Česko není jediné, komu nový čínský koronavirus dává v současnosti dost na frak. I když se nám daří podstatně hůře než ostatním státům, pravdou podle britského deníku The Guardian zůstává, že i přes veškeré snahy se postupující koronavirovou pandemii lidstvu dosud nedaří ovládnout. Počet nových případů nakažení celosvětově poprvé za dva měsíce první březnový týden zase vzrostl, došlo k tomu v Severní a Jižní Americe, Evropě, jihovýchodní Asii a ve východním Středomoří. A lépe prý podle Světové zdravotnické organizace hned tak nebude.

Předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tuto skutečnost označil za zklamání, které ale není překvapivé. Za jeden z možných důvodů přitom považuje rozvolňování opatření ve chvílích, kdy se zdálo, že pandemie ustupuje.

Pandemie letos neskončí

Michael J. Ryan, výkonný ředitel programu naléhavých případů zdravotnické nouze ve WHO k tomu na nedávné tiskové konferenci v Ženevě řekl, že „navzdory zpomalení šíření covidu-19 v některých zemích důsledkem očkování je předčasné a nereálné domnívat se, že pomůže odstranit tragédii a strach ze situace a zmírnit tlak na nemocnice“. Podle něj tak není pravděpodobné, že by se lidstvo s pandemií zvládlo vypořádat do konce roku 2021.

Vakcíny sice mohou pomoci zachránit životy, nikoliv však celkovou situaci.

Velkou naději ale i Ryan do očkování přece jen vkládá. Domnívá se, že by mohlo snížit nejen počet hospitalizovaných, ale i počet úmrtí. A také přispět ke snížení rizika přenosu infekce. Všechny faktory by měly průběžně urychlovat řízení pandemie. I tak by se ale státy neměly v řešení pandemie spoléhat pouze na vakcíny, které sice mohou pomoci zachránit životy, nikoliv však celkovou situaci. „Základem boje s pandemií nadále zůstávají opatření v oblasti veřejného zdraví,“ zdůrazňuje Ryan.

Přístup k vakcínám je nerovný

WHO teď ve snaze o zkrocení pandemie vybízí k tomu, aby všechny země táhly za jeden provaz a podílely se na společném úsilí o celosvětové potlačení šíření nového čínského koronaviru. Tendros v tomto směru kritizuje nerovnost v přístupu k vakcínám, uvítal například první dávky podané v Africe prvního března, konkrétně na Pobřeží slonoviny a v Ghaně.

„Politováníhodné ale je, že k tomu došlo téměř tři měsíce poté, co některé z nejbohatších zemí světa zahájily své očkovací kampaně,“ dodává. Za stejně politováníhodné považuje i skutečnost, že některé země nadále upřednostňují očkování mladších a zdravějších dospělých s nižším rizikem onemocnění před zdravotníky a staršími lidmi.

Související…

Editor odborného lékařského časopisu The Lancet vysvětluje účinek ruské vakcíny Sputnik V
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian