Ve světě, kde jsme schopni komunikovat s lidmi na druhém konci planety, si nedokážeme vyměnit jediné slovo s řidičem ve vedlejším pruhu. Maximálně si umíme vyměnit nějaký ten neslušný posunek, ale jen málokdy se vidí něco pozitivního. Jediným způsobem, jak znovu spojit řidiče dohromady, je technologie. Řešení, jak spojit řidiče dohromady, teď nabízejí technologičtí designéři z Los Angeles. Ovšem jako každý zázrak, i tenhle má své limity.
I v Praze postupně přivykáme tomu, že mnohdy vidíme lidi v autech v zácpě vedle nás déle než pak kolegy v práci. Když žijete v Los Angeles, tak se zácpami počítáte automaticky. Na každou cestu musíte vyrazit alespoň s hodinovým předstihem. Obzvlášť během večerních dopravních špiček se vám cesta snadno protáhne na dvojnásobek. Řidiči se v zácpě šinou po centimetrech, jsou nervózní, otráveně buší do klaksonů, častují se vztyčenými prostředníky a porušují pravidla, jak to jen jde, jen aby se dostali domů co nejdřív.
Reklama
„Dopravní zácpy ze mě vycucaly nekonečné měsíce mého života,“ stěžuje si americkému serveru Cnet Jesse Kramer, zakladatel startupu MotorMood. „Když jste za volantem, lidé okolo vás přestávají být lidmi. Často jsem o tom přemýšlel a jednoho dne jsem si uvědomil, že kdyby lidé byli schopni za jízdy komunikovat alespoň trošičku, situace by se zlepšila.“
Když se podíváme na emotikon, v našem mozku se sepnou stejné procesy, jako kdybychom se dívali na skutečnou tvář vyjadřující určitou emoci.
Když jsou ovšem řidiči chycení v dopravní špičce, mohou spolu komunikovat jenom velice omezeným způsobem – obvykle s pomocí klaksonu, pokřikování nebo rozzlobených gest. Velké množství negativity ještě stupňuje frustraci řidičů a těžce zkouší jejich už tak pocuchané nervy. Jesse Kramer je ale přesvědčen, že on a další lidé z jeho startupu našli způsob, jak to změnit.
Rozesmátá tvář
Firma chce řidičům umožnit, aby si mohli navzájem poděkovat. To my třeba na „dé jedničce“, když nás někdo nechá předjet, umíme také. Prostě na chvíli zapneme blikačky. Trochu tím ale riskujeme, že si řidič, který nás pustil, bude v lepším případě pro sebe broukat, „proč ten vůl teďka zastavuje“. MotorMood na to jde přes emotikony. Na zadní sklo si umístíte smajlíky modré, fialové či zelené barvy. Když pro vás ostatní řidiči udělají něco hezkého, prostě zmáčknete tlačítko jako poděkování. Smajlík se rozsvítí a vy budete doufat, že nikoho nevyděsí.
„Můžete poděkovat za mnoho věcí: Díky, že jsi mě pustil do svého pruhu. Díky, že jsi vypnul dálková světla. Díky, že jsi mi připomněl, že na semaforu naskočila zelená,“ říká Alex Sewell, viceprezident MotorMood. Může ale taková na první pohled dětinská maličkost na náladách, jež řidiči prožívají v zácpách, skutečně něco změnit?
Reakce na smajlíky
I když si to neuvědomujeme, tak je naší přirozeností zrcadlit emoce ostatních. Když se někdo v naší blízkosti směje, máme podvědomou potřebu smát se také (pokud se nesměje nám). Zajímavé je, že to funguje i u emotikonů. Když se podíváme na emotikon, v našem mozku se podle řady neurologických studií sepnou stejné procesy, jako kdybychom se dívali na skutečnou tvář vyjadřující určitou emoci. Změní se naše nálada, někdy i náš výraz. Základní myšlenka tedy dává smysl: řidič se podívá na svítícího smajlíka a usměje se stejně jako obrázek na zadním skle auta před ním. Pokud úsměv přetrvá déle, začne se mu do těla vyplavovat oxytocin, dopamin, serotonin a endorfiny. Začne se cítit lépe, a proto se bude na silnici taky lépe chovat.
„Věříme, že emoce jsou nakažlivé. Poté, co uvidí smajlíka, by se řidičovy myšlenky měly přepnout z ‚Kdo je ten překážející blbec přede mnou?‘ na ‚To je ale pěkné/úžasné/vtipné/roztomilé‘. A výsledkem by mělo být to, že pro řidiče ‚oslněného‘ smajlíkem bude řízení mnohem příjemnější, a on sám bude na silnici ohleduplnější,“ věří ředitel startupu Kramer.
Světelná past
Jenže, co když lidé využijí nápadu a začnou skrze něj vysílat i další emoce? Popravdě, něco podobného tu už je. Drivemocion (ve volném překladu „Emoce za volantem“) vám umožňuje umístit si na zadní sklo auta emotikon z led světel, kterými můžete vyjádřit celou řadu emocí: radost, smutek, vděk, ale taky vztek, flirtování nebo i nápis, například „Děkuji“ či „Dej tam zpátečku“. To staví ideu původního produktu na hlavu.
Firma MotorMood chtěla zlepšovat náladu, ale bylo jasné (a už se tak taky stalo), že u zlepšování nálady ostatních řidičů kreativita na zadním okně auta neskončí. Ve startupu sice doufají, že pozitivní emoce přetrvají, ale možná je to představa až moc naivní.
Je tedy jen otázka času, kdy se vedle tlačítka „smajlík“ objeví tlačítko „zdvižený prostředník“. A je pak na každém, aby nahlédl do sebe a zjistil, jaké tlačítko by na svých cestách používal častěji.
foto: Shutterstock, zdroj: Cnet
