Výstřední a netradiční film Bufo Alvarius, jenž zobrazuje příběh skupinky „psychonautů“, kteří se vydávají na cestu do Ameriky, zachytil na kameru režisér Filip Záruba. Film se setkal s rozličnými ohlasy. Někteří ho ostře odsuzují a považují až za nebezpečný, jiní ho vítají jako osvětový snímek. Jed ze žáby Bufo Alvarius totiž obsahuje nejsilnější známé přírodní psychedelikum, tryptamin 5-MeO-DMT, a po jeho vykouření prý člověk dokáže změnit názor úplně na všechno, co dosud považoval za danou věc.
Filip Záruba se loni po uvedení filmu zúčastnil prvního světového kongresu Bufo Alvarius v Mexiku, kde se mimo jiné řešila „Univerzální deklarace lidského práva na přímou spirituální zkušenost“. Ta by mohla zaručit, že by mohl každý člověk legálně užívat psychedelika. O kontroverzním návrhu jsme mluvili právě se Filipem Zárubou.
O co přesně v deklaraci jde a co si o ní myslíte vy?
S tímto návrhem přišel spisovatel a aktivista Martin W. Balll. Jedná se o otevřený dopis členským zemím a výborům OSN, jehož cílem je uznat právo na přímou duchovní zkušenost zprostředkovanou psychedeliky jako základní nezpochybnitelné lidské právo, které nijak nemůžou omezovat zákony jednotlivých zemí.
Psychedelika prokazatelně žádnou závislost nezpůsobují, ale naopak ji dokážou léčit.
Tedy za předpokladu, že tím nedochází k omezení jiných základních práv lidských bytostí a že cílem zážitku je osobní rozvoj nebo léčení psychických či fyzických problémů. Z mého pohledu je to úžasná věc a byl bych moc rád, kdyby to tak v budoucnu bylo.
Žába Bufo Alvarius. Samotná ropucha ani neví, co za poklad v sobě nosí
Stát má totiž sloužit nám, ne my jemu. A přijde mi naprosto absurdní, že si státy usurpují právo zakazovat mi, co můžu a nemůžu dělat se svým tělem a myslí, pokud tím naprosto nikomu neškodím. Také mi přijde nepřijatelné, že je dnes možné zavřít do vězení někoho jen proto, že si v lese nasbírá pár hub nebo vypěstuje několik rostlin konopí pro svou vlastní potřebu anebo pro léčebné účely. Ostatně o nesmyslnosti války proti drogám, která způsobuje více škod než užitku, se mluví i v našem filmu.
Nejsou drogy obecně nebezpečné?
Jak které. Psychedelika jsou obvykle řazena na seznam zakázaných látek do té nejpřísnější skupiny, tedy mezi látky, které způsobují závislost, škodí zdraví a nemají žádný terapeutický potenciál. To ale není pravda. Psychedelika prokazatelně žádnou závislost nezpůsobují, ale naopak ji dokážou léčit. Není možné se jimi předávkovat a podle posledních vědeckých výzkumů mají velký terapeutický potenciál.
V roce 2010 publikoval profesor David Nutt, bývalý hlavní poradce britské vlády v oblasti drogové politiky, studii, kde byly různé drogy posuzovány nejen podle negativního vlivu na uživatele, ale také podle toho, jakou škodu způsobují jeho okolí a celé společnosti. Nejhůře dopadl alkohol následovaný heroinem, crackem, pervitinem, kokainem a tabákem. Maximální skóre bylo 100 bodů a tyto látky se nacházely v rozpětí od 72 do 26 bodů. Psychedelika jako LSD a lysohlávky byly v tabulce úplně na konci, měly 7, respektive 6 bodů a v kategorii škoda spáchaná vůči okolí a celé společnosti získaly 2 a 0 bodů. Společenská kategorizace drog tedy není založena na faktech, ale na nevědomosti, lžích a předsudcích.
Naštěstí se teď situace začíná měnit, výzkum psychedelik zažívá obrovskou renesanci na celém světě a díky Národnímu ústavu duševního zdraví i v Česku znovuobjevujeme jejich potenciál. Ve vyspělých zemích probíhají pozitivní legislativní změny. Snad k tomu časem dojde i u nás.
Co mají společného lidé, kteří se konference v Mexiku zúčastnili, a k čemu takový kongres vlastně je?
Skladba účastníků byla fakt dost různorodá: vědci, umělci, psychonauti, váleční veteráni, psychologové, lékaři, psychiatři, antropologové, archeologové, profesoři různých univerzit a samozřejmě také facilitátoři, kteří s Bufem nebo 5-MeO-DMT pracují. Jejich společným rysem byla otevřená mysl, smysl pro humor a touha pochopit sebe sama, podstatu vědomí a našeho vesmíru. Hodně se také debatovalo o celkovém směřování naší civilizace a jak ji změnit, abychom my i „naše“ planeta přežili.
Občas tam v panelových diskuzích došlo k nějaké ostřejší výměně názorů, ale nebylo to na škodu. Vzhledem k tomu, že v současnosti už neexistuje žádná nepřetržitá šamanská linie, lidé se teprve učí, jak s Bufo Alvarius nebo 5-MeO-DMT pracovat, a tak bohužel dělají chyby. Proto je důležité o tom diskutovat a najít bezpečný styl práce s touto medicínou. A přínosné to bylo v mnoha ohledech. Dozvěděl jsem se spoustu nových informací a hlavně navázal skvělá nová přátelství se zajímavými lidmi z celého světa. S některými, doufám, natočím nějaký další film. Už o tom jednáme.
Prý by se už také neměl používat pojem psychedelika, ale entheogen. O co jde?
Pojmy jako halucinogen, droga, medicína nebo psychedelika nejsou úplně přesné. Termín halucinogen zpopularizoval Aldous Huxley knihou Brány vnímání. To ale navozovalo dojem, že se jedná jen o halucinace a ne smysluplné vize, a tak později přišel psychiatr Humphry Osmond s označením psychedelika.
Záběr z filmu Bufo Alvarius
Vůči těmto termínům ale ve společnosti a v médiích existuje spousta negativních předsudků, a tak se teď čím dál víc používá vhodnější slovo a tím je právě entheogen, což se dá z latiny přeložit jako „to, co ukazuje boha uvnitř“ či „probuzení vnitřního boha“. Ten pojem není ale zas tak nový, protože vznikl už na konci 70. let. Vlastnosti 5-MeO-DMT ale podle mě vystihuje dokonale. Pokud bych měl nějakou molekulu označit jako entheogen, tak určitě právě tuhle.
Jak by to vypadalo, kdyby teď všichni začali kouřit žabí jed? A je to vůbec pro každého?
To si netroufám odhadnout a nemyslím si, že by to byl dobrý nápad. Pro každého to určitě není a podle mě to ani není nutné. Souhlasím s vědcem Rupertem Sheldrakem a jeho teorií morfogenetických polí a morfické rezonance, která tvrdí, že na to, aby se změnil systém, není třeba změnit nadpoloviční většinu článků toho systému, ale stačí, aby se změnilo určité kritické množství, které vůbec nemusí být velké. Postačí třeba pět deset procent, a jakmile těch pět deset procent lidí získá určité vědomosti a schopnosti, tak pro zbytek lidstva je mnohem snazší si je osvojit a změnit se také.
Měli by rituál podstupovat i zdraví jedinci, kteří si nemyslí, že by něčím v životě trpěli?
Z mého pohledu existují tři různé důvody, proč se rituálu zúčastnit. Tím prvním je závislost na tvrdých drogách nebo alkoholu, kde má Bufo velmi vysokou účinnost a dokáže lidi zbavit závislostí. Druhým důvodem může být léčba různých psychosomatických onemocnění, posttraumatického syndromu, depresí nebo úzkostných stavů. A tím třetím a nejčastějším je prostá touha po poznání pravdy o podstatě vesmíru a nás samotných.
Získat odpovědi na věčné otázky, kdo jsme, odkud přicházíme a kam jdeme. V dnešní době existuje spousta často protichůdných teorií, je těžké se zorientovat a zjistit, čemu vlastně věřit, chceme důkazy, a tak pro mnohé je tou nejlepší cestou si to prostě ověřit takzvaně na vlastní kůži, což vám právě Bufo umožňuje. Můžete alespoň na chvíli zažít to, o čem mluví všichni velcí mystici: nirvánu, samádhi, satori, osvícení...
Jaká je vaše teorie, proč vůbec na světě existují takové žáby? Jsou tu kvůli nám?
To si opravdu netroufám tvrdit, žádné důkazy pro to nemám. Na druhé straně nevěřím moc na náhody, všechno má nějaký hlubší význam, takže klidně to může být nějaká „pojistka“, abychom ani v krizových dobách, jako je tato, nezapomněli. Vesmír má asi zajímavý smysl pro humor, když tu nejsilnější látku ukryje do sekretu zvířete, které ve spoustě lidí vzbuzuje odpor a žije většinu roku schované pod zemí. To je ten druhý význam spojení „Underground Secret“.
Proč si myslíte, že změny, ke kterým u člověka po zážitku s žábou dojde, jsou ty správné?
To si nemyslím. U všech to tak nutně být nemusí a každý si pod pojmem „správné“ představuje něco jiného. Nechtěl bych nikomu vnucovat, co je a co není správné. Ale americký psychiatr českého původu Stanislav Grof ve filmu říká, že tyto transpersonální zážitky v lidech probouzejí opravdovou spiritualitu, která je univerzální a nevázaná na žádné konkrétní náboženství. Také lidi zbavují nenávisti, agrese anebo rasových, sexuálních, národnostních a politických předsudků. Probouzejí v nich pocit jakéhosi globálního občanství a silnou sounáležitost s přírodou.
Jeden z obřadů ve filmu Bufo Alvarius
A to jsou, myslím, pozitivní změny pro náš současný svět. Už si nemůžeme dovolit pokračovat stejným způsobem jako doposud. Je ale třeba zdůraznit, že ne každý bude mít přesně takový zážitek jako účastníci naší expedice. Velmi záleží na práci šamana, na setu a settingu a také na předchozích zkušenostech se změněnými stavy vědomí. Existují také psychické a fyzické kontraindikace, které zážitek úplně vylučují. A neméně důležitá je integrace zážitku do života. S tou mohou mít někteří lidé problémy a zabere to pak týdny i měsíce tvrdé práce. Bufo ceremonie trvá jen pár minut, ale ta skutečná začíná, až když se vrátíte domů.
Jak by měl podle vás vypadat takový ideální svět?
Když jsme v lednu promítali film na Floridě, profesor Scott Olsen, který nás pozval, říkal zajímavou věc. Podle něj je 5-MeO-DMT látka, která je v budoucnu schopna změnit směřování celé západní civilizace. Funguje nesmírně rychle, silně a tím, že bylo její užívání zapomenuto, máme jedinečnou možnost si vytvořit náš vlastní přechodový rituál, který bude odpovídat našim potřebám. Také říkal, že v pralese v Peru, kde užíval 5-MeO-DMT a Ayahuascu 14 dní v kuse, měl velmi jasnou vizi budoucnosti, v níž budoucí „Buddha“ kázal tři velmi jednoduché pravdy, kterými by se lidé měli v budoucnu řídit.
Ta první zní asi takto: Praktikuj Zlaté a Stříbrné pravidlo. Ta už jsou vlastně v různých podobách obsažena ve světových náboženstvích. Zlaté pravidlo je aktivní: Dělej druhým to, co bys chtěl, aby dělali tobě. Stříbrné pravidlo je pak pasivní: Nedělej druhým to, co bys nechtěl, aby dělali tobě. Druhá pravda zní: Žij podle principu Ahimsa, to jest, praktikuj nenásilí vůči všem bytostem. No a ta třetí: Žij nesobecky. Druhé dávej vždy na první místo.
Kdyby tyhle tři jednoduché principy dodržovali všichni lidé, věřím, že bychom žili v ideálním světě. Myslím si, že problémem dnešního světa není nějaké univerzální zlo, ale prostá nevědomost. Z ní pramení všechny naše problémy. Potřebujeme jen znát pravdu a věřím, že pak už se rozhodneme „správně“. Klíčem je proto kvalitní vzdělání, kritické myšlení, pravdivé informace, tolerance, úcta k životu, svoboda a samozřejmě láska. A pro někoho třeba i transpersonální zážitky.
Je to vlastně přirozené, když člověka a jeho chování změní jed ze žáby? Proč se vlastně člověk o sobě to samé nedozví nějakou jinou přirozenou cestou?
Spousta antropologů a vědců si ale myslí, že to je naprosto přirozená cesta, že šamanismus a psychedelika sehrála velkou roli v naší dávné i nedávné historii. Náznaky o používání psychedelik najdeme na těch nejstarších jeskynních malbách a petroglyfech. Šamanismus se svou kombinací zpěvu, tance, rytmu a vizuálních vjemů stál možná u počátků zrodu kultury a umění. Když k tomu přidáme šamanovu schopnost léčit a řešit všemožné problémy lidí, určitě to byl ten nejváženější člověk dávných kmenových kultur a první profese vůbec. Badatelé na poli psychedelik Dennis a Terrence McKenna tvrdí, že psychedelická zkušenost je možná dokonce zodpovědná za vznik jazyka a abstraktního myšlení.
Celá řecká a částečně i římská kultura, věda i filosofie – kolébka evropské civilizace – byla hodně ovlivněna Eleusinskými mystérii. Tento obřad se konal pravidelně téměř 2000 let a základem byla konzumace posvátného nápoje Kykeon, který pravděpodobně obsahoval LSA, což je látka svým účinkem a složením velmi podobná LSD. A podobné to bylo i v jiných starověkých kulturách na dalších kontinentech. Tam, kde to přežilo až do dnešních dob, to považují za naprosto přirozené a nepřirozená jim spíš přijde naše konzumní, přírodu ničící společnost. Je přirozenější léčit se odvarem z liány, anebo drahým patentovaným synteticky vyrobeným lékem s mnoha vedlejšími účinky?
Pořád se ale v případě 5-MeO-DMT vlastně bavíme o jedu...
Není to také jediná cesta a netvrdím, že je ta nejlepší. Existuje spousta přirozených technik, jak se dostat do změněného stavu vědomí i bez těchto látek. V jiných kulturách je znají tisíce let, ale my – západní civilizace – jsme na ně zapomněli. Udělali jsme ohromné pokroky ve vědě a technice, ale pokud jde o spiritualitu, tak tu jsme díky materialismu úplně ztratili. A to je velmi nebezpečná kombinace, jak můžeme vidět všude kolem sebe. Aby nedošlo k nedorozumění, nemyslím si, že celá západní civilizace je od základů špatná. V některých aspektech na sebe můžeme být právem pyšní. Když se podíváte, jak lidé žili před pár staletími, udělali jsme nesmírný pokrok v oblasti lidských práv, životní úrovně, svobody jedince, práv menšin, ženské emancipace a mnoha dalších věcech, ale pořád je na čem pracovat.
Filip Záruba (1977)
Vystudoval gymnázium v Ostravě, poté pokračoval na Vyšší odborné škole Zlín v oboru technologie a výroby audiovizuálního díla. Má za sebou 27 let praxe v oboru 2D a 3D animace, pracuje na speciálních efektech pro filmy, multimediálních dílech, ale také jako autor jinglů, breaků či reklam a videoklipů. Jeho práci jste mohli vidět v pohádce Šmankote, babičko, čaruj!, byl hlavním animátorem v dětském animovaném filmu Báječná show. V roce 2017 natočil dokument Bufo Alvarius.
Když se mě po projekci filmu na konferenci v Curychu ptali, jakou látku bych si vybral, kdybych měl do konce života užívat jen jednu, odpověděl jsem, že bych se nejraději posunul do stádia, kdy žádnou látku potřebovat nebudu a do žádoucího stavu se dostanu jen pomocí meditace. To je z mého pohledu ta nejpřirozenější, ale zároveň také nejtěžší a nejdelší cesta. Ale my už na změnu nemáme moc času. Můj kamarád to jednou hezky shrnul: Když ti hoří dům, tak je jedno, jestli utečeš oknem nebo dveřmi.
Psal jste, že počet šamanů či facilitátorů rychle roste, nebojíte se, že se z rituálů stane komerční atrakce? Že se za šamana začne považovat kde kdo a dojde ke zneužívaní celé věci, jako se to děje třeba s Ayahuascou v Amazonii?
To se časem určitě stane a možná se to už děje, to je nevyhnutelné. Ale také se stane to, že budeme mít mnohem více zkušeností, znalostí a informací z vědeckých výzkumů, a tak ti zodpovědní a slušní facilitátoři budou moci pracovat mnohem fundovaněji, kvalitněji a bezpečněji. Člověk si prostě musí dobře vybrat, komu se svěří do rukou, a zda je to pro něj vůbec vhodná cesta. Ale to platí i dnes a ve většině oborů lidské činnosti.
Reklama
foto: Bufo Alvarius, zdroj: Filip Záruba
