Až 48 tisíc tun potravin se každoročně vyhodí z českých školních jídelen. To představuje asi 238 tun jídla na každý den. Iniciativa Skutečně zdravá škola proto vyzývá ke snižování plýtvání. Rodiče totiž za vyhozené jídlo zaplatí každý rok takřka 2,5 miliardy korun. Do akce Skutečně zdravé školy "Miluji jídlo, neplýtvám" se přihlašují školská zařízení z celé České republiky, zatím jsou jich více než dvě desítky.

Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. Pokud toto množství přepočteme na porce o velikosti 500 gramů, tak se každý rok vyhodí 96 milionů porcí pokrmů. „V některých jídelnách je to méně, v některých množství vyhozeného jídla tvoří až třetinu všech připravených pokrmů,“ říká Tomáš Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola. „Vyzýváme proto všechny školy, aby se zapojily do akce a zavázaly se snižovat množství odpadu ve školních jídelnách,“ dodává.

Související…

Česko řeší dilema: Patří dvouleté děti do školky?
Milada Kadeřábková

Do programu se mohou zapojit mateřské, základní i střední školy. „Připravili jsme pro pedagogy řadu návodů a vzdělávacích metodik, jak žáky a studenty vzdělávat o dopadech plýtvání potravinami a o možnostech řešení,“ podotýká Tomáš Václavík. Vyhazováním jídla se podle jeho slov plýtvá přírodními zdroji, penězi rodičů a zároveň se pro děti ve školách, které se také stanou rodiči, stává normou, že vyhazovat kvalitní potraviny je vlastně v pořádku.

Někteří rodiče na obědy nemají

Dalším paradoxem, co se týče plýtvání, je i fakt, že někteří rodiče nemají peníze na obědy svých dětí. Pomáhají jim obce, kraje, stát či neziskové organizace. Jednou z takových je například organizace Obědy pro děti.

Ministerstvo školství se navíc chlubí, že český školní stravovací systém je jedním z nejpropracovanějších v Evropě.

Mimochodem, školní jídelny v České republice a na Slovensku letos mohou oslavit 55 let od svého založení. Vznikaly tedy už po 2. světové válce, kdy také někteří rodiče na obědy dětí neměli, v dalších letech se však podařilo vymýtit podvýživu. Oficiálně se ale součástí československého školství staly až v roce 1963. V té době u nás bylo přibližně 3500 jídelen. Dnes jich je 8293 a stravuje se v nich asi 1 670 000 žáků a učitelů.

Přestože někdy slyšíme stížnosti na kvalitu, školní jídelny se zlepšují. Mnohé nabízejí už i striktně dietní či vegetariánskou stravu. Ministerstvo školství se navíc chlubí, že český školní stravovací systém je jedním z nejpropracovanějších v Evropě. Například v Itálii či Holandsku žáci většinou chodí na obědy domů, systém školních jídelen tam nahrazují školní bufety. V Rakousku a Německu má vlastní jídelny pouze kolem 20 procent škol, ve většině vyspělých zemí jako Velká Británie, Norsko, USA, Španělsko, Portugalsko a státy Beneluxu celostátní systém školního stravování chybí úplně. 

foto: Shutterstock, zdroj: Skutečně zdravá škola