O finančním kolosu Goldman Sachs se říká, že vládne světu (to je jedna z těch pěknějších věcí, které se o něm říkají). Kdo vládne v Goldmanu, patří do stejné ligy důležitosti jako prezidenti Ameriky a Číny; umí tahat za více nitek než Larry Page a Mark Zuckerberg dohromady. Posledních dvanáct let firmu vedl Lloyd Blankfein, muž, jenž proslul (chronologicky) ročním platem ve výši 55,4 milionů dolarů, výrokem, že "Goldman dělá boží práci" a vyjednáním 12 miliard dolarů pomoci od vlády, již pro ten účel zastupoval jeho bývalý kolega, ministr financí Hank Paulson. Pro dokreslení poměrů, na Wall Street je Blankfein považován za slušného člověka. Však taky už bere jenom 20 milionů ročně; to aby neprovokoval.
Čtěte také:
Neví se kdy. Neví se jak velká. Ale ví se, že krize znovu přijde
Cash jsou všechny bytosti šťastny aneb proč držet hotovost
Když se proslechlo, že má Blankfein končit (prý na konci letošního roku, ačkoli on sám to popřel), první logická otázka zněla, kdo firmu povede dál. O nejvyšší funkci vedli přímý boj dva další gentlemani, David Solomon a Harvey Schwartz. Solomon je klasický investiční bankéř (tj. dělá v oboru, který je základní součástí příjmů GS) a vypadá jako buldok. Schwartz je obchodník s cennými papíry (další ze základních zdrojů příjmů GS) a vypadá jako buldok na steroidech. Oba sdíleli funkci firemního prezidenta i výkonného ředitele; čekalo se, jak jejich souboj dopadne, tedy v podstatě na to, koho Blankfein namísto sebe doporučí.
DJ Salomon
První ztratil nervy Schwartz. Na konci února přišel za členkou představenstva pro personální otázky a řekl, že jestli mu nebude nabídnuta funkce generálního ředitele, firmu opustí. O dva dny později Blankfein doporučil představenstvu jmenovat Solomona prezidentem, a tedy favoritem číslo jedna, na post generálního ředitele. Vzápětí na to Schwarz oznámil, že ve firmě k 20. dubnu končí (datum si nejspíš nevybral kvůli narozeninám Adolfa Hitlera, nýbrž proto, že ten den GS zveřejní výsledky kvartálního hospodaření).
Zažaloval sekretáře
David Solomon (existuje snad pro vládce světa lepší jméno?) má tedy kýžený job na dosah ruky. Podle různých profilů je společenský, vtipný a moderní. Sbírá stará vína, o čemž se jeho kolegové dozvěděli, když zažaloval svého osobního sekretáře kvůli krádeži lahví se vzácným obsahem za 1,2 milionu dolarů. A aby toho nebylo málo, o víkendech si bere melouchy jako DJ (pro případ, že by někdo unikl jeho finančním spárům, bude alespoň terorizován elektronickou hudbou). Pětapadesátiletý buldok vystupuje s přezdívkou DJ Sol. Hraje různě, na Bahamách, v New Yorku, v Miami, obklopen krasavicemi v bikinách, v kšiltovce a tričku s nápisem Casamigos Tequila, jak se na správného dýdžeje sluší.
Především však je exponentem investičního bankovnictví, jež v posledních letech ustoupilo jiným aktivitám, jako je obchodování s vlastními penězi a správa majetku. Když obchodování v posledních letech trochu ztratilo glanc (spolu s tím, jak se z trhů vytratila nevypočitatelnost: když ceny všeho neustále stoupají, nemusíte být finanční génius, abyste vydělávali), obrací se firma zpět ke svým kořenům, dalo by se říci. Boží dílo chce svoje.
