Technologický novinář, spisovatel, bývalý bankéř, finanční poradce a aktuální investor Lance Ng zveřejnil na blogovacím serveru Medium temnou prognózu, která se týká některých dnes často užívaných aplikací. Hodně jich prý nepřežije rok 2025. V Asii už jejich ústup začal (i když to na samotných Asiatech, kteří už spolu ani na ulici jinak než přes aplikace nekomunikují, zatím nepoznáte). Sám Ng přitom přiznává, že ještě nedávno věřil v pravý opak.
Málem prý investoval do jakéhosi startupu, který chtěl přijít s aplikací na tvorbu aplikací pro každého člověka a každou firmu na světě. Zřejmě jakousi obdobu Wix.com pro tvorbu webových stránek. Záhy mu ale došlo, že trend mizení aplikací bude neúprosný. A to hned z několika důvodů.
1. Je jich moc
Většina lidí zvládne jen 50 až 100 aplikací najednou. „Spočítejte si, kolik jich máte na telefonu. Když škrtnete ty nainstalované od výrobce, které nejdou smazat, nezbude jich víc než 100. A počet těch, jež používáte pravidelně, nejspíš nepřesáhne 30,“ píše Lance.
Vážně byste si ale stáhli appky od několika set přátel s jejich oblíbenými restauracemi, prodejnami a laundromaty?
Má to svou logiku. Aplikace zpomalují telefon. Zabírají paměť. Jejich programy běží stále na pozadí a pořád posílají nějaká upozornění. „Dříve jsme se domnívali, že aplikace si budou lidé mezi sebou šířit jako oblíbené webové stránky. Vážně byste si ale stáhli appky od několika set přátel s jejich oblíbenými restauracemi, prodejnami a laundromaty?“ ptá se Lance.
2. Je to náročné
Udržovat aplikace v chodu stojí firmy ohromné úsilí. Kdykoli výrobce telefonu nebo softwarový gigant udělá update operačního systému, musí autor aplikaci znovu vyladit, a to pro několik značek telefonů, různých modelů a velikostí displejů. Pro firmy je tak mnohem jednodušší přizpůsobovat displejům mobilních telefonů webové stránky.
3. Slučují se
Příklad jižní Asie ukazuje, že firmy zřejmě vsadí na synergii. Proč jižní Asie? Čína, Indie nebo Indonésie jsou napřed ohledně “mobilních peněženek”. Vznikají tam megaaplikace typu WeChat (Čína) nebo Go-Jek (Indonésie), které sdružují různé služby a transakce s jednou platební aplikací. Říkají tomu “budování ekosystému” – což je eufemismus pro strategii, která chce svázat denní útraty zákazníka s jednou aplikací.
Uživatelé WeChat nemusí svou chatovací aplikaci celý den opustit, protože ta je i platformou pro “dceřiné appky” ostatních programátorů.
Desítky milionů Indonésanů skrze Go–Jek shání odvoz (ride-sharing) a platí za potraviny současně. Uživatelé WeChat nemusí svou chatovací aplikaci celý den opustit, protože ta je i platformou pro “dceřiné appky” ostatních programátorů. V Číně už mají tržní hegemony v oblasti elektronických plateb (Alipay) i vyhledávání (Baidu).
4. Je to jen program
Trh se po nasycení obvykle konsoliduje. „Sebelepší nápad na nějakou úžasnou appku je pořád dražší dostat do povědomí kritické masy lidí, nutné k její monetizaci, a ještě dražší vůbec pokrýt náklady na výrobu. Slovo appka je odvozenina od slova aplikace. Apple tak pojmenoval svůj software, aby se odlišil od Microsoftu, který mu říká programy. Nainstalovali byste si na svůj laptop nebo PC stovky programů?“ ptá se sugestivně Lance.
Brzy všechny shoří jak papír a zbudou z nich jen útržky kódů.
Po několik let jsme byli zvyklí, že se každý druhý den objevila na trhu nějaká úžasná appka. „Brzy všechny shoří jak papír a zbudou z nich jen útržky kódů. Spolu s nimi se vytratí i miliardy kapitálu nainvestovaných do nadějných start-upů,“ shrnuje autor.
Reklama
Protože je ale jeho příspěvek na blogovacím serveru Medium pouze názorem, je otázka, jak ho brát vážně. Třeba si jen Lance Ng potřeboval zdůvodnit, proč neinvestoval do "další aplikace".
foto: Shutterstock, zdroj: Medium.com
