Co je technostres? Zabiják produktivity, na nějž pomůže změna pracovní kultury

Technostres zní jako název nějaké nesmyslné psychické poruchy, jako pouhý módní výstřelek dnešní doby. Ve skutečnosti je však jednou z nejrozšířenějších potíží současnosti, kterou netrpí pouze jedinci samotní, ale také celé organizace. Naštěstí i na něj existuje lék. A tím je podle nového výzkumu společnosti Microsoft digitální kultura.

V 90. letech se z počítačů stal mainstream. Na začátku dekády ještě chytré bedýnky používala jen část vyvolených, do roku 2000 už většina lidí. Právě v tu dobu se také začaly objevovat první fyzické potíže způsobené používáním počítačů, například syndrom karpálního tunelu.

Problémy spojené s užíváním technologií se asi před deseti lety proměnily z fyzických na psychické.

Na začátku milénia se situace opět změnila a nadvládu nad západním světem převzala mobilní zařízení jako laptopy, pagery a chytré mobilní telefony. Přestali jsme slýchat o karpálním tunelu a naopak se začal objevovat takzvaný esemeskový syndrom a další problémy způsobené častým používáním malých klávesnic.

Psychické potíže

Potom nastal další zlom. Problémy spojené s užíváním technologií se asi před deseti lety proměnily z fyzických na psychické. Lidé začali trpět nejrůznějšími psychickými obtížemi, od nomofóbie (strach z bytí bez telefonu) přes syndrom falešného vibrování (když myslíte, že telefon vibruje, i když ho vůbec u sebe nemáte) až po nespavost kvůli častému koukání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu.

Čas strávený digitální sociální interakcí se každoročně zvyšuje, zatímco čas strávený produktivní prací klesá.

Mobily nám však v posledních letech škodí i tím, že umožňují neustálý kontakt se světem internetu. Tak během celého dne i noci dostáváme výstrahy a upozornění na nové maily či zprávy na dalších komunikačních kanálech a sociálních sítích, které nás nutí být neustále ve střehu. A právě soubor všech výše zmiňovaných psychických problémů vědci nazvali jednoduše „technostres“, který digitální trenér Petr Mára popisuje jako „úzkost spojenou s používáním moderních technologií a způsobenou především neustálým vyrušováním, notifikacemi a návalem informací“.

Nízká produktivita

Technostres nás pochopitelně neovlivňuje pouze doma, ale také v zaměstnání. Podle některých odborníků se čas strávený digitální sociální interakcí každoročně zvyšuje, zatímco čas strávený produktivní prací klesá. A přestože na konci pracovního dne možná velká část z nás cítí velkou únavu a domnívá se, že celý den tvrdě pracovala, uchází nám, že velká část této únavy je způsobena právě neustálým mentálním přesunem z jednoho komunikačního média na další.

Nejvíc nás prý rozptyluje neustálý příliv nových e-mailů, textových zpráv a příspěvků na sociálních sítích.

To ostatně potvrdil i nový výzkum společnosti Microsoft, zahrnující 20 tisíc evropských pracovníků. Z něj vyplynulo, že technologie opravdu způsobují stres a snižují naši pracovní produktivitu (pouze 11,4 procenta dotázaných uvedlo, že se v práci cítí být vysoce produktivní). Nejvíc nás prý rozptyluje neustálý příliv nových e-mailů, textových zpráv a příspěvků na sociálních sítích. Microsoft přitom poukazuje na to, že IT lídři rychle chápou problém digitálního stresu, jakož i potřebu se s ním správně vypořádat. Zdůrazňuje však, že důležité není pouze zavádění nových a efektivnějších způsobů práce, ale také pomoc samotným zaměstnancům, kteří stresem z digitálního světa trpí.

Rozvoj kultury

Lékem je podle Microsoftu zejména silná digitální kultura uvnitř organizace. Dotázaní pracovníci, kteří byli zaměstnáni u společností se silnou digitální kulturou, měli pocit vysoké produktivity ve 22 procentech, což je dvakrát tolik než průměr. Společnosti s rozvinutou digitální kulturou mají navíc v porovnání s ostatními firmami dvakrát víc výkonných zaměstnanců, třikrát víc inovativních pracovníků, a dokonce pětkrát víc lidí, kteří firmě přináší strategickou hodnotu. Bohužel právě faktor kultury je slabým místem řady firem, a to nejen v Čechách, ale i v zahraničí.

„Empatie, zvědavost, tvořivost a rozhodování – tím vším disponují jen lidé. Pokud jsou zaměstnanci přetížení každodenní prací, tyto schopnosti nejvíce ochabují. Technologie dokážou výrazně zvýšit kreativitu, produktivitu i inovativnost lidí. Ale jen pokud je jejich zavedení doprovázeno změnou stylu práce a dostatečnou podporou ze strany lídrů,“ říká Rudolf Urbánek, ředitel společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko.

Jak na to?

Ve společnostech se silnou digitální kulturou téměř všichni zaměstnanci vědí, proč dělají svou práci a jak dosahovat co nejlepších výsledků. Daří se jim pracovat rychle a efektivně. Mají prostor pro vlastní iniciativu, tudíž se nebojí přicházet s vlastními nápady a cítí, že jejich práce má konkrétní dopad.

Podle analýzy společnosti Microsoft firemní kulturu v Česku nejvíc ovlivňují tři klíčové faktory, kterými je zaměření na vysokou kvalitu práce spíš než na čas strávený v kanceláři, propojenost mezi jednotlivými týmy a odděleními a schopnost pracovat jako celek a nakonec důraz na samostatnost pracovníků. Základem je také jasná představa managementu o tom, jak digitální technologie používat, a ochota investovat čas i zdroje do proškolení zaměstnanců a změny pracovních návyků.

Mezi konkrétní opatření, která mohou zaměstnancům postiženým digitálním stresem ulevit, patří například:

• Zavedení limitů na e-maily; odpovídá se na ně pouze během pracovní doby
• Měření míry spokojenosti ve firmě pomocí vlastních průzkumů a následná adekvátní reakce na výsledky
• Vytvoření klidného prostředí, které zaměstnancům umožní koncentraci při práci
• Zákaz nošení mobilních telefonů na meetingy
• Školení zaměstnanců na téma technostresu
• Podpora pravidelných přestávek, vyvarování se přesčasů a upřednostňování osobní komunikace před tou digitální

A nakonec, problém stresu nepodceňujte. Opravdová společenská změna zabere čas a technologie jdou stále kupředu, proto je třeba začít problémy, které přináší, řešit co nejrychleji.

Reklama

foto: Shutterstock, zdroj: Microsoft