Aktuální virová epidemie 2019-nCoV zvaná trochu nešťastně koronavirus (tím je totiž celý rod virů včetně SARS a MERS) má potenciál otřást evropským zdravotnictvím. A vrátit nám trochu pokory k přírodě. Není to sice první „zvířecí chřipka“, ale kombinace jejích vlastností nedává moc šanci, jak se proti nakažení a samotné nemoci bránit. Uzavřené jsou hranice, hospody i velká část obchodů. Teď nezbývá, než jen informovat, nehysterčit a čekat, až nemoc ve světě odezní. Následujících sedm bodů vysvětlí proč.
1. Nakažených je třikrát víc
Nemoc se projevuje jako akutní zápal plic, proti němuž nemáme vakcínu. Ta má být hotova až někdy v dubnu (do prodeje se však dostane nejspíš až koncem roku). Do té doby patrně uvidíme spoustu lidí zemřít – na všech kontinentech. Hlášený počet nakažených je patrně až třikrát podhodnocen.
2. Nevíme, jak je nakažlivý
Koronavirus 2019 je nejspíš mnohem infekčnější, než se dosud soudilo. Šíří se rychleji než virus stejného rodu SARS, jemuž trvalo několik měsíců, než nakazil několik tisíc lidí – současný virus zvládl oficiálně nakazit více než 180 tisíc lidí (a další tisíce, o kterých nevíme) za necelé tři měsíce. Jak zhoubný nakonec bude, záleží hlavně na tom, jestli se jeho nakažlivost bude s rozvojem symptomů nemoci (horečka, kašel, dýchací potíže) snižovat jako v případě SARS, nebo zvyšovat jako v případě Eboly.
3. Ani lékaři se neuchrání
Na koronavirus 2019-nCoV překřtěný na nemoc Covid-19 už v Číně i v Evropě onemocnělo několik lékařů a nejméně jeden zemřel. Tahle okolnost je neblahá, lékaři se většinou důsledně chrání.
Jestli je virus schopen nakazit zdravotnický personál, hrozí nepříjemný scénář, kdy se budou nakažení lékaři hromadit na infekčních odděleních jako pacienti, zatímco chybějící služby budou nahrazovat jejich kolegové 24hodinovými směnami.
4. Nakaženého nepoznáme
Jiná okolnost je ještě více neblahá. Koronavirus s největší pravděpodobností šíří i ti nakažení, kteří dosud nevykazují žádné známky nemoci. Někteří je možná nevykážou nikdy a pocítí jen nachlazení.
To vysvětluje i rychlost šíření – jeden nakažený podle odhadů přenese nemoc na další tři až pět lidí. Inkubační doba je přitom až několik týdnů, takže skryté infikování se může lavinovitě šířit.
5. Ochrana jen naoko
Pokusy o ochranu před zavlečením nemoci do jakékoli země nejsou příliš efektivní. Restrikce v cestování v minulosti nefungovaly – podle následných analýz nesnížily rychlost šíření prasečí chřipky v roce 2009, ptačí chřipky počátkem téže dekády ani AIDS v 80. letech, screening na letištích nezachytil ani jeden případ SARS.
6. Kalamita v nemocnicích
Velmi obezřetné testování na příznaky nemoci, k němuž dochází např. ve Francii nebo Británii, zní sice teoreticky jako rozumný přístup, jenže fakticky jsou těmito příznaky hlavně běžná chřipka nebo horečka – tedy ty nejobvyklejší zimní nemoci.
Pokud bude mít nějaká nemocnice na infekčním oddělení stovky prověřovaných případů s horečkou, která doprovází desítky různých onemocnění, nakaženým koronavirem se dostane o to menší péče.
7. Smrt obvykle přichází z Číny
Podle knihy Růst: Od mikroorganismů po megametropole od kanadského vědce českého původu Václava Smila se dá původ většiny pandemií minulosti vysledovat v Číně. Zatím poslední pandemie, která přišla po první světové válce, si vyžádala 50 milionů mrtvých mezi dvěma miliardami obyvatel – ve věku vlaků a lodí.
Pandemie nezabije desítky, ale důsledkem propojení civilizace stovky milionů lidí.
Také epidemie v 50. a 60. letech přišly z Číny nebo Hongkongu. Smil si je jistý, že další pandemie je na cestě, neboť má historicky zpoždění. „Vždy nakonec dorazí. Ta příští nezabije desítky, ale důsledkem propojení civilizace stovky milionů lidí,“ konstatuje vědec. Jestli je to právě nynější koronavirus, je otázka. Ale hysterie není na místě. Ta nadělá víc škody než užitku.
Reklama
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: NewScientist