Vlády a úřady obvykle nejsou místem, kde by se dařilo inovacím v oblasti IT nebo nových technologií. Osmadvacetiletý Estonec Ott Velsberg, vládní zmocněnec pro data, má za úkol dotáhnout malý pobaltský národ na špičku v oblastech strojového učení a umělé inteligence. Cílem je zefektivnit procesy pod gescí státu. Velsberg zároveň píše na švédské univerzitě v Umeå dizertaci o využívání internetu věcí ve vládních službách a jeho krédem je heslo, že stát musí být co nejštíhlejší. Estonská vláda najala Velsberga loni v srpnu, má na starosti nový projekt, který má zavést umělou inteligenci do státní správy, a to kvůli lepším službám pro obyvatele.
Podle Velsberga je nasazení umělé inteligence klíčové. „Někteří lidé se obávají, že pokud snížíme počet státních zaměstnanců, utrpí kvalita služeb. Asi 22 % Estonců pracuje pro stát, to je evropský průměr, ale vyšší číslo ve srovnání s americkými 18 %.“ Umělá inteligence a strojové učení byly doposud zavedeny na třinácti úřadech, kde algoritmy nahradily zaměstnance z masa a kostí.
Systém ale funguje i pro zemědělce. Dva týdny před termínem sečení je upozorní prostřednictvím textovky nebo e-mailu, který obsahuje odkaz na satelitní snímek jejich pole.
Například inspektoři už nehlídají zemědělce, kteří dostávají vládní dotace na letní sekání travin. Satelitní snímky pořízené Evropskou kosmickou agenturou jsou každý týden od května do října zapracovány do algoritmu hlubokého učení, který v kombinaci s pozemkovou mapou vyhodnocuje oprávněnost žádostí o dotace. Algoritmus vyhodnocuje každý satelitní snímek a určuje, zda je část pole posekána nebo ne.
Kde je posekáno? Estonci to poznají ze satelitních snímků a úředníci nemusí do terénu
Automatizované zpracování informací může zhatit třeba zásah skotu nebo jen částečně posekané pole, v tom případě přijde čas pro inspektory, kteří dřív prováděli kontroly osobně. Systém ale funguje i pro zemědělce. Dva týdny před termínem sečení je upozorní prostřednictvím textovky nebo e-mailu, který obsahuje odkaz na satelitní snímek jejich pole. Systém ušetřil první rok 665 tisíc eur, protože inspektoři prováděli o mnoho méně kontrol a mohli se věnovat jiné práci.
Jak zaměstnat trestané
V jiné aplikaci jsou životopisy propuštěných státních zaměstnanců zaváděny do systému strojového učení, který páruje jejich dovednosti s požadavky potenciálních zaměstnavatelů. Asi 72 % pracovníků, kteří získají nové zaměstnání prostřednictvím tohoto systému, je po šesti měsících stále v práci, což představuje nárůst oproti 58 % před nasazením strojového učení. Ve třetím případě použití automatizace jsou děti narozené v Estonsku automaticky zapsány do místních škol, a to hned po narození, takže rodiče nemusejí své děti registrovat na školních seznamech. To proto, že nemocniční záznamy jsou automaticky sdíleny s místními školami. To samozřejmě není všechno.
Obě strany nahrají dokumenty a další relevantní informace a AI vydá rozhodnutí, proti kterému se potom bude možné odvolat u soudce.
Estonské Ministerstvo spravedlnosti v dosud nejambicióznějším projektu požádalo Velsberga a jeho tým, aby navrhli „robotického soudce“, který by mohl rozhodnout o sporech týkajících se drobných pohledávek ve výši méně než 7 000 eur. Úředníci doufají, že systém může vyřešit z kapacitních důvodů nevyřízené případy soudců a soudních úředníků. Letos by měl být spuštěný pilotní provoz, zaměřený na smluvní spory. Obě strany nahrají dokumenty a další relevantní informace a AI vydá rozhodnutí, proti kterému se potom bude možné odvolat u soudce. Velsberg říká, že do systému bude potřeba zapracovat mnoho detailů a bude třeba ho dát k připomínkám právníkům a soudcům.
Chytře s chytrým průkazem
Snaha estonské vlády o propojení práva a umělé inteligence není tou úplně první. V některých státech USA pomáhají algoritmy doporučovat rozsudky. Estonská advokátní kancelář Eesti Oigusbüroo poskytuje bezplatnou právní pomoc prostřednictvím chatbotu a generuje jednoduché právní dokumenty. Myšlenka „robotického soudce“ by mohla v Estonsku fungovat částečně proto, že 1,3 milionu obyvatel již používá chytrý průkaz totožnosti a digitální služby státní správy, jako jsou e-volby a digitální daňová evidence. Estonci si mohou také zkontrolovat, kdo má přístup k jejich informacím uloženým ve vládním digitálním portálu.
Už v roce 2016 více než dvě třetiny Estonců vyplňovaly vládní formuláře online, což je dvojnásobek evropského průměru.
Estonský přechod do budoucnosti tvořené právě digitální občankou ale rozhodně nebyl snadný. Systém se v roce 2017 ukázal jako zranitelný a ID karty musely být nahrazeny. Ale už v roce 2016 více než dvě třetiny Estonců vyplňovaly vládní formuláře online, což je dvojnásobek evropského průměru.
„Opravdu soukromé a důvěrné věci nejsou v rukách vlády, ale bank a telekomunikací,“ říká Tanel Tammet, profesor informatiky na Vysoké škole technické v Tallinnu. Tammet je členem estonské vládní pracovní skupiny pro umělou inteligenci, která do roku 2020 navrhne dalších 35 projektů souvisejících s umělou inteligencí.
Přesnější rozhodování?
David Engstrom, odborník na digitalizaci státu ze Stanfordské univerzity, počítá, že přijde čas, kdy by „robotičtí“ právní asistenti řízeni umělou inteligencí mohli pomáhat soudci s judikaturou, precedenty a zázemím potřebným pro konečné rozhodnutí.
Zapojení AI do soudních síní podle něho přinese větší konzistenci a možná i přesnost v rozhodování. Estonští představitelé si zatím hýčkají myšlenku, že „soudní robot“ s umělou inteligencí bude řešit jednoduché spory, což lidským soudcům a právníkům ponechá více času na řešení náročnějších případů.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Wired
