Katastrofa za katastrofou, chtělo by se říct. Austrálie přišla nedávno kvůli požárům o území větší, než je Česká republika. My jsme mohli poslat pár korun na koaly a chlácholit se tím, že nás australský problém nepálí. Ovšem koronavirus s prozatímním označením 2019-nCoV, který byl poprvé zaznamenán na konci roku 2019 v čínském městě Wu-chan, může představovat hrozbu celosvětovou. Co je to vlastně koronavir a jak moc je třeba se ho obávat?
Virus postupuje tak rychle, že tady vlastně nemá smysl uvádět „aktuální“ počty mrtvých a nakažených. Navíc už víme, že zdaleka nejde o problém čínský. Případy nakažených jsou hlášeny kromě zemí Asie i z USA, Kanady, Francie a dalších evropských států. Je tedy jen otázka času, kdy první nakažený dorazí k nám.
Antibiotika tady nepomůžou
Abychom zjistili, co je koronavir, musíme začít u běžných virů. Často si pleteme onemocnění způsobené virem a bakteriemi. Bakterie jsou organismy zhruba tisíckrát větší než viry a mají naprosto odlišný metabolický cyklus. Proti nim se nejčastěji využívají antibiotika. Bakterie samotné způsobují třeba záněty, angínu, ale jsou i takové, které máme v těle – nejčastěji v trávicím ústrojí, a tam nám pomáhají.
Jestliže nemáte angínu a momentálně trpíte respiračním onemocněním, nachlazením, mohou za něj s největší pravděpodobností viry.
Viry oproti tomu nemají vlastní metabolismus a množí se jen v hostitelské buňce. Problém s nimi je v tom, že velice často mutují. Lze se proti nim očkovat, ale nikdo neřekne, jestli budeme potom imunní i proti novému kmenu viru, který se může objevit jako mávnutím kouzelnou hůlkou. Jestliže nemáte angínu (za ni mohou bakterie) a momentálně trpíte respiračním onemocněním, nachlazením, mohou za něj s největší pravděpodobností viry. Pokusy je zachytit na mikrobiologickém sítu tak, jako je to možné u bakterií, se v minulém století ukázaly – pochopitelně – jako neuskutečnitelné.
Přesun ze zvířat
Koronaviry se ovšem něčím liší. Byly objeveny v 60. letech minulého století a jejich název je společné označení pro čtyři rody virů, které se vyznačují membránou (lipidovou dvouvrstvou), jakou se svým způsobem „chrání“. Obsahují ribonukleovou kyselinu (RNA) a díky ní dovedou lehce mutovat. Koronaviry byly původně známy jen jako původci onemocnění zvířat, v zásadě jen ptáků a savců. Pak ovšem nastal zvrat. Od šedesátých let minulého století byla průběžně identifikována onemocnění koronaviry i u člověka.
Průlom nastal v roce 2002, kdy lékaři objevili zmutovanou verzi koronaviru z rodu Betacoronavirus, který způsoboval onemocnění SARS.
Virus infekční bronchitidy u kuřat a stejné viry u lidských pacientů byly označeny jako lidský koronavirus 229E a lidský koronavirus OC43. Byly to ovšem ojedinělé případy. Průlom nastal v roce 2002, kdy lékaři objevili zmutovanou verzi koronaviru z rodu Betacoronavirus, který způsoboval onemocnění SARS (syndrom náhlého selhání dýchání), jenž zavinil téměř osm set úmrtí lidí na celém světě.
Hadi, nebo netopýři?
Jak už víme, v lednu tohoto roku se v Číně objevil nový typ nebezpečného koronaviru 2019-nCoV a začal se postupně šířit do dalších zemí. Nejdříve se objevily informace, že nákazu na člověka přenesli na tržnici ve Wu-chanu vzácní hadi. Vědci se ale domnívají, že je to nesmysl a že si spíš něčí zpráva žije vlastním životem. Kloní se více k tomu, že nemoc pochází od netopýrů, ovšem nákazu na člověka přeneslo od netopýra ještě jiné zvíře, protože netopýři v zimě hibernují. Tohoto prostředníka se nyní čínští vědci snaží identifikovat. Podle posledních zpráv by mohlo jít o chráněného luskouna.
Člověk podobnou chorobu může chytit zase jen od savců, nikoli od plazů, kteří mají zcela jinou strukturu oběhu v těle.
Čínští vědci ale původně vypustili informaci, že DNA a RNA viru má částečně shodné znaky s čínskou kobrou nebo krajtou. Podle Edwarda Holmese, zoologa Institutu pro infekční choroby a biologickou bezpečnost University of Sydney, který se specializuje na vznikající viry RNA, je nákaza člověka od hada velice nepravděpodobná. Spíš se kloní k tomu, že člověk podobnou chorobu může chytit zase jen od savců, nikoli od plazů, kteří mají zcela jinou strukturu oběhu v těle. Každopádně nemoc je na světě, a to doslova.
Detail koronaviru. Na rozdíl od běžného viru se tenhle dokáže líp bránit. A také lépe šířit
I když čínské orgány začaly izolovat centra výskytu koronaviru, je jisté, že se kvůli letecké dopravě může objevit kdekoli na světě. Letecká doprava to umožní, málokdo z cestujících či pendlujících manažerů a obchodníků bude v prvotním stádiu šíření epidemie navíc ochoten strávit kdesi v cizině postižené nákazou inkubační dobu v izolaci.
Miliony obětí před sto lety
To je asi ta největší hrozba, ale ne jediná. Přestože letecká doprava na konci první světové války neexistovala, světový konflikt uvedl do pohybu spoustu lidí, kteří nebyli v dobré fyzické kondici. Chřipka, jež přišla ve třech vlnách, je ještě dále oslabila, takže snáze podléhali dalším zdravotním komplikacím. To vše je jmenovatelem španělské chřipky, která řádila téměř přesně před sto lety, konkrétně v letech 1918–1919. Obětí se odhaduje asi tak mezi padesáti a sto miliony lidí.
Jestliže je jedinec napaden dvěma kmeny RNA virů, mohou genetické kombinace vytvořit nový virus.
Jméno viru neznamená, že přišel ze Španělska. Stejně jako obdobné nákazy měla tato svůj zdroj v Asii, ale španělský tisk o ní informoval nejdříve. Podle vědců je více než pravděpodobné, že lidstvo bude zaskočeno virem, o němž dosud nikdo nic neví, protože proti známým se dovedeme alespoň částečně bránit. Varování před případnou pandemií je téměř zbytečné, protože – jak bylo řečeno – RNA viry ochotně mutují a jejich nástup nemusí být alarmující.
Jestliže je ale jedinec napaden dvěma kmeny RNA virů, mohou genetické kombinace vytvořit nový virus, vůči němuž bude mít populace malou, nebo vůbec žádnou imunitu. Ať už na lidi tedy přenesl virus kdokoli, vyhlídky zatím růžové nejsou. Buďme proto rádi, že máme epidemiologii na vysoké úrovni a přes všechna negativa je na vysoké úrovni i naše zdravotnictví.
Reklama
foto: Profimedia a Shutterstock, zdroj: Wired
