Jakoby těch digitálních či, chcete-li, virtuálních měn bylo na světě málo. Takový pocit má zřejmě i společnost Facebook, která chce tu svou spustit už příští rok. Má se tak stát během prvního čtvrtletí 2020. Už koncem letošního roku by se měna, jejíž pracovní název je GlobalCoin, měla ocitnout v testovacím provozu.
Bližší detaily prý Facebook zveřejní během letošního léta. Jeho zástupci už hovořili s guvernérem britské centrální banky Bank of England Markem Carneym. Zuckerberg a Kanaďan Carney (ano, britskou centrální banku řídí kanadský občan) se už potkali před více než měsícem a podle zpravodajského portálu BBC se bavili o příležitostech a rizicích spuštění takové měny. Facebook už údajně také jedná s bankou Western Union o možnostech spravování plateb v GlobalCoinu. Lidé by prý měli ušetřit na poplatcích oproti případům, kdy peníze posílají z jednoho bankovního účtu na jiný bankovní účet.
Penězi se může stát jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno jako prostředek směny.
Pojďme ale zhodnotit, jaké má GlobalCoin šance stát se skutečně globálním platidlem. A začít můžeme u učebnicové definice peněz. Podle ní se penězi může stát jakékoli aktivum, které je všeobecně přijímáno jako prostředek směny. Mark Zuckerberg si toho je samozřejmě vědom, a proto vyjednává s nejrůznějšími institucemi, které by byly ochotny se GlobalCoinem vůbec nějak zabývat a zahrnout ho mezi platidla, jejichž oběh by tak zprostředkovávaly.
Bitcoin jako příklad
Ale to nestačí. Aby něco bylo všeobecně akceptováno jako hodnota, s níž lze kdykoli zaplatit, aniž byste se báli o kupní sílu onoho aktiva, musíte mu věřit. Virtuální měny svou důvěru často opírají o skutečnost, že za nimi nestojí žádná autorita typu centrální banky. Lidé platící například bitcoinem zkrátka věří, že když do toho nikdo nezasahuje, musí to být funkční samo o sobě. Jenže události kolem bitcoinu v posledním roce a půl daly jasně najevo, že k důvěře nestačí, aby nějaká měna jen tak plula ve vzduchoprázdnu.
Pokud jde elektřina nebo pokud měna není ze dne na den znehodnocena, jsme spokojeni.
Když dojde na lámání chleba, lidé se nakonec vrací k dolarům, eurům, frankům, korunám, zkrátka k měnám, jež ekonomové označují jako fiat money (peníze s nuceným oběhem bez kovového krytí). Nakonec jsou to zase měny garantované centrálními bankami, které se těší důvěře firem i občanů. Samozřejmě, že řeč je o centrálních bankách ve standardních tržních ekonomikách, nikoli v zemích jako Zimbabwe či Venezuela, kde jsou centrální banky pod kontrolou vlády, a proto tyto země čas od času zažívají hyperinflační „hororstory“.
Celkem dobře roli centrálních bank vysvětluje bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Lidi nezajímá, jak funguje peněžní systém, dokonce ani 99 procent z nich nemá tušení, jak velká peněžní zásoba obíhá ekonomikou. Jediné, co chtějí občané a firmy vědět, je, že si zítra za korunu koupí stejný objem zboží jako dnes. Podobně nás nezajímá, na jakém principu pracuje elektrický proud, důležité pro nás je, že po zapnutí vypínače se rozsvítí žárovka. Pokud jde elektřina nebo pokud měna není ze dne na den znehodnocena, jsme spokojeni.
Facebook jako centrální banka
Jestliže tedy chce Mark Zuckerberg uspět se svou digitální měnou, nemá prakticky jinou možnost, než že bude Facebook pasovat do role centrální banky. Tedy někoho, kdo bude hodnotu GlobalCoinu garantovat. Někoho, kdo zařídí, že jeden den nebude GlobalCoin stát tisíc dolarů a druhý ten třeba jen dvě stě. Nepodaří-li se toho Zuckerbergovi dosáhnout, stane se z GlobalCoinu jen další vysoce rizikové aktivum, jež bude přitahovat spekulanty, kteří budou ochotni riskovat část svých peněz výměnou za potenciálně vysoké zhodnocení své investice. Je otázka, do jaké míry má Facebook rozhodnutí stát se centrální bankou ve svých rukách.
Dolar a virtuální měny jsou do jisté míry spojité nádoby. Když hodnota jednoho roste, toho druhého klesá a naopak.
Na každý pád stojí za to budoucí vývoj kolem GlobalCoinu sledovat. Vůbec bych se ale nedivila, pokud testovací provoz ukáže, že k masivnímu používání další digitální měny není důvod. Proti GlobalCoinu hovoří i skutečnost, že se dříve či později měnová politika významných centrálních bank začne vracet do normálu. Americký Federální rezervní systém nulové úrokové sazby opustil již dávno a USA jsou tak normálnímu stavu ze všech nejblíže. Proto také hodnota amerického dolaru v posledních letech tolik stoupla. A je nutné upozornit, že dolar a virtuální měny jsou do jisté míry spojité nádoby. Když hodnota jednoho roste, toho druhého klesá a naopak. Tak uvidíme.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC