fbpx

Každý má na dějiny svůj vlastní pohled. Problém je, když si ho někdo začne vylepšovat natolik, že si historii mění ke svému obrazu. A za jiný "obraz" trestá

Zveřejněno: 5. 9. 2020

Věk informací a dezinformací, v němž má hlas v podstatě každý, kdo má přístup k internetu a dokáže napsat alespoň pologramotnou větu, která dává (alespoň) někomu nějaký smysl, je ideální pro přepisování dějin a jejich významu. To vše se děje samozřejmě na nejnižší úrovni (anonymní dezinformátoři na sociálních sítích a dezinformační severy), ale i na té nejvyšší. Jen malý čerstvý příklad z té úrovně vyšší: V pátek 28. srpna vydala ruská oficiální agentura TASS článek s názvem Brusel prosazuje svou politiku přepisování dějin druhé světové války.

Jde o vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharové, která se ohradila proti "prohlášení" vydanému na stránkách Evropské komise, v němž se zmiňuje, že Pakt Molotov-Ribbentrop byl klíčovým faktorem pro začátek druhé světové války. Toto prohlášení podle ruského ministerstva zkresluje historickou pravdu.

„Vzali jsme na vědomí obvyklé prohlášení jménem Evropské komise v souvislosti s tzv. Mezinárodním dnem památky obětí totalitních režimů. Jsme nuceni zopakovat, že Brusel pokračuje ve své podivné a krátkozraké politice falšování a přepisování evropských dějin,“ řekla podle agentury TASS Zacharová. „Evropská komise znovu opakuje tvrzení, které považujeme za revizionistické. Tvrdí, že pakt o neútočení uzavřený mezi Německem a Sovětským svazem vrhl Evropu do temnoty a zmaru.“

Kdo co překrucuje?

Ponechme stranou, že Zacharová reaguje na něco, co prohlášením Evropské komise není. Vyjádření k Mezinárodnímu dni památky obětí totalitních režimů, které připadá na 23. srpna, zveřejnili dva dny předtím česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders. Nejde tedy o prohlášení celé komise, ale jejích dvou členů. To je taková první nepřesnost, na které bychom se mohli otáčet, přitom takovýchto nepřesností je historie plná. Ale pokračujme zajímavým tvrzením mluvčí ruské diplomacie.

Hitler by se asi nezačal roztahovat po Evropě, kdyby mu to tehdejší západní mocnosti neumožnily.

Zacharová uvedla, že Evropa nezačala klesat do oné "temnoty" dne 23. srpna, kdy byl podepsán onen pakt mezi Německem a Sovětským svazem známý jako Pakt Ribbentrop-Molotov (proto se v tento den také slaví onen Mezinárodní den památky obětí totalitních režimů), ale už tehdy, kdy se západní mocnosti rozhodly ustupovat zemi agresora. „Vrcholem této politiky byla mnichovská zrada z roku 1938,“ uzavřela za ruskou diplomacii Zacharová.

No a tady už se člověk, který o mnichovské dohodě někdy slyšel, trochu pozastaví: Vždyť ona ta paní má vlastně v něčem pravdu. Hitler by se asi nezačal roztahovat po Evropě, kdyby mu to tehdejší západní mocnosti neumožnily. A tady se ještě bez historika můžeme klidně motat na tom, jestli bylo obsazení Sudet oním "klíčovým faktorem pro začátek druhé světové války". No, rozhodně Hitlerovi ukázalo, co si může dovolit a co proti tomu západní mocnosti podniknou.

Podepisují smlouvy státy, nebo lidé?

Je jasné, že Rusku se ona interpretace, že by Sovětský svaz byl klíčovým faktorem pro začátek války, nelíbí. Když se v tom začneme zase vrtat (a ještě pořád nemusíme být historikové), tak je taková formulace vlastně i nesmysl. "Sovětský svaz" jako takový neudělá nic. Smlouvu, která měla zajišťovat Sovětskému svazu ze strany Německa (a naopak) dohodu o neútočení, přece nepodepsal žádný "Sovětský svaz", ale nějací lidé.

Ti stejní lidé se pak (v tajných dodatcích) dohodli, že si rozdělí svůj vliv v Polsku a dalších částech východní Evropy. Takže ano, teprve na základě tohoto paktu mohl Hitler začít (zatím bez obav z ruské odvety) 1. září 1939 útočit na Polsko. To, že se tak opravdu stalo, asi dneska nikdo popírat nebude. Tady v té evropsko-ruské "přestřelce" jde ale o to, proč se tak stalo.

Každý asi tušíme, jak válka začala. V pátek 1. září 1939 Německo napadlo sousední Polsko. Předcházelo mu fingované přepadení rozhlasového vysílače v tehdejším příhraničním německém městě Gleiwitz (dneska polské Gliwice). Přepadení pod taktovkou SS mělo vypadat, jako že německou vysílačku napadli Poláci. Jenže tomuhle pokusu o přepis dějin nevěřil tehdy nikdo (asi ani sami Němci). A tak začal zatím nejhorší konflikt v dějinách s více než 60 miliony obětí.

Plichta bez ruské sebereflexe

Asi by se dalo hodně neodborně, hodně odborně a taky hodně dlouho diskutovat o tom, "co" bylo tím hlavním spouštěčem druhé světové války. Jenže stejně jako smlouvy podepisují lidé (nikoli státy, stát se podepsat neumí), tak i války spouštějí lidé, i když se přitom většinou zaštiťují státem. Dalo by se tedy docela snadno a popravdě říct, že spouštěčem války bylo třeba to, že se narodil Adolf Hitler, třeba to, že se Hitler stal kancléřem, že měl Hitler kolem sebe lidi, kteří mu neuměli říct ne, a že státy (ať už jde o západní mocnosti nebo Sovětský svaz) měly ve svém vedení lidi, kteří neuměli říct Hitlerovi ne.

Co dělal "Sovětský svaz", "Německo", "Československo", co ostatní země, je v podstatě irelevantní. Důležité je, co dělali a dělají lidé.

Rusko se tedy vlastně jen zlobí na něčí výklad dějin tím, že nabízí výklad dějin vlastní. Problém je v tom, že ten, kdo s oficiálním výkladem dějin nesouhlasí, může být v současném Rusku potrestán (naštěstí to vypadá, že snad jen pokutou).

Co dělaly "Sovětský svaz", "Německo", "Československo" a co ostatní země, je každopádně v podstatě irelevantní. Důležité je, co dělali a dělají lidé. Německo by z toho v tomto případě bylo vlastně venku, protože dělalo to, co chtěl Adolf Hitler. A Hitler se narodil v Horních Rakousích (i když prakticky na hranici s Německem). Před Hitlerovým rodným domem ve městě Braunau am Inn stojí mimochodem pamětní kámen proti válce a fašismu a asi tam moc neřeší, "proč" se Hitler narodil zrovna u nich.

Rozdíl bude tedy asi zjevně v tom, že Německo a Rakousko dokážou temnou historii svých dějin (tedy svých lidí) uznat a poučit se z ní. V Rusku se tato historie tají a ten, kdo ji odtajní, bude potrestán. A to i v případě, kdy šlo vlastně o Sovětský svaz a jeho lidi.

Související…

Bouráním soch se jen vyrovnáváme sami se sebou, říká historik Michal Stehlík
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: TASS

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...