Když přišel do kin v roce 1973 snímek Westworld, byl to takový western ve sci-fi hávu. V zábavním parku ve stylu Divokého západu se vzbouří herci – androidi k nerozeznání podobní lidem – a velkou část filmu sledujeme robotického Yula Brynnera, jak se snaží dostihnout a postřílet lidské návštěvníky parku. Úspěšný seriál stejného jména z roku 2016 už není tolik výlučně mužskou záležitostí. Pozornost je mnohem více zaměřena na robotické ženy, které je možné bez omezení znásilňovat či týrat.
Doba sexuálních robotek totiž ťuká na dveře a otázka „Užili byste si sex s umělou ženou (či umělým mužem)?“ už není dávno z kategorie science fiction. Když byl už v roce 2014 proveden dotazníkový průzkum, ukázalo se, že každý pátý muž by neodmítl jít do postele s robotkou, pokud by byla dostatečně atraktivní. Podle loňského průzkumu by o podobnou kratochvíli stála třetina mužů. „Nakonec, v čem je to jiné od běžného používání vibrátorů, stroj jako stroj,“ napsal ironicky komentátor v listu The Independent.
Málo probádanou oblastí je možnost
poskytovat sexuální roboty lidem
s vážnými sexuálními úchylkami.
Vědci z Victoria University v Melbourne předpověděli, že do roku 2050 bude fungovat běžná sexuální turistika za roboty. Ostatně již dnes existují po světě (zejména v Japonsku) nevěstince, jejichž osazenstvo tvoří pouze velmi realistické figuríny. Podle zmíněných odborníků to bude znamenat konec sexuálního průmyslu s živými ženami.
Je to ale správná úvaha? Jiná statistika ukázala, že s rozvojem internetu, a tedy snadno přístupné pornografie, nedošlo k žádnému poklesu využívání sexuálních pracovnic, spíše naopak. Technika možná nebude takovou konkurencí, jakmile má dojít na (alespoň předstírané) sexuální jiskření. Ale přiznejme si, že ono jiskření probíhá spíše v partnerských vztazích. Když se rozhodnete navštívit prostitutku v klubu, množství různých omezení, co smíte a co už rozhodně nesmíte, je tak vysoké, že by takovou práci zvládla i robotka s nepříliš vyspělou umělou inteligencí a zručností.
Pravé umělé panny
Všichni tuší, že erotický průmysl může dát vývoji robotiky potřebný drajv a finance. Na jedné straně se týmy vědců po celém světě pokoušejí spustit umělou inteligenci, jež by byla pokud možno k nerozeznání od lidské. Na druhé straně existuje množství firem vyvíjejících stále dokonalejší robotická těla a obličeje obdařené propracovanou mimikou. Velký třesk nastane, až se tato dvě zatím spíše izolovaná úsilí prolnou v úspěšném prototypu sexuální robotky.
Většinou se totiž uvažuje o ženách robotkách. Na muže to nevrhá zrovna nejlepší světlo, ale jak se to vezme, zároveň jim to přisuzuje ochotu pouštět se do neznáma. Skutečným důvodem však bude spíš to, že osamělých mužů neschopných párové lidské sexuality bude mnohem více než podobně postižených žen. A že muži kolem tohoto úkonu nepotřebují tolik „emocionální omáčky“, kterou vám robot těžko poskytne. A tak zatím proudí do světa silikonová těla vesměs ženského pohlaví například pod značkou RealDoll, vyráběná kalifornskou společností Abyss Creations. Ukázalo se přitom, že zákazníci mají zájem o loutky, jimž se dají měnit obličeje. Je to takový ekonomický přístup k promiskuitě – tělo zůstává stejné, mění se jen obličej, na který se při tom díváte.
Málo probádanou oblastí je možnost poskytovat sexuální roboty lidem s vážnými sexuálními úchylkami. V době, kdy se uvažuje o „lidských“ právech pro inteligentní roboty, řeší odborníci zároveň otázku, zda by například roboti s podobou dětí pedofily uspokojily, nebo by je naopak ponoukaly k přechodu z robotů na živé oběti. A to už se vracíme k seriálu Westworld. Přichází doba, kdy zřejmě bude možné beztrestně provozovat násilí na umělých ženách. A třeba poté přijde doba, kdy robotky vybavené umělou inteligencí převyšující tu lidskou řeknou: „A dost!“
foto: Shutterstock
