Nedávný návrh poslanců ODS a Senátu zrušit povinnost školek přijímat dvouleté děti vyvolal mezi rodiči i pedagogickými a psychologickými odborníky vášnivé diskuze. Povinnost má pro školky začít platit od roku 2020. Důvodem je fakt, že Česká republika má oproti svým evropským sousedům pro takto malé děti horší dostupnost předškolního vzdělávání. Měli bychom se tedy inspirovat Německem, Maďarskem či Polskem a umožnit matkám zvolit si druh péče o děti, nebo poslechnout varování některých odborníků, kteří tvrdí, že dvouleté děti do školky nepatří?
Zástupkyně organizace České ženské lobby se domnívají, že současný návrh poslanců ODS je „zcela proti současnému českému i evropskému trendu v předškolní péči“. Oponenti však varují, že české mateřské školky nejsou na příliv takto malých dětí připravené, a co víc, že pro jejich mentální rozvoj není takto brzký vstup do vzdělávací instituce vhodný.
Matky, které chtějí pracovat
Podle České ženské lobby je tvrzení, že dvouleté děti potřebují celodenní péči matky, pouhým mýtem, který současné vědecké studie nedokládají. Zástupkyně organizace naopak zdůrazňují, že podle studie z roku 2014, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, chtěla téměř polovina matek pracovat v době, kdy jejich dítě bylo ve věku od dvou do tří let.
Také připomínají psychologickou studii Masarykovy univerzity v Brně, ze které vyplynulo, že ženy, které vnímají rodičovskou roli jako výlučnou a nezastupitelnou, mají nižší sebevědomí, zažívají více stresu a jsou méně spokojené, což se následně může projevit na jejich vztahu k dítěti. „Umístění dítěte do školky má navíc pozitivní vliv na jeho školní výsledky,“ argumentují dále zástupkyně České ženské lobby a poukazují na aktuální studie OECD o rané péči a vzdělávání, které dokazují, že vyšší počet let strávených ve školce opravdu pozitivně ovlivňuje úspěšnost dítěte ve škole.
Moc malí na školku? Odborníci se přou, v jakém věku mohou děti do mateřské školy
Názory odborníků
Podle senátora a ředitele Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiřího Růžičky však nejsou mateřské školy na přijímání takto malých dětí připravené. To potvrzuje i Pavlína Štěpánková, hlavní lektorka a zřizovatelka lesní školky Školička snů. „Pro učitelky je to rána pod pás a zatím všechny ředitelky mateřských škol, s nimiž jsem o tom mluvila, na to mají podobný názor,“ říká. Podle jejího mínění dítě do tří let potřebuje posilovat vztah s matkou, aby se mohlo správně rozvíjet.
S tím souhlasí také psycholog Václav Mertin. „V nejlepším zájmu dítěte je, aby první roky života strávilo v prostředí domova s lidmi, se kterými si od narození vytváří pevné emocionální vazby. Jeho matka, otec, případně také sourozenci a prarodiče by měli dítěti zajistit individuální přístup, který jednoznačně při podpoře rozvoje dítěte preferujeme.“
Podle Mertina to však vůbec neznamená, že dítě musí trávit v rodině 24 hodin denně. „Ve dvou letech může nepochybně strávit dvakrát v týdnu dvě hodiny v kolektivním zařízení. Každodenní celodenní pobyt dvouletého dítěte ve školce není sice žádný zločin, ale nepodporuje nejvhodnějším způsobem všestranný rozvoj dítěte,“ vysvětluje psycholog.
Čtěte také:
Větší odpovědnost i samostatnost. Co ještě naučí lesní školka?
Neočkovat dítě je postihnutelné. Je to ale správně?
Tak trochu jiná školka. Víte, kam posíláte své dítě?
Ztráta pocitu jistoty
Jaké může mít podle psychologa předčasné zapsání dítěte do školky následky? „Domov s rodiči představuje pro dítě přístav, ze kterého vyráží na průzkumné cesty do světa. Jestliže dítě této jistoty zbavíme, utváříme tak jeho nedůvěru ke světu a k lidem. Malé dítě pak trvale bojuje, čímž se mu odebírají síly na rozvoj, nebo naopak rezignuje. Také mu obtížněji předáváme své životní hodnoty, přístupy, hůře rozvíjíme jeho slovní zásobu. Současně méně dítě známe a je pro nás obtížnější rozumět jeho potřebám,“ upozorňuje Mertin.
Tento názor podporují i některé zahraniční studie. Jednou z nich je například dlouhodobý výzkum Stanfordské univerzity, kterého se zúčastnilo více než 90 000 rodin. Zde bylo zjištěno, že roční odložení školky snížilo hyperaktivitu dětí a jejich neschopnost soustředit se. Podobná studie provedená vědci z Kalifornské univerzity prokázala, že děti, které šly do školky později, měly lepší sociální a emocionální schopnosti, jež přetrvaly až do doby střední školy. Je třeba také dodat, že v Česku už dnes mohou do školek děti mladší tří let. Záleží vždy na rodičích, jak se s danou institucí domluví.
foto: Shutterstock
