Špinavé peníze? Na kterých bankovkách najdeme nejvíc mikrobů

Zvolání „Tak si ty prachy klidně sežer!“ tady dostává úplně nový rozměr. Už to není jen akt vzdoru, může se v tom skrývat i příslib pomsty. Mikrobiologové zkoumali, jaká měna je nejvíc promořena mikroby. Mnoho věcí se mění, ale zlaté pravidlo rodičů, abychom nevkládali peníze do úst, případně do nosu, platí stále.

Peníze jako transport

Není žádným překvapením, že peníze jsou i v době platebních karet nejčastější věcí, kterou si lidé předávají z ruky do ruky. Během pouhé chvilky, kdy máme peníze v rukou, mohou mikroby, které ulpěly na bankovce od předchozího majitele, osídlit i nás. Peníze tedy mikrobům slouží jako jednoduchý přepravní prostředek, přičemž některé mohou vyvolat u člověka i závažné nemoci.

Peníze, které byly sbírány po sedm deštivých měsíců na tržišti, byly kontaminovány rody Salmonella, Vibrio cholerae a Escherichia.

Vědci z Myanmaru (dnešní Barmy) už na konci 80. let minulého století zjistili, že mikroby, které se hojně vyskytují na penězích, jsou z dýchacího ústrojí a trávicího traktu. Jako jedni z prvních si také dali dohromady špínu peněz se zvětšenou incidencí průjmu v celé oblasti. Během monzunové sezony je zde totiž největší nárůst průjmových onemocnění.

Studie ukazuje, že peníze, které byly sbírány po sedm deštivých měsíců na tržišti, byly kontaminovány rody Salmonella, Vibrio cholerae a Escherichia. Všechny tyto rody jsou dobře známé jako původci průjmových onemocnění a kontaminace byla výrazně větší v sezoně monzunů. Studie se možná naštěstí podrobněji nezabývá tím, jak se tyto mikroby na povrch peněz dostaly.

Špína na dolarech

Všichni víme, že některé asijské země to s hygienou nepřehánějí, mnoho cestovatelů si z těchto zemí také odveze infekční „suvenýr“. Můžeme se ale obávat přenosu nákazy z peněz i v západních státech? Nad touto otázkou se zamysleli vědci z amerického Ohia. Ve studii byly sbírány bankovky v hodnotě jednoho dolaru od dobrovolníků, kteří se jich chtěli vzdát ve prospěch vědy. Ukázalo se, že 94 % bankovek je kontaminovaných. Naštěstí bylo jenom 7 % bankovek infikováno patogenními bakteriemi, tedy těmi, které mohou způsobit lidem problémy.

Vyplývá z toho fakt, že lidé z USA používají jiné skrýše na peníze než lidé v Myanmaru?

Zajímavé je, že rody mikrobů, které se na dolarech vyskytovaly, se významně liší od rodů, které byly identifikovány na myanmarských penězích. V USA byly nejčastěji izolovány tyto potenciálně nebezpečné kmeny: Klebsiella pneumonie, která způsobuje záněty plic, a Staphylococcus aureus, který je zase příčinou různých zánětů v otevřené ráně. Ostatní izolované mikroby nezpůsobují zdravému jedinci závažnější komplikace. Vyplývá z toho fakt, že lidé z USA používají jiné "skrýše" na peníze než lidé v Myanmaru? Anebo to znamená, že se Američané stále neodnaučili dloubat v nose?

Rychlé občerstvení, rychlá nákaza

Podle studie z americké Floridy je nejčastějším místem, kde se můžeme nakazit po styku s penězi, provozovna rychlého nebo pouličního občerstvení. Přispívá k tomu fakt, že mnoho pracovníků musí často manipulovat s potravinami i s penězi bez možnosti umytí rukou. Ukázalo se, že i když jsou zaměstnanci takových provozoven vybaveni rukavicemi, tak to nijak zásadně nesnižuje riziko nákazy. Prostě si ruce, ať už s rukavicemi nebo bez nich, mezi jednotlivými úkony neumyjí.

Výrobci bankovek tedy musí myslet nejenom na ochranu proti padělání a poničení bankovek, ale i na použití materiálu.

Co se týče možné nákazy, nemluvíme zde zdaleka jen o bankovkách. Zjistilo se, že pro člověka nebezpečné kmeny Escherichia coli a Salmonella enteritidis mohou přežívat na mincích, a to i několik dnů po kontaminaci. Například E. coli přežívala na povrchu mincí až 11 dní a během té doby byla schopná přesídlit i na jiné povrchy.

Nejšpinavější měna

Může být nějaká měna více znečištěna než jiná? Tuto otázku si zase položili nizozemští vědci a za její řešení získali dokonce Nobelovu cenu. Testu bylo podrobeno sedm druhů oběživa z různých zemí i kontinentů. Peníze byly uměle kontaminovány potenciálně nebezpečnými rody Staphylococcus, Escherichia a Enterococcus. Rumunský lei poskytoval vhodné útočiště všem mikrobům, a to dokonce až 24 hodin. Ostatní zkoumané měny – kanadský a americký dolar, euro, rupie, kuna a dirham – posloužily jako vhodný rezervoár vždy pro jeden mikrobiální kmen, ale ne déle než šest hodin.

Ukazuje se tedy, že nejenom hygienické návyky v jednotlivých zemích či zařízeních jsou ukazatelem přenosu bakterií na penězích mezi obyvateli. Materiál, ze kterého jsou peníze a hlavně bankovky vyrobeny, má na přenosu svůj podíl. Výrobci bankovek tedy musí myslet nejenom na ochranu proti padělání a poničení bankovek, ale i na použití takového materiálu, který bakteriím příliš nesvědčí.

Ačkoliv se bankovní instituce snaží všemožně riziko nákazy způsobené přenosem přes bankovky snížit, v Rumunsku možná zaspali dobu. Ale ani v jiných zemích občas nezbývá nic jiného než špinavé peníze pořádně vyprat.