Žádný výlet do Valencie by nebyl kompletní bez návštěvy Města umění a věd (la Ciudad de las Artes y las Ciencias). Tento ultramoderní vědecký a kulturní komplex je největší svého druhu v Evropě a stal se symbolem města. Za jeho vznikem však stojí řada kontroverzí. A kontroverzní je vlastně dodnes.
Začít můžeme hned penězi. Rozpočet tohoto komplexu byl stanoven na 308 milionů eur. Konečná částka jej však několikanásobně převýšila, dražší byla konkrétně o 625 milionů eur. Vláda města Valencie pod vedením Francisca Campse trochu neurčitě tvrdí, že za celou stavbu utratila víc než 900 milionů eur, média odhadují, že komplex stál 933 milionů, ale přesnou částku nikdo nezná. Už to vyvolalo pobouření u řady místních, kteří stavbu považují za zbytečné plýtvání veřejnými prostředky. A smíšené reakce vzbuzuje i v současné době.
Reklama
Tento prostor o rozměru 350 tisíc m² s šesti hlavními budovami je každopádně největším kulturním komplexem v Evropě. Skládá se z prostorového kina L´Hemisfèric, Vědeckého muzea prince Filipa, Paláce umění královny Sofie, zahrady Umbracula (moderní interpretace zimní zahrady), oceánografického muzea, mostu přes řeku Turia a sálu Ágora, který je určen pro koncerty a sportovní události.
Obří akvárium
Výstřední je i zdejší akvárium, které je největší v Evropě. Sídlí zde na 500 různých druhů mořských živočichů včetně delfínů, mořských lvů, tučňáků, žraloků, kteří si plavou v sedmi odlišných mořských prostředích, jež představují různé kouty světa. Měli byste zde tedy poznat části Středozemního moře, polárních oceánů nebo Rudého moře. Jenom akvárium se rozkládá na ploše 110 tisíc m² a obsahuje na 42 milionů litrů mořské vody.
Rada města Valencie v roce 2014 dokonce obvinila architekta za to, že se začala rozpadat střecha opery, a budova tak musela být na dlouhou dobu uzavřena.
Zajímavý osud má i výše zmíněný komplex Ágora. Tato modrá budova byla dříve využívána jako místo pro konání tenisového turnaje Valencia Open 500. Městu se však příliš nezdály náklady spojené s jeho pořádáním, takže v současné době je budova prázdná. Úřady však tvrdí, že se brzy stane víceúčelovým prostorem pro nejrůznější události. Neříkají ale už, kdo tyto události zaplatí.
Kontroverzní architekt
Celý komplex navrhl místní architekt Santiago Calatrava, který na něm pracoval spolu s dalším architektem Félixem Candelou. Stavba trvala téměř jednu dekádu (práce odstartovaly v červenci 1996 a byly dokončeny v říjnu 2005) a vznikla na nevyužitém prostoru mimo město. V současné době je tato oblast moderní rezidenční zónou.
Calatrava je španělský neofuturistický architekt, stavební inženýr, sochař a malíř, který získal uznání a vyznamenání za své konstrukční a inženýrské práce. Obdržel zlatou medaili od American Institute of Architects za svůj „vliv na teorii a praxi architektury“. Na onu praxi ve Městě umění a věd už ale takový vliv, zdá se, nemá.
Architekt na politické straně vysoudil 30 tisíc euro za poškození svého jména. A jeho stavbu, jež mu dělá jméno rovněž, i když moc nefunguje, opravdu stojí za to navštívit.
Jeho díla každopádně naleznete prakticky po celém světě (New York, Bilbao, Valencie, Curych, Jeruzalém, Benátky a Barcelona). Calatrava byl však často obviňován i kvůli neschopnosti a nefunkčnosti svých projektů. Špatné jméno si také vysloužil za to, že jeho stavební práce byly extrémně drahé, stanovené rozpočty jeho staveb byly často překračovány. Tak jako v případě Valencie. Ve většině případů se přitom jedná o velkolepé projekty placené z veřejných peněz.
Rada města Valencie v roce 2014 dokonce obvinila Calatravu za to, že se začala rozpadat střecha opery (Palau De Les Arts), a budova tak musela být na dlouhou dobu uzavřena. Předseda vlády a ministři hospodářství Španělska požadovali náhradu za restaurátorské práce. Calatrava poukázal na revoluční návrh svých děl, ale vláda se spíše zaměřila na nedostatek architektonického dohledu během prací a na některé technické chyby v projekčních plánech. Jedna z místních politických stran dokonce zřídila webové stránky Calatravatelaclava, což by se dalo přeložit jako "Calatrava vás nechá vykrvácet". Nicméně jeho věhlas zvítězil. Architekt na politické straně vysoudil 30 tisíc euro za poškození svého jména. A jeho stavbu, jež mu dělá jméno rovněž, i když moc nefunguje, opravdu stojí za to navštívit.
foto: Profimedia, zdroj: The Culturetrip