatel včelí farmy Včelařství Domovina z Vysočiny.
Med se falšuje daleko snáze než peníze
Zatímco ještě v březnu 2025 včelaři radostně hlásili, že ceny medu mohou letos stoupnout, široká populace tuto radost nesdílela. Navíc se na trhu objevuje stále více falšovaného medu, protože zákazníci se při výběru často řídí pouze cenou, a falšovaný med je velmi obtížné odhalit i v laboratorních podmínkách. „Spotřebitel dnes většinou nemá možnost zjistit, zda je med pravý, nebo falešný, protože techniky falšování se vyvinuly natolik, že takový med často nelze odhalit ani v laboratořích. Proto je často jediným ukazatelem jeho nízká cena,“ vysvětluje Josef Kölbl.
Reklama
Přitom dovezený med podle Jana Krupičky často nesplňuje evropské standardy, zejména med dovážený z Asie. „Med je totiž třetím nejčastěji falšovaným výrobkem na světě, který výrobci ředí sladkými sirupy nebo mísí s méně kvalitními druhy. Řada evropských států včetně České republiky se shoduje, že na etiketách musí být nejen původ dovezeného medu, ale i jeho složení. A to musí odpovídat evropským standardům.“
„Existuje však metoda, kterou vyvinuli vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy, která dokáže falšovaný med odhalit. Ta ale zatím čeká na akreditaci. Doufáme, že se tak stane co nejdříve, protože současná situace ohrožuje zdraví spotřebitelů a poškozuje fungování celého trhu s medem,“ doplňuje Daniel Prokeš, který je také soukromým včelařem.
Pokud by tento trend pokračoval, mohl by vážně ohrozit produkci potravin závislých na opylování včelami a negativně ovlivnit lidské zdraví a ekonomiku. Ano, bránit se můžeme. Tím, že budeme včelstva chránit, omezíme používání škodlivých pesticidů, podpoříme biodiverzitu a ochráníme přirozená stanoviště včel. Problém totiž není jen u nás, ale po celém světě.
Doufejme tedy, že víkendové několikadenní ochlazení nebude představovat ani pro nás, ani pro včely ještě větší katastrofu.
