Vědci věnují velké úsilí, aby porozuměli postojům mileniálů, tedy jedinců, kteří se narodili na přelomu 80. a 90. let. Výrazně méně se potom zabývají těmi, kteří na svět přišli až po roce 1997. V Americe dnes tato generace, které se přezdívá „Z“, tvoří přibližně čtvrtinu populace. Jedná se o skupinu lidí, kteří si stěží pamatují svět bez sociálních médií a chytrých telefonů. Jací jsou? Podle dosavadních výzkumů méně hédonističtí, lépe vychovaní a velmi osamělí. To potvrzuje i nedávná zpráva výzkumného centra Pew Research Centre, která naděje a obavy této zvláštní generace odhaluje více než jakýkoliv výzkum před ní.
Úzkosti a deprese
Výzkumné centrum Pew Research Centre oslovilo koncem roku 2018 necelou tisícovku mladých Američanů ve věku mezi 13 a 17 lety a přeptalo se jich na existenciální problémy, které nejvíce řeší. Ukázalo se, že dnešní teenagery mnohem více než běžné obtíže dospívajících, jako je neplánované těhotenství a nadměrné pití, trápí obavy o duševní zdraví.
Na vině by podle výzkumu mohla být sociální média, která způsobila, že se teenageři cítí izolovanější od svých přátel.
Až 70 procent oslovených uvedlo, že se domnívají, že jejich vrstevníky nejvíce tíží úzkosti a deprese. Ačkoliv jedinci z chudších domácností měli tendenci hovořit o širší škále nepříjemností než ti z bohatých rodin, obavy o duševní zdraví se shodně objevovaly v hojném počtu v obou skupinách.
Sociální izolace a strach z neúspěchu
Co v mládeži, která má celý život před sebou a měla by si toho vědomí naplno užívat, způsobuje takový stres a sklíčenost, které jsou typické pro starší přepracované generace? Na vině by podle výzkumu mohla být sociální média, která způsobila, že se teenageři cítí izolovanější od svých přátel, a snáze tak podléhají fyzické šikaně i kyberšikaně – více než polovina dotazovaných totiž právě šikanu uvedla jako hlavní problém.
V těsném závěsu za ní kráčejí akademické znalosti. Zdá se totiž, že příslušníci generace Z se vyznačují vysokou touhou po dobrých známkách. Devět desetin respondentů se v průzkumu svěřilo, že když se jedná o práci do školy, cítí se být silně pod tlakem.
Trpí pětina amerických dospělých
Odpovědí na otázku, proč jsou dnes mladí tak sklíčení a úzkostliví, se může stát i celkové společenské klima, v němž jsou různé úzkostné stavy a deprese bohužel na denním pořádku. K tomu přispívá i fakt, že lidé jsou ochotní o těchto svých problémech mluvit víc než kdy dřív. Průzkumy na amerických vysokoškolských studentech přitom ukazují, že depresivní tendence u mládeže zaznamenávají nárůst už od padesátých let. A možná přišly i mnohem dříve.
Na potřebě duševních terapií asi není nic špatného, na druhou stranu to vyvolává otázky, kam jako civilizace spějeme a proč.
Podle amerického Národního institutu duševního zdraví dnes žije téměř pětina dospělých v USA s nějakou duševní poruchou. Dnes už zkrátka v USA není ostuda mít vlastního psychoterapeuta, jako my jsme měli svého obvodního lékaře. Na potřebě duševních terapií asi není nic špatného, na druhou stranu to vyvolává otázky, kam jako civilizace spějeme a proč. Taky je otázka, jestli zde duševní potíže nebyly ve stejné míře už dřív, jen se o nich třeba tolik nemluvilo.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Economist