Pivovar Crazy Clown vaří piva inspirovaná belgickými styly. Zároveň je symbolem experimentálního postmoderního přístupu. Zapomeňte na maloměstské nostalgické scenérie a reklamy ve stylu „chlapi sobě“. Jakub Rendl a Tina Nagyová, zakladatelé pivovaru Crazy Clown, berou inspiraci spíš ve filmech Davida Lynche.
„Myslím, že osmý díl třetí série Twin Peaks je to nejlepší, co kdy kdo natočil,“ zasvěceně argumentuje Jakub Rendl. „Lynch udělal experimentální hudební projekt, jedno z jeho alb se jmenuje Crazy Clown Time. A vzhledem k tomu, že my jsme experimentální pivovar, tak jsme si půjčili název,“ dodává Tina Nagyová. Hezčí poctu si mistr filmového plátna, který sám pivo velmi rád, asi nemohl přát.
Hned první den si nás zapsali jako cvoky, protože jsme do pivovaru přivezli obrovské krabice s kiwi.
Jak vlastně napadlo studenty marketingu založit si pivovar? Byl to podnikatelský záměr nebo koníček, který prostě narostl?
Tina: Propili jsme se k tomu. Často jsme chodili do hospod, a když přišel boom malých pivovarů, svezli jsme se prostě s tou vlnou. Nápad vznikl na výletě do Belgie. V Bruggách jsme zjistili, že belgické pivo je úplně jiné, a když nás napadlo, že v Česku nikdo nic takového nevaří, nápad byl na světě.
Tap takeover znamená, že v hospodě čepují pouze vaše pivo. A takhle to vypadá, když se výčepních kohoutů zmocní Crazy Clown.
No a vzhledem k tomu, že jsme zrovna končili vysokou, oba jsme studovali podnikání a management a děsila nás představa, že se budeme muset někde zaměstnat, tak jsme spojili lásku k alkoholu s podnikavou kreativitou a nebylo co řešit.
V Česku netradiční belgický styl je chuťově velmi výrazný a úplně odlišný od klasických ležáků…
Jakub: V belgických pivech je hlavně větší důraz na slad než na chmel. Záleží také na surovinách, například na kvasnicích, nezáleží tedy ani tak na tom, jak moc se to nachmelí. U spontánně kvašených piv (další belgická specialita, pozn. aut.) se zase používá silně oxidovaný, až skoro zkažený chmel – čím starší, tím lepší. Je to ale hlavně o kvasnicích a těle toho piva. No a dalšími styly jsou klášterní trapistická piva, vlámské red…
Tina: Na to, jak je Belgie malá země, je tam pivních stylů opravdu hodně.
Suroviny kupujete taky v Belgii?
Jakub: Ani ne. Speciální kvasnice, ať už belgické nebo saké, si necháme namnožit, když potřebujeme. Slady používáme buď německé, nebo anglické, občas i z Holandska. Když jsme začínali, bylo speciální suroviny dost obtížné sehnat. Dnes už je trh otevřený a v Česku seženete všechno. Distributoři se snaží udělat co největší nabídku jak chmelů, tak sladů i kvasnic.
Krevety i sušený tuňák
Jakub i Tina jsou extravagantní stejně jako jejich pivo. On pankáč s náušnicemi a patkou jako z osmdesátých let, ona jako typický goth v černobílých šatech s červenou stuhou. Vypadají jako typicky alternativní dvojice. Extrémní pivní příchutě, které jejich Crazy Clown nabízí, jsou důkazem toho, že ne všechny hospodské nápady se zavíračkou odplouvají do nenávratna.
Kdy jste vlastně přešli od myšlenek k činům a uvařili první várku?
Tina: 25. února 2016, jsou to tedy necelé tři roky.
Jakub: A hned ten první den si nás zapsali jako cvoky, protože jsme do pivovaru přivezli obrovské krabice s kiwi na belgicko-francouzský styl saison.
Tina: Celkem to bylo 486 kusů kiwi, loupali jsme to celý den.
Jak vlastně vaříte ovocné pivo? Pod tím názvem si pivaři u nás často představují radlery, což jsou klasické ležáky s ovocnou limonádou, nebo prostě jen ležák s příchutí…
Jakub: Těch možností, jak udělat ovocné pivo, je strašně moc. Vyrobit pivo trvá měsíc, tedy když se bavíme o typu „ale“, a během toho měsíce tam můžete to ovoce přidat kdykoliv. Něco se dává v úvodní fázi, něco do chmelovaru, něco do whirlpoolu, něco do ležení a v každém kroku to udělá něco jiného. Čím intenzivnější chuť chcete, tím později to tam přidáváte.
"Fakt divný!", stojí na šatech Tiny Nagyové. Jak ona, tak její pivo je opravdu nestandardní - ale tak nějak stylově.
Samozřejmě je dobré to nedávat úplně ke konci, když to hodíte už do hotového piva, tak už to nezkvasí a zůstane tam víc chutí. Člověk musí také přemýšlet, jak to udělat, aby se mu to nezkazilo – pivo je živý nápoj, náchylný na kontaminaci. Jakákoliv nečistota ho může zkazit.
Co byla prozatím vaše nejextrémnější příchuť?
Tina: Zatím můžou lidé ochutnat třeba pivo s příchutí bloody mary…
Jakub: A nedávno jsme uvařili pivo s příchutí krevet. Ale to ještě nevíme, jak bude chutnat. Zajímavý bylo taky pivo se sépiovým inkoustem.
Tina: S pivovarem Clock a palírnou Žufánek jsme vařili německý styl gose se sušeným tuňákem, koriandrem, uzenou solí a ginovým kořením.
Jsme jediný stát na světě, kde je pivo levnější než voda. V Česku totiž nejsou lidi zvyklí platit za služby. Všichni koukají, kolik stojí ten samotný produkt. Nechápou, že když jdou do hospody, tak si nekupují jen pivo, ale také to, že jim ho někdo donese.
Jak na podobné extrémy reagují klasičtí pivaři, odkojení ležákem?
Tina: Občas s velkým nepochopením. Česko je velmi konzervativní krajina, co se piva týče. Pivo má být ležák, má stát do deseti korun, aby se za málo peněz lidi co nejrychleji opili. My si naopak myslíme, že pivo je hrozně podceňovaný nápoj. Proces výroby je extrémně náročný a můžete během něj udělat spoustu chyb. Zasloužilo by si, aby se k němu Češi chovali lépe. My jsme chtěli vytvořit právě tu přidanou hodnotu, aby lidé pivo nepovažovali za břečku.
Jakub: Většina piva, co se v Čechách vypije, jsou různé ležáky. Ten styl sám tu hrozně devalvoval. Dobře se to pije, dá se toho vypít hodně, stojí to málo peněz… Jsme jediný stát na světě, kde je pivo levnější než voda. V Česku totiž nejsou lidi zvyklí platit za služby. Všichni koukají, kolik stojí ten samotný produkt, a nechápou, že když jdou do hospody, tak si nekupují jen pivo, ale také to, že jim ho někdo donese. Což je ten hlavní účel, proč mají chodit do hospody – pivo samotné si můžou v obchodě koupit za polovinu.
Proč se vlastně v Česku pije tolik klasických ležáků na úkor de facto chuťově výraznějších piv?
Jakub: Je to hodně o párování piva s jídlem. Když si dáte mastné jídlo, hořkým ležákem se to spláchne líp. K huse si nedokážu představit lepší pivo než poctivý ležák.
A s čím se třeba páruje vaše pivo se sépiovým inkoustem?
Tina: Když jsme to pivo představovali v Plzni, udělali k tomu sépiové rizoto s krevetami. Dohromady to šlo skvěle.
Jakub: K „ale“ se hodí třeba nachos s různými přílohami. Můžete si s tím pak pěkně hrát, ke každému pivu vymyslet něco jiného.
Už vás někdy napadlo tak šílené pivo, že jste se rozhodli ho neuvařit?
Tina: Nezavrhli jsme nic. Největší extrémy nás naopak ještě víc hecují. Čím extrémnější, tím lepší. Důležitá je představivost – my jsme nikdy nedělali „testovací várky“ doma, jdeme vždycky rovnou na to. Například to krevetové pivo: Seděli jsme v hospodě a někdo o tom začal v nadsázce mluvit u stolu – a my si řekli, tak jo, jdeme do toho.
Pokročilá symbolika se zračí nejen v názvech piv, ale také na Jakubových prstenech. Že by při vaření piva ze sušených ryb používal černou magii?
Jakub: Buď nás napadne pivní styl a hledáme k němu vhodné suroviny, nebo naopak chceme udělat speciální chuť a hledáme k ní pivní styl. Mango, limetky… Nebo třeba pivo s kávou kopi luwak.
Tina: Byli jsme v Bratislavě na festivalu piva, u stánku jsme měli vypsané ingredience všech našich piv. Přišel pán, pročítá ty seznamy a říká: „No, myslím, že jedinou věc, kterou jste tam nedali, je už jen hovno.“ Tak si říkám: musím vymyslet, jak tam zakomponovat i to… Nakonec se to jmenovalo Shit Happens. Byl to vynikající stout. Uvařili jsme toho jen 2 hektolitry, ale mělo to obrovský úspěch. Dali jsme to na Facebook a začali se nám ozývat z celých Čech, že to pivo chtějí.
Seznam vašich piv se čte jako povídka. Cthulhu, Helter Skelter, Gingers have no soul, Eye of Horus… Kdo je vymýšlí?
Tina: To pivo má vždy nějaký příběh, ze kterého to vyplyne. Nejlíp se prodávalo pivo God is dead. Ale stejně nevaříme skoro žádná piva opakovaně – chceme zkoušet pořád nové a nové věci.
Jakub: Vtipný název byl taky Kukuma Zelenila. V tom pivu je také thajská bazalka a kurkuma, a když jsme to šli kupovat do Sapy, tak nám prodavačka nerozuměla a říká: „Zelenila? Kukuma?“ No, a když nám pak vyjela účtenku, tak to přesně s těmi chybami bylo i na účtu.
Popište mi příběh třeba piva Cthulhu.
Tina: To vychází z toho sépiového inkoustu – sépie je hlavonožec a Cthulhu se v Lovecraftových dílech často zobrazuje jako chobotnice. My vlastně všechna patnáctistupňová piva máme spojená s okultismem nebo démony, protože patnáctka je číslo ďábla.
Jakub: Měli jsme God is dead, Cthulhu, Mr. Crowley, další patnáctku jsme vařili pro kapelu Sodoma Gomora…
A co třeba Eye of Horus?
Jakub: Horus byl egyptský bůh. A Egypt byla velmi dávno světová velmoc ve vaření piva. Kdysi nás napadlo, že uděláme pivo s datlemi a fíky – pojmenovali jsme jej na počest Egypťanů.
Těsně před vrcholem
V současné době je v Česku přes 500 pivovarů. Zvládne to český trh všechno vstřebat?
Tina: To ale nejsou pivovary s velkou produkcí. Některé jsou třeba jen restaurační, co vaří samy pro sebe.
Jakub: Český trh není nafukovací a jeden pivovar na 18 tisíc lidí je vážně trochu moc. Navíc export je náročný, hlavně byrokraticky. Na Slovensko to jde, ale kdybychom chtěli třeba vozit do Německa, tak tomu nemůžeme říkat pivo (podle německého zákona Reinheitsgebot se může pivo říkat nápojům, ve kterých jsou pouze čtyři suroviny: chmel, slad, kvasnice a voda).
Tina a Jakub z pivovaru Crazy Clown mají extrémy rádi. Rádi si hrají, a čím víc je nápad za hranou, tím lépe.
Takže už jsme dosáhli maximálního nasycení populace pivem?
Jakub: I když se blížíme k vrcholu, ještě tam nejsme. Naštěstí už lidi začínají rozeznávat, že ne všechny pivovary to vaří úplně správně, a proto občas vznikají opravdu špatná piva. To, že pivo pochází z minipivovaru, ještě neznamená, že bude automaticky dobré – stejně jako nemusí být špatné pivo z velkých pivovarů.
Hospodští si začali stěžovat, tak jsem obvolal všechna místa, kde jsme to pivo navezli, a vzali jsme ho zpátky.
Plzeň i Budvar jsou molochy a vaří naprosto špičková piva. Naopak některá piva z minipivovarů jsou tak odporná, že se s nimi ani nedají zalévat záhonky, protože by zvadly kytky.
Stalo se vám někdy, že se pivo nepovedlo?
Jakub: Zkazily se dvě várky. Jednou jsme to odhalili při kvašení a nechali jsme to hned vylít. V druhém případě to bylo trochu složitější. Tehdy se porouchala myčka sudů a zkazilo se to až při distribuci.
Reklama
Hospodští si na to začali stěžovat, tak jsem obvolal všechna místa, kde jsme to pivo navezli, a vzali jsme ho zpátky. To prostě nejde, takhle si kazit jméno.
Na které pivo jste nejvíc hrdí?
Jakub: Za mě asi slaný porter New World Order. Představovali jsme si, že tohle pivo bude chutnat dokonale. A taky tak chutnalo. Snažíme se, aby výsledek vždycky chutnal tak, jak jsme si ho vymysleli.
Jaké máte plány? Bude Crazy Clown dále růst, nebo je to spíš jedna stránka z vašeho životního deníku?
Jakub: Samozřejmě bychom chtěli svůj pivovar – zrovna teď sháníme investora.
Tina: Je to taková součást naší skládačky. A zcela určitě nebudeme za 10 let fungovat tak, jako fungujeme dnes. Stojíme na začátku cesty.
foto: Archiv Crazy Clown, zdroj: Crazy Clown