Myšlenka, že sociální média mohou škodit naší duševní pohodě, není nová. Ale vědci pro její opodstatnění zatím mnoho neudělali. Měření efektu sociálních médií na člověka, průzkumy a korelační studie jsou dost sugestivní.
Reklama
Nová experimentální studie provedená na Pensylvánské státní univerzitě však přímo spojuje nadužívání sociálních médií s horšími emocionálními stavy a naopak nižší míru jejich používání s lepší psychikou člověka.
Experimentální studie
Nejdříve stručně k terminologii. Jednoduchý průzkum by mohl vybídnout lidi k tomu, aby uvedli, že používání Instagramu zkrátka způsobuje to, že se cítí špatně. Korelativní studie by například zjistila, že lidé, kteří připouštějí nadužívání sociálních médií, jsou častěji stiženi depresí. Experimentální studie potom porovnává výsledky experimentální skupiny se systematicky modifikovaným chováním s výsledky kontrolní skupiny, která si může dělat, co chce.
Podobné experimentální studie byly zatím vedeny pouze dvakrát a týkaly se používání Facebooku.
Zmíněná studie, kterou vedla psycholožka Melissa Huntová, patří mezi ty experimentální, její výsledky tedy mají určitou váhu. I když se to může zdát divné, takto poctivý přístup k výzkumu se v případě záležitostí okolo sociálních sítí moc nenosí. Tým Melissy Huntové tvrdí, že podobné experimentální studie byly zatím vedeny pouze dvakrát a týkaly se používání Facebooku.
Čas na aplikaci
Jak experiment probíhal? 143 studentů univerzity bylo sledováno po dobu tří týdnů poté, co jim bylo zadáno, aby buď omezili používání sociálních médií zhruba na 10 minut na aplikaci (Facebook, Snapchat a Instagram) denně, nebo je dále používali jako obvykle. Před experimentálním obdobím jim byly na testech naměřeny hodnoty, které zjišťují depresi a sociální cítění. Během experimentu byla měření každý týden opakována. Využívání sociálních médií bylo monitorováno pomocí reportu pro využívání baterie (v iOS), který zobrazuje čas použití aplikace.
Omezení používání sociálních médií přibližně na 30 minut denně může vést k významnému zlepšení životní pohody.
Výsledky byly jasné. Článek, který byl po experimentu publikovaný v časopise Journal of Social and Clinical Psychology, uvádí: „Skupina studentů s omezeným použitím sociálních médií vykázala během třítýdenního testu ve srovnání s kontrolní skupinou významné snížení osamělosti a deprese. Obě skupiny navíc zaznamenaly výrazné snížení úzkosti a strachu, což naznačuje přínos zvýšeného sledování toho, jak často jsou sociální média využívána. Zjištění naznačují, že omezení používání sociálních médií přibližně na 30 minut denně může vést k významnému zlepšení životní pohody.“
Prezentace životů
Testy dále ukazují, že jde o dočasné pozitivní změny, hlavně co se týče sebeúcty a sociálního cítění. Účastníci výzkumu samozřejmě nemohli být nuceni, aby snížení času se sociálními sítěmi dodržovali i nadále, takže pak bylo možné sledovat návrat hodnot do stavu před „elektronickým půstem“.
Existuje přímá příčinná souvislost mezi omezením používání sociálních médií a zlepšením některých aspektů emočního zdraví.
To znamená, že existuje přímá příčinná souvislost mezi omezením používání sociálních médií a zlepšením některých aspektů emočního zdraví. A v čem tedy může tento jev spočívat? Problém je v širokých možnostech srovnání. Když se podíváte na prezentované životy ostatních, zejména na Instagramu, je snadné vyvodit závěr, že život ostatních lidí je lepší a víc cool než ten váš. Tím pádem delší pobyt v prostředí skvělých životů ostatních třeba na Instagramu způsobí, že se budete cítit hůř. A naopak. Omezení Instagramu situaci uklidní.
Vědci upozorňují, že zhruba 30minutový denní limit na Facebook, Snapchat a Instagram na člověka byl v jejich experimentu vybrán hlavně kvůli snadné měřitelnosti. Nic jiného za ním není. Poloviční čas by možná přinesl stejné nebo ještě lepší výsledky. Každopádně tím, že se vykašlete na sociální média a budete si normálně povídat s lidmi, nic nezkazíte.
foto: Shutterstock, zdroj: The Crunch
