Zlatá rýže: Může zachránit miliony životů, přesto je kvůli genetice zakázaná

Debaty o rizicích i přínosech geneticky modifikovaných plodin se vedou už dlouho. A ta nejkontroverznější se pravděpodobně týká takzvané zlaté rýže. Jedná se o potravinu, která může podle svých zastánců zachránit miliony životů a snížit riziko oslepnutí dětí v rozvojových zemích. Přestože byl tento typ rýže vyvinut už na konci 20. století, stále ve většině zemí není plodina, která je uměle obohacená o vitamin A, povolená. Proč?

„Přístup ke zlaté rýži nebyl umožněn těm, pro něž byla vytvořena, ani za dvacet let její existence,“ posteskl si americký filozof a spisovatel Ed Regis ve své nové knize Zlatá rýže, která byla publikována letos v říjnu. „Pokud by bylo její pěstování v rozvojových zemích povoleno, kvůli podvýživě by neumírali lidé a miliony dětí by neosleply.“

V Bangladéši, Číně, Indii a jinde v Asii přežívá mnoho dětí jen na několika málo miskách rýže denně.

Nedostatek vitaminu A se ve vyspělých zemích objevuje jen zřídka, jelikož je tato látka obsažena ve většině našich potravin. Avšak pro lidi v rozvojových zemích je vitamin A často rozhodujícím faktorem života či smrti. Obecně se má za to, že jeho nedostatek zapříčiňuje v těchto zemích vysoký počet případů oslepnutí, a dokonce více dětských úmrtí než virus HIV, tuberkulóza či malárie. Ve světovém měřítku trpí jeho nedostatkem asi třetina dětí mladších pěti let a má za následek asi 2 000 úmrtí denně.

Zmařené dobré úmysly

Aby krizi podvýživy zabránili, rozhodli se němečtí profesoři Peter Beyer a Ingo Portykus už na konci 20. století obrátit na nové technologie. Modifikovali geny běžné rýže tak, aby začala produkovat beta karoten. To je, jak známo, oranžový pigment, který hraje klíčovou roli při tvorbě vitaminu A v našem těle. „V Bangladéši, Číně, Indii a jinde v Asii přežívá mnoho dětí jen na několika málo miskách rýže denně. Jim by denní příděl zlaté rýže mohl darovat život i zrak,“ píše Regis.

Protest Greenpeace proti zlaté rýži byl obzvlášť vytrvalý, hlasitý a extrémní.

Snaha vědců však zatím vychází naprázdno. Zlatá rýže totiž nebyla v rozvojových zemích povolena. Podle autora díla za to částečně mohou některé ekologické neziskovky, například Greenpeace.

Rýže s domutovaným vitaminem A existuje už desítky let. Ti, kterým by možná bodla, se k ní nedostanou

Ta byla mimochodem v červnu 2016 vědci otevřeně kritizována za chybnou interpretaci rizik a benefitů v její kampani proti geneticky modifikovaným plodinám. V dopise, který podepsala asi třetina žijících laureátů Nobelovy ceny, byla přitom zlatá rýže vyzdvižena jako plodina s obrovským zdravotním potenciálem. „Protest Greenpeace proti zlaté rýži byl obzvlášť vytrvalý, hlasitý a extrémní. Možná proto, že je to geneticky modifikovaná plodina, která může světu hodně nabídnout,“ píše Regis.

Hlasy proti

Greenpeace však není se svým stanoviskem ojedinělou organizací, která proti zlaté rýži, potažmo všem GMO potravinám, bojuje. Další oponenti jako například Friends of the Earth a nezisková organizace MASIPAG nyní tvrdí, že existují mnohem efektivnější a levnější způsoby, jak nedostatek vitaminu A v rozvojových zemích řešit. Například UNICEF má program na suplementaci vitaminu A, který zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte o 12 až 24 % za cenu jen několika centů. Friends of the Earth také uvádějí, že zlatá rýže produkuje příliš málo beta-karotenu, a množství rýže, které je v rozvojových zemích lidem k dispozici, by tedy na uspokojení denní potřeby tohoto vitaminu nestačilo.

Pokud produkt moderní biotechnologie představuje možné riziko, měla by být přijata opatření k jeho omezení či zabránění jeho zavedení.

Nicméně, hlavním důvodem pro zastavení šíření zlaté rýže nebyl hlas opozice, ale mezinárodní dohoda známá jako Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti. Cílem tohoto dokumentu, který platí od roku 2003, je zajistit bezpečné zacházení, převoz a používání současných modifikovaných plodin.

Cartagenský protokol obsahuje mimo jiné vysoce kontroverzní klauzuli známou jako zásada 15 neboli zásada předběžné opatrnosti. Ta uvádí, že pokud produkt moderní biotechnologie představuje možné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí, měla by být přijata opatření k jeho omezení či zabránění jeho zavedení. „V případě zlaté rýže pak byla tato doktrína interpretována stylem vinna, dokud se neprokáže nevina,“ říká Reis.

Samé otázky

Zlatá rýže byla zatím povolena v Austrálii, Kanadě, USA a na Novém Zélandu s tím, že organizace Health Canada a americká Food and Drug Administration prohlásily, že tato potravina je zdravotně nezávadná. Otázkou však zůstává, zda byl její vliv na lidské zdraví zkoumán také z dlouhodobého hlediska. U jiných geneticky modifikovaných plodin totiž dlouhodobý účinek na lidské zdraví studován nebyl.

Kromě starosti o lidské zdraví je zde i otázka, jak budou GM plodiny působit na zvířata, která je začnou konzumovat.

A kromě stránky zdravotní vyvstávají i další otázky, například jaký efekt může mít pěstování na okolní přírodu. Co se stane, jestli se geneticky modifikované plodiny zkříží s těmi divokými? Nemluvě o tom, že pěstování GMO již způsobilo vznik super plevelů a rezistentních škůdců, na které je nutné používat stále silnější chemii. A kromě starosti o lidské zdraví je zde i otázka, jak budou GM plodiny působit na zvířata, která je začnou konzumovat. To vše jsou stále předměty diskuzí, které zatím nemají jednoznačné řešení. Zlatá rýže tedy pravděpodobně zůstane zatím povolena jen v minimu států, a to většinou v těch, kde její případné výživové benefity nejsou vůbec důležité.