Téměř obden se v médiích objevují zaručené zprávy, že vakcína proti koronaviru už je na světě, že ji stačí vyzkoušet ještě na pár lidech, a máme vyhráno. Tyhle zprávy ale kromě Donalda Trumpa (kterého po návrhu vstříknout trochu dezinfekce do krve nebere minimálně v tomto ohledu už nikdo vážně) přiživují samy farmaceutické společnosti. Proč? Protože jim samozřejmě po vydání informace, že už jsou "jen krok od objevu vakcíny", stoupnou okamžitě akcie. A ještě jim pár milionů na výzkumy přidá Bill Gates. Jak ale skutečný vývoj vakcíny probíhá?
Nedávno i českým internetem proběhla zpráva, že americká firma Novavax koupila za 167 milionů dolarů farmaceutickou firmičku u Kostelce nad Černými lesy a že tenhle český "závod" bude už od října chrlit stovky milionů vakcín. No a v roce 2021 už by to měla být miliarda vakcín.
Jenže pravda je trochu jiná. Farmaceutická firma Novavax je zatím v první až druhé fázi testování, v Austrálii podala vakcínu asi 130 lidem a teď se bude teprve zjišťovat, jak vakcína proti onemocnění covid-19 pomáhá a jaké má vedlejší účinky. Sám šéf firmy Stanley Erck v prohlášení uvádí, že "cílem firmy je vyrobit do konce roku 100 milionů vakcín". Což je trochu rozdíl a ještě nikdo samozřejmě neví, jestli firma dostane k výrobě zelenou. I tak se akcie firmy po tomto oznámení zvýšily o 20 procent. No a o to tady v první řadě jde (pokud tedy připustíme, že farmaceutické firmy pracují víc pro své akcionáře než pro blaho lidstva).
Australští vědci testují nikoli jen vakcínu společnosti Novavax, ale minimálně zkoušejí ještě jednu další. Nikdo však dosud neví, jak účinné tyto vakcíny jsou.
Jakým způsobem vakcína vzniká a proč je potřeba (někteří vědci se obávají, že vakcína stoprocentně fungovat nebude a že tu budeme žít s nemocí covid-19 stejně jako s běžnou chřipkou, což zní mimochodem i docela logicky), popsal v osmi bodech server BBC, což by mohl být přece jen serióznější zdroj než tisková zpráva firmy (jakékoli).
1. Proč je vakcína proti koronaviru důležitá?
No protože se virus snadno šíří a většina světové populace je vůči němu stále zranitelná. Vakcína by podle BBC poskytla určitou ochranu posílením imunitního systému v boji proti viru, takže by člověk vůbec neměl onemocnět. Vakcína by tak zároveň pomohla při rozvolňování opatření, která jsou kvůli nemoci covid-19 zavedena a ještě dlouhou dobu zavedena budou.
2. V jaké fázi vývoje tedy jsme?
Je pravda, že výzkum probíhá převratně rychle, ale různí výzkumníci se nacházejí v různých fázích. Po celém světě zkoumá vakcíny proti koronaviru asi 80 týmů a to ještě nevíme, jestli se do těchto skupin počítá třeba tým český, který prý také něco vyvíjí. Některé týmy (jako ten výše zmíněný Novavaxu) už jsou každopádně ve fázi klinického testování a hodnocení. Podle Světové zdravotnické organizace je takových týmů asi deset.
U lidí už dneska obíhají nejméně čtyři typy koronavirů. Způsobují jen běžné příznaky nachlazení a žádné vakcíny proti nim neexistují.
Některá z těchto testování vypadají pozitivně a ukázala, že si prvních osm pacientů vytvořilo protilátky, které by mohly virus neutralizovat. V Oxfordu například začalo první testování na více než 800 dobrovolnících a univerzita už podepsala smlouvu s farmaceutickou společností AstraZeneca na 100 milionů dávek vakcíny. Pozor, kontrakt platí, pokud bude tato vakcína fungovat... Aby byli první, tak se kvůli vývoji vakcíny spojili farmaceutičtí giganti Sanofi a GSK. Zřejmě také pro blaho lidstva. Australští vědci testují nikoli jen výše zmíněnou vakcínu společnosti Novavax, ale minimálně zkoušejí ještě jednu další. Nikdo však dosud neví, jak účinné tyto vakcíny jsou.
3. Kdy tedy ta vakcína bude?
Vývoj vakcíny by běžně trval roky, ne-li desetiletí. Vědci ale doufají, že se jim ji povede vyvinout během pár měsíců. I tak se ale většina odborníků domnívá, že účinná vakcína by mohla být pravděpodobně k dispozici nejpozději do poloviny roku 2021, tedy 12 až 18 měsíců po prvním zachycení nového viru Sars-CoV-2 (v tom případě by ovšem už Čína mohla mít od listopadu 2019 poměrně náskok).
Každopádně by to byl podle BBC obrovský vědecký výkon a ani pak neexistují žádné záruky, že taková vakcína bude dlouhodobě či dokonce trvale fungovat. U lidí už dneska obíhají nejméně čtyři typy koronavirů. Způsobují jen běžné příznaky nachlazení a žádné vakcíny proti nim neexistují.
4. Co se ještě všechno musí udělat?
Jak už tedy víme, potenciální vakcíny testuje nebo vyvíjí několik desítek výzkumných týmů. Vyvinout vakcínu ale nestačí. Testy musí nejdříve prokázat, že je vakcína pro lidi stoprocentně bezpečná. Asi by nebylo zrovna fajn, kdyby vakcína způsobovala člověku víc potíží než samotná nemoc covid-19.
Samozřejmě, že existuje myšlenka lidi naočkovat a pak je záměrně nakazit, ale to se zdá i vědcům poměrně nebezpečné...
Klinické zkoušky budou také muset prokázat, že vakcína opravdu vyvolává takovou imunitní odpověď, která lidi ochrání před onemocněním. No, a pokud bude chtít někdo vyrábět miliardy dávek vakcíny, musí se teprve vytvořit systém, jak vakcínu v tak velkém objemu vyrobit. Pak jsou tu samozřejmě regulační orgány, které musejí léčiva před plošnou vakcinací schválit. A nakonec bude muset někdo miliardy vakcín k lidem dostat a naočkovat je.
Jenže to jsme zase zpátky u preventivních opatření, která mohou celý tento proces zpomalit. Nejen kvůli tomu, že asi nebudeme chtít stát ve frontách na očkování proti covidu-19. Pokud bude kvůli opatřením infikováno málo lidí, tak bude trvat déle, než se dovíme, zda vakcína skutečně funguje. Budou zkrátka naočkováni lidé, kteří nebudou mít kde nemoc chytnout. Takže se budeme utěšovat, že vakcína funguje, ale jistotu mít nebudeme. Samozřejmě, že existuje myšlenka lidi naočkovat a pak je záměrně nakazit, ale to se zdá i vědcům poměrně nebezpečné, alespoň do chvíle, kdy koronavirus nebudeme umět léčit.
5. Kolik lidí musí být očkováno?
Tady se dostáváme ke stejné otázce, která se týká i očkování proti běžné chřipce. Podle BBC ani tohle nejde určit, aniž bychom věděli, jak účinná bude vakcína. Obecně se předpokládá, že 60 až 70 % lidí musí být vůči viru imunní, aby se zabránilo jeho šíření (to je ona známá britská "imunita stáda", která v Británii nezafungovala). Takže kdyby byla vakcína perfektní, musely by být naočkovány miliardy lidí na celém světě.
6. Jak vlastně vytvoříme vakcínu?
Vakcíny fungují tak, že se do těla vpraví neškodné množství virů nebo bakterií (nebo dokonce jejich malých částí), aby je rozpoznal imunitní systém. Imunitní systém ony látky rozpozná jako útočníka a naučí se s nimi bojovat.
U starších a nemocných lidí by i vakcína byla nevyhnutelně méně úspěšná, protože starší imunitní systémy na imunizaci reagují méně, nebo nereagují vůbec.
Když je pak tělo vystaveno skutečné nemoci, tak už ví, co má dělat. Běžnou metodou vakcinace bylo proto po celá desetiletí užití původního viru. Vakcína proti spalničkám, příušnicím nebo zarděnkám se vyrábí za použití oslabených virů, které nemohou způsobit plnou infekci. Sezónní očkování proti chřipce obsahuje hlavní kmeny chřipky, které ve společnosti cirkulují, a ty pak dokážou onemocnění zcela neutralizovat.
Práce na nové očkovací látce proti koronaviru využívá novější a v minulosti méně testované přístupy nazývané "plug and play" vakcíny. Vědci znají genetický kód nového koronaviru Sars-CoV-2, mají tedy jasno v tom, jak je sestaven. Vědci v Oxfordu touto metodou "plug and play" vložili jen malou část genetického kódu do neškodného viru, kterým infikovali šimpanze. Doufají, že vyvinuli vakcínu v podobě bezpečného viru, který se chová jako virus nemoci covid-19 a měl by vyvolat imunitní odpověď. Jiné skupiny vědců využívají přímo části genetického kódu (buď DNA, nebo RNA), které by po aplikaci do těla měly začít produkovat části virových proteinů, s nimiž se má opět imunitní systém naučit bojovat.
7. Chránila by vakcína lidi všech věkových skupin?
Další zásadní otázka, na kterou není zřejmá odpověď. U starších a nemocných lidí by i vakcína byla nevyhnutelně méně úspěšná, protože starší imunitní systémy na imunizaci reagují méně, nebo nereagují vůbec. Vidíme to právě u sezónní chřipky. I to se dá ale překonat buď podáním vícero dávek, nebo podáním spolu s lékem, který posiluje imunitní systém.
8. Kdo by dostal vakcínu jako první?
Pokud bude vyvinuta účinná vakcína, bude alespoň zpočátku k dispozici omezená zásoba. Takže bude důležité, koho při očkování upřednostnit. Zdravotničtí pracovníci, kteří přicházejí do styku s pacienty covid-19, by tady asi byli na prvním místě.
Toto onemocnění je nejnebezpečnější pro starší lidi, takže by mělo být i prioritou, kdyby byla vakcína účinná především v této věkové skupině. Kdy se má v této hierarchii dostat na řadu Donald Trump, už BBC neuvádí.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: BBC
