Studie z konce roku 2019 publikovaná v odborném magazínu Journalism Practice naznačuje, že profesionální novináři jsou na tom aktuálně s morálkou hůře, než byli ještě před pár lety. „V posledních několika letech je jedním z mých hlavních výzkumných zájmů posunující se charakter novinářské identity, tedy toho, co tvoří v tomto odvětví profesionalitu. Četné studie od různých autorů ukázaly, že je to s ní špatné,“ uvádí autor studie Patrick Ferrucci, odborný asistent na University of Colorado.
„Před pár lety, jsem četl The Atlantic, konkrétně článek o studii provedené v Evropě, která zkoumala vývoj identity u lidí z Wall Street. Znělo to velmi zajímavě, takže mě napadlo, že bych mohl provést podobný experiment s novináři. Po rozhovoru se spoluautory jsme přišli s použitím stupnice morálního vývoje známého jako test definování problémů, tedy Defining Issues Test.“
Etika? Není třeba
Během studie absolvovalo tento test 171 amerických novinářů. Test obsahuje etická dilemata a žádá respondenty, aby seřadili dvanáct tvrzení podle toho, jak důležité bylo každé z nich při rozhodování. Vědci nenašli žádné důkazy o tom, že novináři, kteří test vyplňovali s uvědoměním si své profesní identity, jsou etičtější. Jinými slovy, nebyl žádný významný rozdíl mezi novináři, kteří byli upozorněni na své povolání před provedením testu, a těmi, kteří s tímto vědomím test nevyplňovali.
Současní novináři dopadli v testu hůř než ti, kteří stejný test absolvovali v rámci jiné studie před 13 lety.
Pokud by skupiny vykázaly v testu rozdíl, mohli bychom si myslet, že uvědoměním si profese novináře by se mohla zvýšit morálka a etika té skupiny, která text vyplňovala „v kůži novináře“. Ale není tomu tak, a to ukazuje, že aplikace etiky anebo morální důvody nejsou pro novináře součástí a vlastně ani funkcí povolání. Ferrucci a jeho kolegové také zjistili, že současní novináři dopadli v testu hůře než ti, kteří stejný test absolvovali v rámci jiné studie před 13 lety.
Klesá morálka všude?
Výsledky ovšem ukazují i to, že novináři jsou z hlediska morálního vývoje stále nadprůměrní. Morální kredit novinářského povolání podle této studie ale klesá. V úvahu je třeba brát limity a omezení studie. Jednak je to experiment s velmi malým počtem účastníků, navíc se všichni sami identifikovali jako online novináři.
Výsledky by tedy mohly být jiné, kdyby se studie účastnilo víc novinářů ze širšího spektra médií. Ferrucci se také pokusil odpovědět na věčný dotaz, zda neklesá morálka celé společnosti. Pokud by výsledky testu nereprezentovaly pouze vývoj morálky u novinářů, ale v celé společnosti, bylo by na tom podle něho něco pravdy. Jeho studie ovšem má sloužit k pochopení toho, co se kolem nás děje, nikoliv k nalezení absolutní pravdy.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: PsyPost