Muž, který Čechům ročně prodá tunu zlata a několik tun stříbra, chodí po Praze v obleku, ale bos. Není to žádný duchovní guru jako Jaroslav Dušek, který také chodí bez bot, ale je to guru finančního světa. Ekonom Pavel Ryba vyškolil několik set prodejců, kteří dnes vyšší, střední i nižší třídě nabízí spoření od pětistovky měsíčně do drahých kovů. Asi že chodí bez bot, zůstává Pavel nohama na zemi a žije skromně, i když jeho Golden Gate prodá drahých kovů za miliardy. Střízlivost a opatrnost je ostatně základem jeho byznysu. Zlato je totiž pojistka proti ekonomickým otřesům. Dnes se unce zlata prodává za víc než 50 000 korun, skoro o polovinu víc než před krizí. Pavel Ryba patří mezi byznysmeny, kteří dlouho varovali před příchodem tvrdé ekonomické krize. A také mezi hrstku těch, kteří na ní bohatnou, protože cena drahých kovů roste.
Bosý zlatý boss Ryba má na současnou ekonomiku názor podobný jako třeba Ray Dahlio, majitel největšího hedgefundového trhu na světě. Oba upozorňují, že ekonomika se vyvíjí v cyklech a že my jsme právě skončili růstovou fázi. Teď přichází ochlazení, což je logické. Kdyby ho nezpůsobil koronavirus, přišel by jiný "spouštěč".
Rádce pro časy krize Tento text původně vyšel v knize Jana Müllera Průvodce budoucností aneb Jak si užít globální krizi. Kniha z roku 2018 popisuje, jak může dojít k náhlé globální ekonomické krizi a jak jí čelit. Dovíte se |
Když jsme jednou s Pavlem Rybou obědvali v restauraci Ambiente na Můstku, mávnul vidličkou do prostoru a pravil: „Kdyby přišla krize a muselo se zase zpátky farmařit, tak málokdo z těch, co tady sedí a poroučí si akorát propečený steak, by dokázal porazit krávu. Až ucítí ten smrad z jejich vnitřností, tak omdlí.“
Pavel je rodák z malého města, skeptik, myslivec, tramp. Zlato prodává manažerům, kteří v tom vidí „bezpečný přístav“, i babičkám, které ještě umí špórovat na horší časy. Pavel prostě pěstuje golden bucks, zlaté brouky, jak se říká investorům do zlata, kteří ho nakupují pomalu a postupně, nehledě na jeho aktuální cenu. A drží se ho dlouhodobě, protože zlato považují za pojistku proti krizi. Historie opakovaně potvrdila, že pokud jdou akcie, ceny realit či státní dluhopisy vinou nějaké závažné ekonomické krize dolů, fungují zlato a stříbro jako zadní kolečka.
Nezakopávejte zlato na zahradě, nebo dokonce někde volně v přírodě. Nikdy nevíte, kdo vás uvidí.
Je tomu tak z prostého důvodu. Zlato a stříbro je platidlem po celou známou historii lidstva napříč civilizacemi, které rozdělovalo náboženství a zvyky, ale touha po zlatu tyto civilizace spojovala. Bylo tu dávno před papírovými penězi a akciemi, a už proto je odolnější proti ekonomickým krizím
Jak si zlato pořídit. A jak se o ně starat
|
Zlato je zajímavé tím, že představuje hodnotu samu o sobě. Bankovka je ve skutečnosti pouze výrazem víry ve finanční systém, respektive ve stát a jeho centrální banku, které ji vydávají. Z fyzikálního hlediska je bankovka pouze papírek. Což si dobře uvědomili lidé za časů Výmarské republiky v Německu ve 20. letech a všude jinde, kde se vyskytla hyperinflace, a pro chleba se chodilo s nůší plnou bankovek.
Pošuci?
Pravda je, že investování do zlata má hodně odpůrců. Dokonce i proslulý ekonom Nouriel Roubini, který předpověděl ekonomickou krizi v roce 2008, a tak by od něj člověk očekával sympatie ke zlatým broukům, jim namísto toho vynadal do „hysterických pošuků“, kteří na hrozbu ekonomické krize reagují neadekvátně.
Uložit do fyzického zlata 10 % svého majetku není nic bláznivého.
Zlatí brouci jsou ale lidé, kteří se nenechají jen tak zviklat. Prostě pomalu kupují zlato a vyčkávají. Já si také nemyslím, že nakupovat v rozumné míře fyzické zlato z člověka dělá pošuka. Myslím, že uložit do fyzického zlata třeba 10 % svého majetku není nic bláznivého. Naopak.
U Pavla nenakupují jen drobní střadatelé, ale také firmy, a to pak jsou jednorázově obchody i za desítky milionů korun. Protože i velcí manažeři vidí ve žlutém kovu pojistku. Stát se totiž může opravdu cokoliv.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Průvodce budoucností