Už je to tu zase. Blíží se čas Vánoc, a tak máme jakýsi nezdolný pocit, že se musíme se všemi sejít, probrat s nimi, jak se celý rok měli, případně co kupují manželce (manželovi) pod ten strom. Do mailů nám přistávají pozvánky na večírky a samozřejmě nesmíme vynechat ten firemní, protože se ten loňský tak povedl, i když jste se museli šéfovi ještě do února omlouvat, protože jste o něm po několika welcome drincích veřejně prohlásili, že je pablb. Ještě 5. prosince se dá těžko identifikovatelné blekotání schovat za obětavě sehranou roli čerta, pak už to jde ale hůř. Slova advent a abstinent zkrátka k sobě tak nějak nejdou. Jak ale poznat, jestli večírky ještě zvládáme, nebo jestli už ony ovládají nás?
Reklama
Konzumace alkoholu od 90. let klesá i v takových zemích, jako je Rusko. V Česku je trend opačný. Za posledních deset let tu spotřeba alkoholu vzrostla téměř o polovinu. Nyní se v této „disciplíně“ dělíme o druhou příčku spolu s Francouzi. Před námi je ze zemí OECD jen Litva. V roce 2017 vypil každý Čech průměrně 11,7 litru, v Litvě to bylo 13,3 litru, informoval v červenci letošního roku iDnes. Jak tedy poznat, jestli je vaše popíjení normální, nebo zda už máte náběh k prvnímu deliriu?
Největším problémem je fakt, že alkohol je zkrátka všude. Žádnou jinou drogu s takovou benevolencí nepřijímáme, dokonce ani marihuanu, a to hlavně proto, že alkohol za drogu vlastně nepovažujeme. Dáte si panáka, protože bez něj se tančit nedá, nebo požijete pár skleniček, abyste se na party, kde nikoho neznáte, trochu uvolnili... Víte, že vám alkohol škodí, ale je zkrátka běžnou součástí vašeho života. Je tedy jednoduché přestat jej považovat za drogu. Alkohol ale drogou je, a stejně jako u ostatních návykových látek se i na něm můžete stát závislými.
Všudypřítomný alkohol
Statistiky jasně poukazují na to, že pijeme čím dál tím víc. Zhruba 640 000 Čechů nad 15 let požívá rizikově alkohol a může mít problém se závislostí, dalších 540 000 obyvatel se k problematickému pití již blíží. To zase vyplynulo z výroční zprávy o stavu užívání drog v Česku z roku 2016. A loni byla situace zase o něco horší...
Někteří lidé si neuvědomují, že mají k závislosti sklony. Zkrátka své chování nezhodnocují tak, jak by měli.
Jistě, nad statistikami většina z nás mávne rukou. Týká se to jiných a my jsme s alkoholem v pohodě. Jenže nemusíme být. Ačkoli může být naše popíjení naprosto v normě a pod kontrolou, je dobré vědět, jak vypadají příznaky počínající zavilosti a jestli nemáme k alkoholismu náběh. „Je to stejné jako s cukrovkou, chceme vědět, jestli jsme riziková skupina,“ uvádí americký odborník na návykové látky, profesor psychiatrie Marc Schuckit. „Někteří lidé si neuvědomují, že mají k závislosti sklony. Zkrátka své chování nezhodnocují tak, jak by měli,“ dodává pro Popular Science.
Dědičný efekt
Tendence k alkoholismu jsou navíc až z 50 % dědičné. Pokud má tedy člověk v blízké rodině pijáka, zvláště pokud se jedná o rodiče, mohl by se v budoucnu potýkat s problémy. Genetika ale není jediným faktorem. Deprese a podobné psychické problémy mohou přispět k přílišné konzumaci alkoholu stejně jako konkrétní životní styl – pokud pije blízké okolí jedince, pravděpodobně si přihne i on.
Zhruba 640 000 Čechů nad 15 let požívá alkohol rizikově
Závislost na alkoholu se dá jen těžko redukovat na počet skleniček za týden, přesto se lidé právě na toto číslo ptají. Zřejmě potřebujeme metr, podle kterého si můžeme říct, že na tom nejsme zas tak špatně. Zde tedy je: Člověk s mužskou postavou by neměl za večer vypít víc než čtyři drinky a za týden pak ne víc než čtrnáct. Pro osoby s ženskými mírami se většinou doporučují tři drinky za noc a sedm za týden. Pokud pravidelně překračujeme oba limity, možná máme problém.
Závislost a zneužívání jsou definovány především pravidelností, se kterou člověk vypije určité množství.
Jenže nejde jen o čísla. Musíme vzít v potaz i drobnější nuance. Existuje velké množství lidí, kteří pijí jen občas, ovšem v mnohem větším množství než tři skleničky. Což z nich ale automaticky nedělá alkoholiky. Závislost a zneužívání jsou definovány především pravidelností, se kterou člověk vypije určité množství. Ne tím, že poslední věc, kterou si ze svatby neteře pamatujeme, je pití zdarma. Proto je kolem této problematiky tolik „ale“ – není ani tak důležité, že jsme překročili mez, ale jde o to, jak často to děláme.
Z lékařského hlediska
Psychologové mají pro určování závislosti mnohem lepší parametry než jen pár čísel. Jde totiž spíš o souhrn chování jedince. Lékaři k diagnostice poruch, jako je alkoholismus, používají DSM (Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch). Manuál popisuje, na které symptomy by se měli zaměřit, a to při jakémkoli psychickém onemocnění, které je oficiálně uznáváno. Zneužívání alkoholu je na spektru níže než závislost, ale splnit jeho podmínky není až tak složité. Schválně si vyzkoušejte odpovědět na následující otázky, ze kterých poznáte, zda alkohol minimálně zneužíváte.
Občas zajít na party nevadí. Horší je, když se z toho stane pravidlo. A ještě horší je, když je to pravidlo každodenní
Pili jste někdy více či déle, než jste původně chtěli? Zkoušeli jste někdy s alkoholem přestat nebo jeho konzumaci omezit, ale nedokázali jste to? Trávili jste někdy notnou dávku času pitím, kocovinou nebo vyrovnáváním se s následky? Toužili jste někdy po drinku tolik, že jste nemohli myslet na nic jiného? Ocitli jste se někdy v situaci, kdy vám pití nebo jeho následky znemožnily starat se o domácnost, rodinu, nebo vám způsobily problémy v práci či ve škole? Zrušili jste (nebo omezili) aktivity, které vás bavily a přinášely potěšení, abyste mohli pít?
Ocitli jste se více než jednou kvůli pití v nebezpečné situaci (mohlo jít o řízení, chůzi v nebezpečném prostředí či ku příkladu nechráněný sex)? Pokračovali jste někdy v pití, i když každá sklenička jen přispívala k vašim depresím, úzkostným stavům či zhoršovala váš již špatný zdravotní stav? Musíte pít mnohem víc než dřív, aby se dostavil kýžený efekt, nebo jste zjistili, že vaše obvyklé množství drinků s vámi nic nedělá? Pociťovali jste na sobě někdy abstinenční příznaky, jako je nespavost, třes, neklid, nevolnost, pocení, bušení srdce nebo záchvat; nebo jste dokonce vnímali věci, které v místnosti nebyly?
Splnění pouze tří z těchto symptomů se rovná lehkému zneužívání alkoholu, zatímco šest a více se již považuje za vážný problém.
Zní vaše odpověď ano? V kolika případech? Splnění pouze tří z těchto symptomů se rovná lehkému zneužívání alkoholu, zatímco šest a více se již považuje za vážný problém. Tento seznam neslouží k tomu, abyste se sami diagnostikovali. To pro vás může udělat jen vyškolený profesionál. Pokud jste však na několik bodů odpověděli ano, měli byste zvážit konzultaci s lékařem. Rozhodně z toho neplyne, že jste alkoholik a váš život skončil. Není ale na škodu umět se zeptat příslušného odborníka a říct si o pomoc dřív, než se věci vymknou vaší kontrole.
foto: Shutterstock, zdroj: Popular Science
