Suprová opice, velké pysky: Jak včas zachytit rasistické oblečky

Některé švédské oděvní značky zakládají oddělení, která mají za úkol zachovat diverzitu produktů a přitom se vyhýbat nechtěným nařčením z rasismu. Mohou se ale výrobci oblečení poučit z již proběhlých „kauz“? Je v jejich silách odhadnout, co všechno by mohlo být považováno za rasistické?

Coolest monkey? Tady se něco nepovedlo...

Je to už víc než rok, co se oděvní firma H&M omluvila za fotku zobrazující černého chlapce, který předváděl mikinu s nápisem „Coolest monkey in the jungle“, volně přeloženo, „Nejsuprovější opice v džungli“. Švédská oděvní firma tehdy vydala následující prohlášení: „Považujeme to za chybu a souhlasíme s tím, že je nutno vymýtit i neúmyslný, pasivní nebo příležitostný rasismus všude tam, kde existuje.“ Krátce poté firma jmenovala svého prvního globálního manažera pro rozmanitost a inkluzi, konkrétně Annie Wuovou. Tato žena předtím pracovala v H&M v oddělení vztahů se zaměstnanci, narodila se na Tchaj-wanu a vyrůstala v New Yorku. Po skandálu s „opicí“ prohlásila, že je z té chyby v šoku a že byla neúmyslná.

Skučí Prada i Gucci

Nutno říci, že v tomto případě by bylo spíš divné, kdyby se nikdo neozval a neudělal skandál. Problémy měla dřív i španělská Zara, prodávala třeba svastiku na kabelce nebo dětské pruhované tričko s hvězdou, které připomínalo mundůr z koncentračního tábora.

Zákazníci vnímají mnoho věcí. Například to, že představenstvo společnosti H&M se skládá ze čtyř bílých mužů a šesti bílých žen.

Zajímavé možná je, že do problémů se dostávají i luxusní značky, například Prada s figurkou černocha s obrovskými rty nebo nedávno Gucci se svetrem, který obsahoval jakýsi návlek na obličej s otvorem na ústa, lemovaný „nekorektně“ obrovskými pletenými rty.

Kde se vzal ten velký ret? Z cigaret?

Po pár hodinách byl na světě skandál a značka reagovala na Twitteru omluvou a slibem, že se poučí. V odpovědích se objevilo doporučení, že by si měli najmout černé zaměstnance a kultivovat firemní prostředí, aby se všichni cítili dobře.

Až moc bílý management

Pojďme ale ještě zpátky v čase a zpátky k H&M. Listopad roku 2017 znamenal navzdory roční době pro firmu poměrně horký měsíc. Značka na trh uvedla mikinu s nápisem „Unemployed“, tedy „Nezaměstnaný“. Poměrně rychle byla stažena z trhu a Annie Wuová se opět omlouvala a prohlašovala, že její zaměstnavatel chce být hlavně trendy. Do škatulky oblečení reagující na aktuální dění tedy možná patřila i další mikina s nápisem „Nothing to do. Nowhere to go“. Jde o reakci na chudobu a utrpení? Dost možná, tento kousek stál 25 liber. Společnosti H&M se každopádně globálně moc nedaří, zavírá obchody a prodej se snaží přesunout na internet. Možná tedy šlo o vyjádření nálady ve firmě.

Že by reakce na bídu a utrpení?

Annie Wuová říká, že značka zavedla opatření, aby k podobným nechtěným kontroverzím nedocházelo, a že se pořád učí. Ovšem téma rozmanitosti je široké a někdy se prostě nezadaří. To se dá pochopit, veřejnost je totiž velmi citlivá a přísná a hledá problém i tam, kde není. H&M prý dokonce na toto téma školí i samotného šéfa a top 1000 manažerů. Je tedy vidět, že chce s nekorektními produkty něco dělat. Zákazníci, kteří jsou na podobné věci citliví, vnímají mnoho věcí. Například to, že představenstvo společnosti H&M se skládá ze čtyř bílých mužů a šesti bílých žen. Z toho si mnozí vyvodí, že menšiny pro tuto firmu nejsou důležité. A pokud se navíc podívají na některé kontroverzní produkty, mají jasno.