Výraz kus půdy je trochu nepřesný – ten je ve skutečnosti větší než poblíž ležící město Reno. Společnost Blockchains jej koupila za 170 milionů dolarů v hotovosti a od počátku vzbuzuje rozruch hlavně majitel společnosti – právník Jeffrey Berns, který zbohatl na kryptoměnách a vysnil si experimentální komunitu s domy, školami, řadou obchodů a produkčních studií. A celá tahle komunita bude založena na blockchainu – což je de facto databázová technologie, kterou poprvé použil bitcoin.
Blockchainová země
Šestapadesátiletý Berns redaktorům New York Times popsal nejvýraznější body svého projektu při rozhovoru na pouštní plošině, uprostřed divokého porostu, na kterém se popásala stáda divokých koní. „Vídíte tam na obzoru ty hory? Leží na hranici South Valley. Tam vybudujeme náš high-tech park,“ říká Berns o budoucím výzkumném kampusu s univerzitou a také třeba e-gamingovým týmem.
Vizionářský projekt blockchainového města. Libeňský most zatím chybí
Bernsovy ambice zní fantasticky. Otisk imaginárního světa kryptoměn do reality ovšem vystihuje nerealistickou povahu kryptoměn a blockchainu. Digitální apoštolové celého světa mají s relativně novou technologií velké plány – může to podle nich být způsob, jak decentralizovanou měnou zlomit závislost na finančních institucích a vládách.
Všechny projekty ovšem prozatím narážejí na obrovskou nestálost bitcoinového kurzu – loni v prosinci dosáhl bitcoin svého maxima, když překročil hodnotu 20 tisíc dolarů, nyní se pohybuje cena bitcoinu pod hranicí pěti tisíc dolarů a pokles stále pokračuje.
Spekulanti i vizionáři
Bitcoin přitahuje různé typy lidí, od vizionářů až po ty, kteří v nové technologii vidí způsob, jak rychle zbohatnout. Některým se to podařilo: například investor Tim Draper nakoupil v roce 2014 celkem 30 tisíc bitcoinů za 19 milionů dolarů, dnes mají téměř desetkrát větší hodnotu. Sourozenci Winklevossovi, kteří se s Markem Zuckerbergem soudili o autorství Facebooku, použili mimosoudní vyrovnání na nákup bitcoinů: investovali 11 milionů dolarů v roce 2013, dnes mají nakoupené bitcoiny hodnotu přes 230 milionů dolarů. A vydělala také americká vláda: FBI zabavila v roce 2013 při zátahu na černý digitální trh Silk Road 144 000 bitcoinů, které prodala za 48 milionů dolarů (kdyby počkali do roku 2017, měly by hodnotu miliard dolarů).
Při oficiálním vyhlášení Innovation Parku seděl Berns na pódiu s guvernérem Nevady a s Elonem Muskem, majitelem Tesly.
Berns se od bitcoinových spekulantů odlišuje: investuje reálné peníze do reálných věcí. Zatím utratil 300 milionů za pozemky, kanceláře, plánování a výplaty týmu 70 lidí. Chce, aby rozhodující pravomoci byly rozděleny rovnoměrně mezi všechny účastníky projektu, stejně jako 90 procent dividend, které projekt vygeneruje. Všechna vlastnická i volební práva se mají zaznamenávat do digitální peněženky. „Něco mi prostě říká, že když přesvědčíme dostatek lidí, aby blockchainu věřili, můžeme změnit systém.“
Jeffrey Berns: Vizionář nebo pouhý snílek? Zkusí přeměnit bitcoiny v prosperující město
Jestli se jeho utopické vize splní, není jisté, zatím se mu ale podařilo získat přízeň místních úřadů. Brian Sandoval, guvernér Nevady, nedávno oficiálně oznámil přejmenování celého projektu na „Innovation Park". Vedle něj seděli jak autor projektu Jeffrey Berns, tak Elon Musk z Tesly. Jejich nevadská gigafactory, o které se mluví jako o nejrozsáhlejší stavbě na světě, stojí na blockchainovém pozemku a své budovy tam mají také tech giganti jako Google, Apple nebo Switch. Pro nevadský okres Storey County, který byl donedávna známý jen kvůli těžení stříbra a moderním vykřičeným domům, je to zásadní změna.
Za rok se uvidí
Práce na stavbách se ale zatím zastavily. Berns tvrdí, že stavba nezačne dřív než v druhé polovině roku 2019, až budou hotovy všechny plány a až ji lokální představitelé schválí. Jeho lidé mu ale věří: Joanna Rodriguez, office manažerka bývalé Bernsovy právní kanceláře, se do Nevady přestěhovala i s manželem a dětmi. „On má dost šílené nápady, ale já vím, že když se pro něco rozhodne, podaří se mu to,“ tvrdí devětadvacetiletá žena, která s Bernsem pracuje už 8 let.
Buď to bude největší věc, která kdy vznikla, nebo největší katastrofa v historii lidstva.
Berns strávil právní praxí většinu svého života, ve spoustě případů stál právě proti finančním institucím. O bitcoinu se dozvěděl v roce 2012, získala si jej ale jiná kryptoměna, Ethereum. Blockchainovou zemi financuje z prodeje digitálního tokemu Ether, spojeného právě s Etherem. Levně nakoupil, draze prodal, jak říká stará traderská poučka. Jak mu ale bude tato teorie fungovat do budoucna, to záleží z velké části právě na vývoji ceny kryptoměn. A ta v současné době není příliš příznivá. Zda jsou právě výkyvy a pokles ceny o 75 % za poslední rok příčinou odkladu zahájení stavby, můžeme jen spekulovat.
Reklama
Berns věří, že Ethereum dává lidem způsob absolutně kontrolovat identitu a online data, což je hojně sdílený názor v bitcoinové komunitě. Může to ale fungovat v reálném světě? Příští rok touhle dobou už by mělo být jasněji – přinejhorším může Berns pozemky zase prodat a věnovat se právní praxi. Živila ho do doby, než zbohatl na bitcoinech, a živit ho může i poté, co (a pokud) kryptoměnová vlna zase opadne. „Buď to bude největší věc, která kdy vznikla, nebo největší katastrofa v historii lidstva,“ nešetří Berns silnými slovy. „Nevím, jak to skončí, samozřejmě věřím, že to bude velká věc. Ať tak či tak, bude to jízda!“ Tak asi jo.
foto: Profimedia, zdroj: New York Times
